Německo se podle Merkelové stále nevyrovnalo s rasismem

"Stále se ještě v Německu v řadě oblastí potýkáme s rasismem," prohlásila Merkelová. Jako příklady zmínila neonacistické uskupení Národněsocialistické podzemí (NSU), které v letech 2000 až 2007 zabilo v zemi deset lidí převážně tureckého původu, nebo loňský útok v hesenském městě Hanau, kde pravicový extremista zastřelil devět lidí s migračními kořeny.

"Skutečná pospolitost společnosti vyžaduje více, než se jen zbavit nenávisti a násilí. Nezbytná je vzájemná tolerance, otevřenost a zvídavost. Jen fungující občanská společnost je a zůstane přirozeně nejlepší ochranou před vykořeňováním, rasismem a před každou formou nesnášenlivosti," řekla Merkelová.

"Každý člověk, ať už má migrační původ, nebo ne, by se měl mít možnost žít vlastním životem. Každý se musí cítit respektován, musí pociťovat sounáležitost a musí mít pocit, že může společnosti svým dílem přispět," uvedla kancléřka.

Německo podle Merkelové už učinilo řadu teoretických kroků, které mohou stav společnosti zlepšit. "Nyní je musíme převést do skutečného života," řekla. K tomu ministr hospodářství Peter Altmaier poznamenal, že integrace není jen společenským závazkem, ale i ekonomickou nezbytností pro prosperitu Německa.

Integrační summity pořádá kancléřství pravidelně od roku 2006, kdy německou společnost zaskočila tehdejší bilance statistického úřadu. Podle tehdejších propočtů žilo v zemi 15,3 milionu přistěhovalců, což byl dvojnásobek tehdejšího oficiálního údaje. Z přehledu statistického úřadu z roku 2019 vyplývá, že z tehdejších zhruba 82 milionů obyvatel Německa mělo migrační původ asi 21 milionů lidí, tedy každý pátý.

Letošní integrační summit byl pro Merkelovou v roli šéfky vlády poslední, neboť se v zářijových volbách již o politický post neuchází.