Litva jako první země v EU přestala odebírat plyn z Ruska

Resort energetiky této pobaltské země uvedl, že Litva svoji spotřebu této suroviny pokrývá z dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG), který lodě dovážejí do terminálu v Klajpedě. Ten funguje od roku 2014.

Ministr energetiky Dainius Kreivys konec odběru ruského plynu označil za "bod obratu v energetické nezávislosti Litvy". "Jsme první zemí Evropské unie, kterým plyn prodává (ruský) Gazprom, která získala nezávislost na dodávkách ruského plynu. Jde o výsledek dlouholeté důsledné energetické politiky a dobře načasovaných rozhodnutí týkajících se infrastruktury," řekl Kreivys.

Ministerstvo uvedlo, že v případě potřeby ho země může odebírat přes propojení s Lotyšskem a od začátku května i potrubím vedoucím z Polska.

Britská BBC ve své ruskojazyčné verzi uvádí, že loni Litva nakoupila třetinu plynu, který potřebovala, od ruského plynárenského gigantu Gazprom. Zároveň se ale už dříve Vilniusu podařilo snižovat svoji závislost na ruském plynu, nekupoval ho už letos v lednu.

Litva, Lotyšsko a Estonsko spolu s Polskem v reakci na invazi prosazují co nejtvrdší sankce vůči Rusku, vyslovily se například pro embargo na dodávky ruských energetických suroviny do Evropské unie. Pobaltské republiky bývaly součástí Sovětského svazu a cítí se současným chováním Ruska mimořádně ohroženy.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) ve čtvrtek naznačil, že Evropa jako celek, tedy včetně Česka, se nemůže nechat Ruskem vydírat. Země EU podle něj musí zvolit koordinovaný postup. 

"Co se týče zásob plynu, tak ty nyní v tuzemských zásobnících máme přibližně na měsíc a zásoby ropy na více než na 90 dní," uvedl na twitteru.