Francouzská krajně pravicová kandidátka na prezidentku Marine Le Penová uvedla, že nemá v úmyslu usilovat o odchod Francie z Evropské unie, a to ani v případě, že selžou její snahy o reformu sedmadvacítky. Europoslankyně to řekla v rozhovoru se stanicí France Inter. V předvolební kampani před pěti lety přitom patřil odchod z EU a z eurozóny ke stěžejním bodům jejího programu.
"Velká většina Francouzů si nepřeje Evropskou unii v její současné podobě. Je to unie, která funguje na antidemokratických principech, používá výhrůžky a vydírání," řekla Le Penová. Na přímý dotaz moderátora ale uvedla, že odchod z EU prosazovat nehodlá.
Evropa by podle političky měla spolupracovat, ale v rámci jiného projektu. Pochválila například celoevropský vesmírný projekt Ariane nebo spolupráci v rámci společnosti Airbus. Naopak kritizovala unijní zemědělskou politiku, která podle ní snižuje potravinovou soběstačnost Evropy, což se podle ní zejména během války na Ukrajině ukazuje jako nežádoucí a nebezpečné. Unie má podle Le Penové také příliš přísné energetické normy, které Francii svazují, a ta proto není konkurenceschopná.
Le Penová chce v případě zvolení do prezidentského úřadu zakázat nošení náboženského šátku na veřejnosti. Podle ní totiž šátek "izoluje a na ty, kdo ho nenosí, je vyvíjen nátlak". "Závoj je islamistická uniforma, nikoliv muslimská. Je to uniforma ideologie, nikoli náboženství," dodala prezidentská kandidátka.
V letošní prezidentské kampani se kvůli válce na Ukrajině tradičně výrazné téma islámu a migrace dostalo částečně do pozadí. Do veřejné debaty ho kromě Le Penové cíleně vnášel také další krajně pravicový politik Éric Zemmour, který ale v nedělním prvním kole voleb neuspěl. Pro kolo druhé podpořil právě Le Penovou.
Půlhodinový rozhovor s Le Penovou se věnoval tématům, která zajímají francouzskou veřejnost před druhým kolem prezidentských voleb. To se koná 24. dubna a Le Penová do něj postoupila spolu se současným šéfem Elysejského paláce Emmanuelem Macronem.
Související
Výhra Le Penové ve francouzských volbách může otřást základy NATO
Noční můra pro NATO: Jak by odchod Francie změnil alianci?
Aktuálně se děje
před 26 minutami
Začal druhý den voleb. Zatím nehlasovala ani polovina voličů
před 26 minutami
Online Volby jsou u konce. Začíná sčítání hlasů, někde potrvá do noci
před 38 minutami
Kolik stojí komunální volby? Náklady šplhají k jedné miliardě
před 1 hodinou
V jedné české obci lidé k volbám nejdou. Správu převezme ministerský úředník
před 2 hodinami
Trump čelí po oznámení dohody s Putinem kritice ze světa i z řad zákonodárců
před 4 hodinami
Trump zkritizoval Norsko za rozhodnutí udělit Nobelovu cenu za mír někomu, o kom nikdy neslyšel
před 4 hodinami
Lidé dnes v minimálně jednom případě zvolí senátora
před 5 hodinami
Trump zmírnil sankce proti Rusku, nakoupí od něj miliony tun nafty. Dar Putinovi, reaguje Zelenskyj
před 7 hodinami
Počasí v příštím týdnu. Deštník se bude hodit, naznačuje předpověď
Aktualizováno včera
Komunální volby mají první den za sebou. Nakonec volil i prezident Pavel
včera
Tramvaje dočasně nahradí autobusy. O víkendu začne velká výluka v Praze
včera
Proti Anglii ve Wembley neměli Češi žádnou šanci. Prohru odstartoval Coufalův vlastňák
včera
Vražda dítěte na Semilsku. Policie odhalila a zadržela matku, hrozí výjimečný trest
včera
Trumpův golfový klub má být prezidentskou rezidencí. Návrh je podán
včera
Zemřel herec Miloslav Kopečný, představil se ve filmu Bony a klid
včera
První zpráva o nadcházející zimě. Meteorologové z modelů vyčetli, co máme čekat
včera
Každý, kdo používá termín umělá inteligence, je nepřítel, prohlásil Trump
včera
Witkoff a Kushner se scházejí s ukrajinskými vyjednavači. Budou řešit možnosti, jak ukončit válku
včera
Voliči se u voleb mohou prokázat i eDokladem, pokud jej mají aktualizovaný
včera
Komunální volby má za sebou Zeman i Klaus. Odvolila i řada lídrů stran
Probíhající komunální a senátní volby v České republice přilákaly již během pátečního odpoledne k volebním urnám řadu významných politických osobností i bývalých hlav státu. Mezi prvními hlasujícími se objevili někdejší prezidenti Miloš Zeman a Václav Klaus, ale i lídři politických stran jako Tomio Okamura, Zdeněk Hřib či Robert Šlachta. Návštěvu volebních místností mnozí z nich využili k vyjádření svých politických očekávání i k věcným či kritickým komentářům.
Zdroj: Libor Novák