Koronavirem se v Německu nakazilo přes 1000 školáků a učitelů

Z přehledu je patrné, že se nákaza nejvíce šíří v Severním Porýní-Vestfálsku, v Dolním Sasku a také v Bavorsku, naopak školy na východě Německa se zdají být málo zasaženy. Situace na školách tak odpovídá celkové bilanci v Německu, jak ji eviduje Institut Roberta Kocha (RKI).

Vyučování začalo už v celém Německu, jako poslední se v pondělí do lavic vrátili žáci v Bádensku-Württembersku. Ve školních budovách je tam povinné nošení roušek, sejmout si je školáci a učitelé ale mohou ve třídách. Naopak v sousedním Bavorsku, kde škola začala před týdnem, je přinejmenším do pátku ochrana nosu a úst povinná i při vyučování.

Bavorsko v posledních dnech zaznamenalo prudký nárůst počtu případů ve školách. Ještě minulý týden v pátek byla nemoc covid-19 potvrzena u 66 žáků, nyní se jejich počet více než zdvojnásobil. Hlášeno je tam i několik desítek nemocných učitelů, další stovky učitelů i žáků jsou v karanténě. V celkové bilanci to jsou ale čísla nízká, neboť Bavorsko má 1,65 milionu školáků a 150.000 učitelů.

Školy v Bavorsku a také v dalších německých spolkových zemích se v případě potvrzené nákazy snaží prezenční vyučování zachovat, do karantény s domácím vyučováním proto míří jen ty třídy, které infikovaní navštěvovali. Pokud se některá škola kvůli dezinfekci musí uzavřít, je to jen na několik dní.

Zatímco Bavorsko roušky ve vyučování stále má, západoněmecké Severní Porýní-Vestfálsko toto opatření před dvěma týdny odvolalo. Podle stanice WDR to ale vedlo k chaosu a také ke stížnostem rodičů, že jejich děti kvůli nenošení roušek čelí tlaku učitelů či posměškům spolužáků. Školy totiž roušky ve vyučování nadále doporučují jako opatření, které pomáhá chránit zdraví všech. Podobně se vyslovily místní hygienické úřady a obce. V Dortmundu rodiče dokonce dostali dopis ze školského odboru radnice, aby děti dobrovolně roušky měly i při vyučování.

Úřady po celém Německu často uvádějí, že školy nejsou místem nákazy, protože žáci a učitelé se infikují mimo budovy vzdělávacích institucí. Několik případů, kdy ohniskem ale škola pravděpodobně byla, už je zdokumentováno. Příkladem jsou gymnázium Wilhelmstadt v berlínské čtvrti Špandava (Spandau) či nejnověji hamburská škola Heinricha Hertze. Tam je aktuálně evidováno 33 nakažených dětí a tři nemocní zaměstnanci školy.

Velkou pozornost školy věnují příznakům nemoci, protože ale neexistuje žádná závazná celoněmecká regule, řídí se jednotlivé spolkové země vlastními postupy. Pokud dítě například v Durynsku či Sasku-Anhaltsku smrká, má mírný kašel a trochu ho škrábe v krku, do školy i školky stále může. Rýma není problémem ani v Sasku. Podobně uvolněný režim platí v Berlíně, kde je kritériem pro obyčejné nachlazení tělesná teplota do 37,5 stupně. Při vyšší teplotě musí dítě zůstat nejméně 24 hodin doma a pokud se jeho stav nezlepší, je dobré kontaktovat lékaře, jak uvádí orientační karta, kterou berlínské školy na svých webech pro rodiče zveřejnily. Naopak v Severním Porýní-Vestfálsku musejí děti s rýmou zůstat nejprve doma a do školy se mohou vrátit jen tehdy, když se jejich stav zlepší.