Německé spolkové země mají podle ministra přijmout přísnější restrikce

Německý ministr zdravotnictví Jens Spahn dnes spolkové země vyzval, aby přijaly přísnější restrikce, a zastavily tak nárůst třetí vlny covidové epidemie v zemi. Německo za předchozí den zaznamenalo více než 29.000 nových případů nákazy koronavirem, což je bilance blížící se prosincovému maximu.

Německé úřady ale dnes také informovaly, že za středu zdravotníci naočkovali doposud nejvíce lidí během jednoho dne, první nebo druhou dávku vakcíny dostalo 738.500 osob. Deník Die Welt napsal, že v pátek si první dávku očkovací látky nechá aplikovat kancléřka Angela Merkelová.

"Z minulého podzimu víme, co se stane, když nebudeme jednat rychle," prohlásil Spahn podle agentury Reuters. Lékaři podle něj očekávají do konce měsíce 6000 covidových pacientů na jednotkách intenzivní péče. "Situace v nemocnicích se vyhrocuje, v některých případech dramaticky," dodal s tím, že nápor na lékařská zařízení bude vyšší než za druhé podzimní vlny covidu-19. Šéf Institutu Roberta Kocha (RKI) Lothar Wieler vyzval, aby nemocnice odložily plánované operace a uvolnily lůžka na jednotkách intenzivní péče pro pacienty, kteří je brzy budou potřebovat.

Nemocnice ve spolkové zemi Durynsko jednají se zdravotnickými zařízeními v jiných částech Německa o převozu pacientů vyžadujících intenzivní péči. Agentura DPA napsala, že situace je tam nyní obdobně napjatá jako během vrcholu druhé vlny pandemie covidu-19 koncem loňského roku.

Německý Institut Roberta Kocha (RKI) dnes oznámil, že za posledních 24 hodin přibylo 29.426 nově infikovaných koronavirem. Úmrtí v souvislosti s nemocí covid-19 bylo za poslední den 294.

"Po dočasném poklesu nových případů během Velikonoc pokračuje prudký vzestup," uvedl RKI. Před týdnem úřad zaznamenal 20.407 nových případů a 306 úmrtí. Denní bilance nově infikovaných se podle RKI začínají blížit dosavadnímu rekordu z 18. prosince, kdy za jeden den přibylo 33.777. Z toho 3500 případů bylo ale nahlášeno se zpožděním.

Počet nových případů nákazy na 100.000 obyvatel za posledních sedm dní se dnes zvýšil na 160,1, v úterý činil 153,2. Před čtyřmi týdny to bylo jen 90,4, připomněla agentura DPA. Dosavadní nejvyšší incidenci 197,6 ohlásil RKI 22. prosince. Rychlé šíření nákazy má na svědomí nakažlivější britská mutace koronaviru B.1.1.7., která již v Německu převládla a podle RKI snižuje účinnost platných epidemických opatření. Nakažených momentálně přibývá nejrychleji mezi mladšími věkovými skupinami.

Méně dramaticky se situace vyvíjí, pokud jde o počet úmrtí spojených s covidem-19. Podle RKI lze již patrně pozorovat příznivé dopady očkování především starších lidí, kteří jsou koronavirem nejvíce ohroženou skupinou obyvatel.

Od začátku epidemie bylo v Německu, kde žije na 83 milionů lidí, potvrzeno 3,07 milionu případů koronaviru. To je zhruba dvakrát tolik, co v osmkrát méně lidnaté České republice. V souvislosti s nemocí covid-19 zemřelo 79.381 osob.

Sedmidenní reprodukční číslo v Německu nyní činí 1,11, předchozí den mělo hodnotu 1,08. Znamená to, že 100 infikovaných lidí nakazilo v průměru zhruba 111 dalších osob. Pokud je číslo dlouhodobě nad hodnotou jedna, má se za to, že se šíření nákazy zrychluje.

Agentura AP připomíná, že v Německu se díky zapojení praktických lékařů v posledních dnech zrychluje tempo očkování. Die Welt s odvoláním na nejmenované zdroje napsal, že 66letou kancléřku Merkelovou zdravotníci v pátek naočkují vakcínou firmy AstraZeneca. Její úřad tuto informaci odmítl komentovat a odkázal na pondělní vyjádření mluvčího Merkelové, podle kterého "bude naočkována brzy a veřejnost se o tom dozví". Německé úřady použití očkovací látky od AstraZeneky omezily pro lidi nad 60 let kvůli vzácně se vyskytujícím případům krevních sraženin u naočkovaných lidí. Merkelová v minulosti dala najevo, že je ochotná nechat se vakcínou od AstraZeneky naočkovat. Na počátku dubna injekci s tímto preparátem dostal německý prezident Frank-Walter Steinmeier.

Související

Andrej Babiš Komentář

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?
Bundeswehr, ilustrační fotografie. Analýza

Němci či Finové jdou příkladem. Evropa se připravuje na konflikt vysoké intenzity, může přijít kdykoliv

Evropa přechází k tvrdým obranným opatřením proti Rusku. Opevňování hranic, rostoucí vojenská role Německa, finská příprava na konflikt i rumunská ochota chránit Moldavsko ukazují jasný trend, kdy kontinent reaguje na ruskou agresi, hybridní tlak a slábnoucí jistotu amerického angažmá. Obrana se stává vlastní odpovědností Evropy a klíčovou podmínkou její stability.

Více souvisejících

Německo Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Jens Spahn (CDU)

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 7 minutami

před 30 minutami

před 1 hodinou

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 8 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy