Náskok současného prezidenta Emmanuela Macrona před jeho protikandidátkou Marine Le Penovou před druhým kolem francouzských prezidentských voleb se již několik dní mírně zvyšuje. Vyplývá to z dnes zveřejněného průzkumu společnosti Ifop. Ten přisuzuje centristovi Macronovi pro druhé kolo 53,5 procenta, zatímco krajně pravicové političce 46,5 procenta.
Průzkum Ifop očekává volební účast 75 procent, což je zhruba stejně jako ve volbách před pěti lety. Také tehdy se ve druhém kole utkali Macron a Le Penová. V sedmi předchozích prezidentských volbách byla účast ve druhém kole vždy vyšší, zpravidla přes 80 procent.
Další dnes zveřejněný průzkum Ipsos-Sopra Steria dává Macronovi ještě výraznější náskok. Slibuje mu 56 procent a Le Penové 44 procent. Do volebních místností podle Ipsos dorazí 71 procent voličů.
Dva kandidáti, kteří postoupili do druhého kola, využívají posledních dnů k přesvědčení voličů neúspěšných kandidátů z prvního kola. Na třetím místě v prvním kole s 22 procenty skončil krajně levicový Jean-Luc Mélenchon, který poté prohlásil, že "Le Penová nesmí dostat ani jeden hlas". Přesto se 16 procent jeho podporovatelů pro druhé kolo rozhodlo přiklonit ke kandidátce z opačného kraje stranického spektra. Pro Macrona se chystá hlasovat 28 procent Mélenchonových voličů, nerozhodnutí hlasující představují 56 procent, uvádí průzkum Ipsos.
Le Penová dnes oslovovala voliče v obci Pertuis nedaleko Marseille, kde ji kromě příznivců čekalo i bučení a kritika. Le Penová přesto prohlásila, že věří, že tyto volby může vyhrát. "Čím hlasitější jsou mí odpůrci, tím větší jsou mé šance," řekla.
Macron se dnes věnoval prezidentskému úřadu a mimo jiné navštívil staveniště v pařížské katedrále Notre-Dame, která přesně před třemi lety vyhořela.
Související
Francouzi možná půjdou opět volit. Rozhodne frustrovaný a podrážděný Macron
Rok po předčasných volbách, které zásadně posílily krajní pravici a oslabily jeho vlastní tábor, čelí francouzský prezident Emmanuel Macron opět hrozbě politického patu. Navzdory veřejným prohlášením, že nové volby nechystá, roste tlak na to, aby rozhodnutí o předčasných volbách zopakoval. Macron podle spolupracovníků zvažuje další krok, který by mu umožnil obnovit kontrolu nad chaotickou scénou, ale hrozí, že by krizi ještě prohloubil.
Porážkou Le Penové to teprve začíná. Francie se potřebuje dát dohromady
Francie vyhrála bitvu, celou válku má ale ještě před sebou. Krajní pravice u voleb utrpěla významnou porážku a nenaplnily se tak obavy z první takové vlády od nacistické okupace. Přesto ale kombinace středu a levice může vést k další nestabilitě a prohloubení krize ve francouzské politice, jejíž stabilita i samotná existence jsou životně důležité pro Evropu i svět.
volby ve Francii , Emmanuel Macron , Marine Le Pen
Aktuálně se děje
před 18 minutami
Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní
Ankara se snaží o zásadní průlom ve vztazích s Washingtonem. Hlavním cílem turecké diplomacie je návrat do prestižního programu vývoje a nákupu stíhaček F-35, ze kterého bylo Turecko vyloučeno poté, co před šesti lety zakoupilo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Podle zdrojů agentury Bloomberg Turecko nyní vážně zvažuje, že se ruské techniky zbaví, aby odstranilo hlavní překážku v komunikaci s USA.
před 1 hodinou
"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem
Kolem nově zpřístupněné „Epsteinovy knihovny“ Ministerstva spravedlnosti USA se rozpoutala bouře poté, co z webových stránek zmizela fotografie obsahující snímek Donalda Trumpa. Snímek zachycoval pracovní stůl s několika zarámovanými fotografiemi, přičemž na jedné z nich byl Trump společně s Ghislaine Maxwellovou. Pozorní uživatelé si všimli, že v číselné řadě souborů vznikla mezera, kdy po dokumentu s číslem 467 následuje až 469. Podle některých amerických politiků se může jednat o jeden z největších pokusů o utajování v historii.
před 2 hodinami
Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy
Americké úřady potvrdily, že jejich námořnictvo u břehů Venezuely zachytilo již třetí plavidlo během několika málo dní. Přestože Washington zatím tají přesnou polohu operace i identitu lodi, je zřejmé, že jde o pokračování tvrdé linie prezidenta Donalda Trumpa. Ten před týdnem nařídil totální blokádu všech sankcionovaných tankerů, které se pokoušejí vyvážet venezuelskou ropu nebo do země vplouvat.
před 4 hodinami
Kreml popřel trojstranná jednání s USA a Ukrajinou. Macron přivítal ochotu Putina s ním mluvit
Elysejský palác v neděli oficiálně přivítal zprávu z Kremlu, podle které je ruský prezident Vladimir Putin ochoten usednout k jednacímu stolu se svým francouzským protějškem. Tato zpráva přichází po dlouhém období ticha a mohla by znamenat zásadní posun v evropské bezpečnostní architektuře.
před 5 hodinami
Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě
Česká republika si dnes připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na náměstí Jana Palacha v Praze se sešli přední politici i veřejnost, aby uctili památku obětí u tamního pietního místa. Předseda Senátu Miloš Vystrčil při této příležitosti zdůraznil, že na tyto události nesmíme nikdy zapomenout a odpovědnost za to, aby se nic podobného neopakovalo, nese každý z nás.
před 6 hodinami
Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem
V souvislosti s měnícím se postojem Spojených států k evropské bezpečnosti se Francie pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona připravuje na roli nezávislého lídra v obraně kontinentu. Paříž se již dříve netajila obavami z nespolehlivosti Washingtonu, které se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 potvrdily. Francie nyní zintenzivňuje své úsilí o vybudování „evropské suverenity“ a připravuje se na možnost, že se Evropa bude muset v horizontu tří až čtyř let bránit ruské hrozbě bez výraznější americké pomoci.
před 7 hodinami
Víkendová jednání na Floridě jsou nadějná, tvrdí ruští vyjednavači. Kreml ale stupňuje požadavky
Americký mírový plán pro Ukrajinu, o kterém se tento víkend jedná na Floridě, představuje nejintenzivnější diplomatický pokus o ukončení války od jejího začátku. Přestože vyjednavači v Miami mluví o konstruktivním posunu, dokument stále obsahuje body, které vyvolávají hluboký odpor v Kyjevě i v evropských metropolích.
před 8 hodinami
Rusko: Evropské změny v mírovém plánu naději na konec války nezvýšily. Možnost nalezení řešení zkomplikovaly
Kreml se ohradil proti úpravám amerického mírového plánu, které navrhla evropská strana společně s Kyjevem. Hlavní poradce ruského prezidenta pro zahraniční politiku Jurij Ušakov v neděli prohlásil, že tyto změny rozhodně nezvyšují naději na dosažení trvalého smíru. Podle jeho slov snahy Evropanů a Ukrajinců o úpravu dokumentu spíše komplikují možnost nalezení dlouhodobého řešení téměř čtyři roky trvajícího konfliktu.
před 9 hodinami
Na záchranu v první linii čekal měsíc. Pak zraněného vojáka zachránil robot
Příběh vojáka Maksyma, který strávil 33 dní v zemi nikoho se zaškrcenou nohou, ilustruje novou a děsivou realitu ukrajinského bojiště. Jeho záchrana nebyla dílem odvážné posádky vrtulníku nebo obrněného transportéru, ale malého dálkově ovládaného stroje na kolech. Tři hodiny strávené v těsné pancéřované kapsli bez řidiče pro něj znamenaly jedinou cestu k přežití v zemi, kde oblohu ovládají ruské útočné drony.
před 11 hodinami
Amerika stupňuje tlak na Madura. Zabavila další tanker
Americké síly pod velením administrativy Donalda Trumpa výrazně vystupňovaly tlak na režim Nicoláse Madura v Karibiku. V sobotu došlo k dalšímu zabavení plavidla převážejícího venezuelskou ropu, což je druhý podobný zásah během pouhých dvou týdnů.
před 12 hodinami
Americké ponorky jsou v Pacifiku v menšině. Jižní Korea má plán, jak to změnit
Nedávno oznámený záměr Jižní Koreje postavit ponorky s jaderným pohonem představuje zásadní obrat v pacifické bezpečnostní politice. Tento ambiciózní plán získal v říjnu 2025 veřejnou podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa, což pro Soul znamená průlom v desetiletí trvajících snahách. Jádrem dohody je strategický obchod, v němž Jižní Korea přislíbila investice ve výši 350 miliard dolarů výměnou za americkou pomoc s jadernou technologií.
před 13 hodinami
Počasí: Budou Vánoce bílé? Ve středu může nasněžit
Předpověď na dnešek nadcházející dny naznačuje postupný přerod počasí z šedivého podzimu do zimního módu. Dnes nás čeká typická inverzní kulisa se zataženou oblohou a nízkou oblačností.
včera
USA navrhly setkání Spojených států, Ukrajiny a Ruska. Mír nemůže nastat za každou cenu, reagoval Zelenskyj
Válečný konflikt na Ukrajině se dostává do klíčové diplomatické fáze, když americká strana navrhla uspořádání trilaterálního setkání v Miami. Tohoto jednání by se měli zúčastnit zástupci Spojených států, Ukrajiny a Ruska, přičemž cílem je posunout mírové rozhovory k reálným výsledkům. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj k tomuto formátu vyjádřil mírnou skepsi a připomněl, že podobná jednání v Istanbulu nepřinesla zásadní průlom kromě výměny zajatců.
včera
Spousta začerněných stránek a pozoruhodně málo Trumpa? Zamlžování pravdy, říká jedna z Epsteinových obětí
Americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo očekávaný soubor dokumentů a fotografií spojených s případem usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Přestože zákon nařizoval úplné odkrytí všech spisů, zveřejněný materiál obsahuje tisíce začerněných míst a stovky zcela nečitelných stran. Tento postup vyvolal ostrou kritiku ze strany demokratických zákonodárců i samotných obětí, které se domnívají, že úřady záměrně chrání mocné muže.
včera
Poprask na internetu: Voliči SPD mluví o zradě, požadují odvolání Zůny. Okamura problém hasí
V řadách příznivců hnutí SPD to vře kvůli prvnímu vystoupení nového ministra obrany Jaromíra Zůny. Ten na své tiskové konferenci hovořil o nutnosti pokračovat v podpoře napadené Ukrajiny a potvrdil další fungování české muniční iniciativy. Voliče a fanoušky strany nejvíce pobouřilo, že ministr označil Rusko za agresora, což vyvolalo okamžitou vlnu kritiky na sociálních sítích.
včera
Trump sliboval zlatou éru americké ekonomiky. Kde je, ptají se Američané po roce?
Prezident Donald Trump při svém lednovém nástupu do úřadu v roce 2025 sliboval okamžitý začátek „zlaté éry“ americké ekonomiky. Po deseti měsících jeho druhého funkčního období však data ukazují, že se slibovaný rozkvět zatím nedostavil. Místo toho Spojené státy čelí ochlazení trhu práce, stagnaci průmyslu a přetrvávající inflaci, kterou podle ekonomů pohání právě prezidentova vlajková politika vysokých cel.
včera
Dokáže síla převážit nad totálním vyčerpáním? Ukrajina se chystá na dosud nejtemnější zimu
V divadelním sále v Charkově se na scéně otevírají krabice od munice, které místo nábojů odhalují figurky andělů a jesliček. Tato mrazivá vánoční scéna přesně ilustruje současnou ukrajinskou realitu, kde válka pronikla do každého aspektu každodenního života. Režisérka Oksana Dmitrieva přiznává, že divadlo je sice zrcadlem emocí, ale ani umění nedokáže dát odpověď na otázku, co bude dál. Ukrajince totiž čeká čtvrtá válečná zima, která může být tou dosud nejtemnější, a nejistota ohledně budoucnosti dosahuje vrcholu.
včera
Američtí a ruští představitelé se setkají na Floridě k dalšímu kolu rozhovorů o Ukrajině
Na Floridu míří ruská delegace, aby se setkala s americkými vyjednavači v rámci dalšího kola rozhovorů o ukončení války na Ukrajině. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se tímto krokem snaží přimět obě válčící strany k dohodě, která by zastavila konflikt trvající od února 2022. Setkání navazuje na páteční jednání USA s ukrajinskými a evropskými představiteli, po kterém všechny strany hlásily pokrok v otázce bezpečnostních záruk pro Kyjev.
včera
Z Británie přichází další varování: Rusko je expanzivní mocnost, chce podmanit Ukrajinu a destabilizovat NATO
Britská vláda pod vedením premiéra Keira Starmera přistoupila k výraznému snížení finanční podpory pro západní Balkán, což vyvolalo vlnu kritiky od bezpečnostních expertů i opozičních politiků. Financování určené k boji proti ruským dezinformacím, kybernetickým útokům a na podporu demokratických institucí v regionu klesne o plných 40 procent. V absolutních číslech jde o propad ze 40 milionů liber v loňském roce na 24 milionů liber pro období 2025–2026.
včera
Vítězové summitu EU o financování Ukrajiny? De Wever i Česko, píše Politico
Na bruselském summitu k zásadnímu obratu v otázce financování Ukrajiny, ze kterého vyšel jako nečekaný vítěz belgický premiér Bart De Wever. Přestože Evropská unie nakonec schválila balík pomoci ve výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027, původní ambiciózní plán využít k tomuto účelu zmrazená ruská aktiva zcela ztroskotal.
Zdroj: Libor Novák