Europoslanci společně uctili památku zesnulého předsedy Sassoliho

Na bývalého kolegu vzpomínal italský expremiér a někdejší europoslanec Enrico Letta nebo francouzský prezident Emmanuel Macron. Kondolence na místě přijímala i Sassoliho rodina.

Vzpomínka zahájila plenární zasedání EP, které potrvá do čtvrtka. Hlavním bodem programu bude volba nového předsedy EP, která byla dlouhodobě v plánu.

Pietní akt zahájila úřadující předsedkyně parlamentu Roberta Metsolaová, která je zároveň kandidátkou na předsednický post v úterních volbách. Metsolaová připomněla velká témata, která Sassoli během své politické i novinářské kariéry prosazoval - boj za práva žen, evropské hodnoty, svobodu a neustálé hledání pravdy. Sassoli podle ní vedl parlament v těžkých časech, vždy s důstojností a "hájil svobody nás všech". "Tvůj parlament ti děkuje za vše, co jsi učinil," zakončila projev Metsolaová.

"Boj s klimatickými změnami pro něj nebyla jen slova. Měj vizi, která fascinovala i ty nejmladší," připomněl další ze Sassoliho nosných témat Letta. Zdůraznil také jeho přínos k řešení pandemie covidu-19, když Sassoli z EP udělal testovací a očkovací centrum nebo když dal parlamentní řidiče k dispozici záchranným službám, které bojovaly s nedostatkem personálu.

Po hudebním vystoupení violoncellistky Anne Gastinelové se slova ujal předseda Evropské rady Charles Michel. Po něm patřil řečnický pult Macronovi jako prezidentu země, která nyní předsedá Radě EU. Podle Macrona měl Sassoli "vůli a talent" a "vize dost široké pro celý kontinent". Přirovnal ho k odhodlanému řemeslníkovi, který mnoha kameny významně přispěl k výstavbě EU. "Když ostatní panikařili, zachoval (Sassoli) chladnou hlavu a pracoval," popsal jeho aktivity během pandemie Macron.

Na závěr promluvili představitelé hlavních politických frakcí zastoupených v parlamentu. Ze zasedání se na poslední chvíli omluvila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, protože byla v kontaktu s osobou pozitivně testovanou na covid-19.

Sassoli, který byl předsedou Evropského parlamentu od července 2019, zemřel 11. ledna na klinice v italském Avianu v souvislosti s komplikacemi způsobenými vážnou poruchou imunity. Na tamní kliniku dlouhodobě docházel od doby, co mu před několika lety diagnostikovali nádorové onemocnění. Státní pohřeb se konal v pátek v centru Říma.

Rodák z Florencie vystudoval politologii a kariéru začínal jako novinář v místních médiích. Od roku 1992 pracoval v televizi RAI, kde se stal populárním moderátorem hlavních zpráv. Do politiky vstoupil v roce 2009, kdy byl jako člen středolevicové Demokratické strany (PD) poprvé zvolen do Evropského parlamentu.