Expert o volbách v Polsku: smrtící rána pro liberální demokracii

Předčasné naděje

Těsná porážka Trzaskowského v poměru 48,79  ku 51,21 procentům je podle akademika jasným znakem, že tyto naděje byly předčasné. "Podtrhuje také velkou výzvu, které čelí demokraté, když vstoupí do boje se zakořeněnými populisty," soudí Kisilowski. Připomíná, že Trzaskowski stál proti silným státním médiím, které kontroluje vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS).

Snahy Trzaskowského omezoval zákaz shromáždění v důsledku koronavirové pandemie, ale jeho tým přesto odvedl jednu z nejpozoruhodnějších kampaní v Polsku po roce 1989, deklaruje právník. Podotýká, že Trzaskowski - mladý, fotogenický muž vládnoucí mnoha jazyky, který hlásá střední cestu v otázce rodinných hodnot - oslovil voliče osvěžující pokorou.

Trzaskowski prosazoval jednotu a naději a ujišťoval obyvatele měst i venkova, že hodlá konstruktivně spolupracovat s vládou, ačkoliv by hrál nezbytnou roli brzdy a protiváhy ve stále více autoritářském politickém systému, nastiňuje Kisilowski. Tvrdí, že kontrast s Dudou nemohl být větší: stávající prezident totiž sázel na obavy a vztek lidí a v kampani obviňoval opozici ze zrady Polska ve prospěch sexuálních menšin, Německa, Ruska a židů.

"Trzaskowského porážka připomíná, že vést rovnou, progresivní kampaň nestačí k vítězství nad státním aparátem kontrolovaným populisty," pokračuje expert. Obává se, že Dudova výhra dláždí cestu PiS k prosazování jejího autoritářského programu až do parlamentních voleb v roce 2023 a s ohledem na těsnou Trzaskowského porážku je pravděpodobné, že zesílí pokusy vládnoucí strany opanovat justici, zničit zbytky nezávislých médií a podřídit si samosprávné orgány, která nesledují vládní linii.    

Aktuální prezidentské volby tak Kisilowski považuje za smrtící ránu pro liberální demokracii v Polsku a varování pro politiky v jiných zemích, kteří bojují s populismem. Návrat jakékoliv země na demokratickou cestu a oslabení vlivu populistů na státní instituce si totiž žádá více než kampaň ve stylu Trzaskowského, soudí odborník. Míní, že je třeba naplnit tři podmínky.

Atraktivní kandidát a silná kampaň nestačí

Zaprvé se musí spojit opozice, deklaruje akademik. Poukazuje, že Trzaskowski coby představitel Občanské platformy, největší opoziční strany, čelil dalším čtyřem opozičním kandidátům, a přestože ti byli vyřazeni červnovém v prvním kole voleb, ublížené ego a politický kalkul jim nedovolily pořádně podpořit Trzaskowského před kolem druhým.

Zadruhé musí opozice představit přesvědčivou alternativu, která bere vážně i voliče populistů, tvrdí Kisilowski. Připomíná, že Trzaskowského slova o jednotě a respektu "běžných Poláků" byla sice dobrým prvním krokem a hlavním důvodem, proč se přiblížil porážce PiS více než kdokoliv před ním, ale i tak Trzaskowski ve své kampani nezašel dál než k uklidňování a vyvracení obav a předsudků voličů vládnoucí strany.

"V žádném horkém tématu Trzaskowski - zatvrzelý progresivní Varšavan - nenásledoval příklad opozičních politiků z jiných zemí a neučinil strategické rozhodnutí překročit ideologické rozdělení," píše právník. Podotýká, že dánský sociálnědemokratický premiér Mette Frederiksen kupříkladu loni porazil krajně pravicovou Dánskou lidovou stranu tím, že si od ní vypůjčil část protiimigrační rétoriky, zatímco novozélandská premiérka Jacinda Ardernová je u moci díky faustovské dohodě s populistickou partají Nový Zéland na prvním místě.

Podle autora komentáře tak Trzaskowski především nepochopil, jak hluboce pravicový populismus změnil polskou politickou mapu, v důsledku čehož nelze doufat v získání moci bez smysluplného kompromisu s druhou stranou debaty.

Zatřetí volby v Polsku ukázaly, že v zemi, která je na cestě k autokracii, jsou efektivní opozicí pouze zaběhnuté politické strany, míní Kisilowski. To, že hlasování skončilo tak těsně, považuje za potvrzení důležitosti důvěryhodných stranických struktur, personálu a financí při vedení účinné kampaně.

Nic nepoškodilo Trzaskowského více než vize, kterou prezentoval ve své zcela groteskní nezávislé kampani centristický katolický televizní moderátor Szymon Hołownia, který kandidoval pod vágním příslibem ukončení "války mezi Poláky", kterou vede PiS a Občanská platforma, soudí akademik. Konstatuje, že po měsících kampaně, kdy utratil desítky milionů od naivních soukromých sponzorů získal Hołownia v prvním kole necelých 14 % hlasů - oproti téměř 30,5 % Trzaskowského a 43,5 % Dudy -, přičemž dosáhl pouze rozdrobení hlasů opozice, připravil Trzaskowského o část potenciálu a promrhal vzácnou energii a zdroje lidí znechucených vládnoucí stranou.

Závěrem má Kisilowski doporučení pro všechny demokraty ve světě: "K porážce populistů potřebujete víc než atraktivního kandidáta a silnou kampaň. Potřebujete silné ideje, které fungují v nové politické mapě, a dostatečnou politickou kuráž ke spolupráci při jejich splnění."