Italka vystoupila z ISS coby první Evropanka do vesmírného prostoru

Mezi úkoly dvojice při výstupu patřily mimo jiné práce na robotickém rameni evropské výroby (ERA), které se nedávno ocitlo v centru napětí mezi Moskvou a Západem kvůli ruské invazi na Ukrajinu, poznamenala AFP. Začátkem minulého týdne tehdejší šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin nařídil kosmonautům na ISS, aby přestali toto zařízení používat.

Reagoval na rozhodnutí ESA ohledně mise ExoMars, kterou evropská agentura pozastavila po ruské invazi na Ukrajinu. Mise měla na konci roku 2022 vyslat na rudou planetu vozítko, které mělo za úkol pátrat po známkách mimozemského života. Ruský prezident Vladimir Putin v pátek Rogozina z funkce šéfa Roskosmosu odvolal a o něco později Washington a Moskva oznámily, že obnoví společné lety na ISS.

Pětačtyřicetiletá bývalá pilotka stíhačky a současná astronautka ESA Cristoforettiová je na své druhé vesmírné misi, na ISS se podruhé vydala na konci dubna. Italka drží rekord v délce pobytu ženy ve vesmíru - v letech 2014 a 2015 strávila na oběžné dráze 199 dní. Pro Artěmjeva, jenž je současným velitelem ISS, jde o šestý výstup do vesmírného prostoru, poprvé tak ovšem učinil s jiným kolegou než s kosmonautem z Ruska, podotkla AFP.

Mezinárodní vesmírná stanice dlouho symbolizuje užší vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy. V současné době zůstává jednou z posledních oblastí spolupráce mezi Moskvou a Západem, který na Rusko uvalil sankce kvůli jeho vojenské agresi na Ukrajině.

Navzdory vypjaté situaci na Zemi sedm obyvatel ISS opakovaně tvrdilo, že spolu na orbitě vycházejí dobře, stejně jako řídící týmy v americkém Houstonu a Moskvě, poznamenala agentura AP. Současné osazenstvo stanice tvoří tři Američané, tři Rusové a Cristoforettiová.