Evropa nadále zpřísňuje proticovidová opatření, pandemie nepolevuje ani v Americe

Některé evropské státy včetně Polska, Česka či Německa dnes opět ohlásily nejvyšší denní přírůstky infikovaných koronavirem od propuknutí nákazy. Vlády na starém kontinentu ve světle zhoršující se situace zvažují přísnější režim; Francii podle agentury Reuters zavede celostátní karanténu a Německo podle médií čeká uzavření restaurací či omezení shromažďování.

V boji s covidem-19 by členské státy EU měly postupovat společně, doporučila dnes Evropská komise. Pandemie nepolevuje ani ve Spojených státech, kde se za posledních sedm dní nakazilo téměř půl milionu lidí.

Koronavirem SARS-CoV-2 se od konce loňského roku, kdy se tento typ viru poprvé prokázal v Číně, celosvětově nakazilo už přes 44 milionů lidí, uvádí americká Univerzita Johnse Hopkinse. Bezmála 1,2 milionu jich na komplikace spojené s onemocněním covid-19 zemřelo.

Země Evropské unie by měly přikročit k vzájemnému uznávání covidových testů a začít využívat antigenové rychlotesty, aby zajistily průchodnost vnitřních hranic, navrhla dnes Evropská komise. Státy mají podle nezávazných doporučení zajistit propojitelnost svých trasovacích aplikací či lépe komunikovat se svými občany o prospěšnosti vakcín, jejichž společný nákup chce komise dále rozšířit, i zavedených opatření. V některých zemí sílí nálady proti restrikcím. V úterý večer například pokračovaly protesty proti vládním nařízením v Římě.

V Polsku za poslední den přibylo 18.820 nových případů koronavirové infekce, což je nejvíce od začátku pandemie; zemřelo 236 pacientů, což je také nejvíce během jediného dne. Dosud nejvyšší bilanci zaznamenalo i Německo, které za poslední den hlásí 14.964 potvrzených případů. I tak má ovšem země méně nově nakažených než osmkrát menší Česko, kde testy za úterý potvrdily 15.663 pozitivních vzorků. Nová bilance tak o 400 překonala tu nejvyšší zaznamenanou z minulého pátku.

Německá média informovala, že kancléřka Angela Merkelová při dnešním jednání s premiéry spolkových zemí navrhne mimo jiné uzavření barů a restaurací či divadel a sportovišť a setkání více než dvou lidí. Francie podle zdrojů Reuters tento týden chystá vyhlásit celostátní karanténu. Lidé budou muset zůstat doma s výjimkou cest do práce nebo kvůli zajištění životních potřeb a sportu. Slovenská vláda dnes podle očekávání do 8. listopadu prodloužila faktický zákaz vycházení, který se netýká lidí s negativním testem.

V Rusku s covidem-19 za uplynulý den zemřelo 347 lidí, což je v zemi zatím nejhorší bilance od začátku koronavirové pandemie. Nejvyšší přírůstek úmrtí dnes oznámily také úřady na Ukrajině, kde za 24 hodin zemřelo 165 infikovaných, a v Íránu. Tato pandemií nejhůře zasažená země Blízkého východu ohlásila 415 úmrtí pacientů nakažených koronavirem.

Téměř půl milionu lidí se za posledních sedm dní nakazilo koronavirem ve Spojených státech, uvedla na základě svých statistik agentura Reuters. Rekordní nárůsty v zemi, která se připravuje na prezidentské volby, nyní zaznamenává především Středozápad. V sousedním Mexiku počet nakažených od začátku epidemie překonal hranici 900.000.

Související

Donald Trump Analýza

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Donald Trump Komentář

Trump lže světu do očí. Sliboval konec válek, jenže teď by se ho měla bát i Evropa

Americký prezident Donald Trump během prezidentské kampaně opakovaně sliboval, že Spojené státy nebudou zahajovat nové války, a naopak se zaměří na ukončení těch starých. Tento slib byl klíčovým pilířem jeho politického úspěchu – apeloval na frustraci americké veřejnosti z nekonečných konfliktů a drahých zahraničních intervencí. O rok později je však zřejmé, že mezi proklamovaným cílem a reálnou praxí zeje hluboká a nepřekročitelná propast.

Více souvisejících

evropa USA (Spojené státy americké) Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

před 2 hodinami

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

před 9 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

před 13 hodinami

před 13 hodinami

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

před 14 hodinami

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

před 15 hodinami

včera

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy