Německý ministr financí nevidí důvod sankcí USA pro Nord Stream 2

ČTK

21. září 2020 12:49

Olaf Scholz Foto: Facebook Olaf Scholz

Proč důvěřovat zpravodajství EuroZprávy.cz

Budování plynovodu Nord Stream 2 mezi Ruskem a Německem je soukromou investicí, která energetickou závislost Evropy na ruském plynu nezvýší. Dnes to na konferenci východoněmeckých spolkových zemí podle agentury Reuters prohlásil německý ministr financí Olaf Scholz s tím, že produktovod by neměl být cílem amerických sankcí.

Spojené státy a také několik evropských zemí včetně Polska či Ukrajiny plynovod na dně Baltského moře označují za ohrožení energetické nezávislosti Evropy. Podle Scholze ale Německo nezůstane po dokončení Nord Streamu 2 odkázané na Moskvu, neboť plyn představuje jen část německého energetického mixu a z této části je ruský plyn pouze zlomkem.

Kritika plynovodu, který je takřka dokončen, zesílila po otravě předáka ruské opozice Alexeje Navalného. Projekt v odvetě za Navalného chtějí zablokovat například někdejší šéf poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz či předseda zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen, kteří usilují o vedení Křesťanskodemokratické unie (CDU) kancléřka Angely Merkelové.

Proti je naopak ministerský předseda Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet, který chce CDU rovněž vést. Plynovod nechtějí zablokovat ani východoněmecké spolkové země, které se na tomto postoji shodly minulý týden v pátek.

Projekt Nord Stream 2 vede ruský plynárenský gigant Gazprom, který ho také z poloviny financuje. Dalšími partnery jsou rakouská společnost OMV, německé firmy Uniper a Wintershall, britsko-nizozemská Royal Dutch Shell a francouzská Engie. Plyn z Nord Stream 2 chce využívat i Česká republika, která se na něj napojí prostřednictvím nového plynovodu Eugal.

včera

Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni

Související

Odpojení Ruska od SWIFTu, zákaz plynovodů Nord Stream. EU plánuje velmi tvrdé sankce

Evropská unie připravuje další kolo sankcí namířených proti Rusku, jehož cílem je vyvinout větší tlak na Moskvu kvůli pokračující válce proti Ukrajině. Podle informací agentury Bloomberg zvažuje Brusel mimo jiné odpojení více než 20 ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT, snížení cenového stropu na ruskou ropu a zákaz plynovodů Nord Stream.

Západ chce utajit pravdu o Nord Streamu, tvrdí Kreml. Požaduje vyšetřování

Rusko vítá vyjádření německého kancléře Olafa Scholze, který chce důkladně vyšetřit útok na plynovody Nord Stream z roku 2022, uvedl v pondělí mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Zároveň obvinil západní státy, že se snaží utajit skutečné okolnosti tohoto incidentu.

Více souvisejících

plynovod Nord Stream 2 , Olaf Scholz , Německo , sankce , Rusko , USA (Spojené státy americké) , Alexej Navalnyj

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Medveděv: Litva by mohla zmizet z mapy. NATO mu nepomůže, článek 5 by neaktivovalo

Bývalý ruský prezident a současný místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace Dmitrij Medveděv prohlásil, že Litva by mohla zmizet z mapy světa, pokud zruší svůj ústavní zákaz rozmístění jaderných zbraní. Ruský představitel tak reagoval na nedávné kroky litevského parlamentu, který směřuje ke změně ústavy. Medveděv zároveň zpochybnil ochranu pobaltské země ze strany Severoatlantické aliance. Podle jeho slov by NATO v případě ruské reakce neaktivovalo článek 5 o společné obraně.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin svalil vinu za rozpoutání války na Ukrajině na NATO a západní vlády

Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.

před 3 hodinami

Část světa může čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi, varuje Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.

před 5 hodinami

ISW: Putin je přesvědčen, že válku vyhrává, protože nezná realitu. Armádu mu lže

V ruské armádě se podle vojenských analytiků rozšířila hluboce zakořeněná kultura lhaní ohledně zisků přímo na bojišti. Tento stav vede k tomu, že má ruský prezident Vladimir Putin značně zkreslený pohled na reálnou situaci na ukrajinské frontě. Na tento problém upozornil ve své zprávě americký Institut pro studium války na základě poznatků ruských vojenských blogerů. Zpravodajci uvádějí, že zkreslená hlášení přímo ovlivňují rozhodování na nejvyšší úrovni.

před 6 hodinami

Saúdská Arábie odstavila hlavní ropovod. Zaútočily na něj drony

Klíčový ropovodní systém v Saúdské Arábii se stal terčem útoků bezpilotních prostředků, což si vyžádalo jeho dočasné odstavení. Saúdskoarabské ministerstvo energetiky potvrdilo, že Východo-západní ropovod čelil vícenásobnému napadení a byl z preventivních důvodů uzavřen. Událost si podle oficiálních míst vyžádala několik zraněných a vyvolala požáry v blízkosti čerpacích stanic.

před 7 hodinami

Bin Ládin pošle letadlo naplněné výbušninami, varovala CIA tři roky před 11. zářím

Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) odtajnila a zveřejnila více než sto stránek tajných dokumentů z denních zpráv pro prezidenty Billa Clintona a George W. Bushe. Zveřejněné materiály podrobně popisují varování před hrozbou ze strany teroristické sítě Al-Káida a jejího vůdce Usámy bin Ládina v období před útoky z 11. září 2001.

před 8 hodinami

Chybí morálka, peníze i rekruti. Rozvědka spočítala, do kdy Rusko přijde o všechny své vojáky

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky generálporučík Oleh Ivaščenko předpovídá, že ruská armáda by mohla vyčerpat své lidské i vojenské zdroje do roku 2028. Podle jeho slov je morálka v řadách moskevských jednotek na velmi nízké úrovni a vojáci ztrácejí ochotu bojovat. Ivaščenko uvedl, že současné zdroje Ruské federace vystačí už jen na přibližně šestnáct měsíců. V rozhovoru pro deník The Times upřesnil, že vojenské a ekonomické kapacity Ruska pokryjí potřeby nadcházejícího roku, ale konec zdrojů odhaduje právě na rok 2028.

před 10 hodinami

Letní počasí se zapsalo do dějin. Nový rekord má stanice na Hodonínsku

Máme za sebou historicky druhé nejteplejší léto, konstatovali meteorologové po konci druhého z ročních období. To přineslo nový historický teplotní rekord. Do dějin se dosud nevídaným počtem tropických dnů zaspala i jedna z tuzemských meteorologických stanic.

včera

Princ George nastoupil na novou školu. Chodili tam i britští premiéři

Princ George, který by se jednoho dne měl stát britským králem, nastoupil na prestižní britskou školu Eton College. Informovala o tom britská stanice BBC. Syna během úvodního školního dne doprovázeli jeho rodiče, tedy princ William a jeho manželka Kate.

včera

Topolánek přiznal metastáze v plicích. Chce něco zkusit

Bývalý premiér Mirek Topolánek přiznal komplikace v rámci statečného boje s rakovinou. Lékaři u někdejšího politika odhalily metastáze, takže vyhlídky známého pacienta se podstatně zhoršily. Přiznal to sám Topolánek.

včera

Knihovna Václava Havla je minulostí. Instituce odhalila nový název

Proces změny názvu Knihovny Václava Havla, která se nedokázala dohodnout s bývalou první dámou Dagmar Havlovou na dalším užívání jména někdejšího prezidenta, je u konce. Instituce odhalila, pod jakým názvem chce pokračovat v činnosti.

včera

Ministerstvo odhalilo, kolik vynaloží na dopravní stavby

Ministerstvo dopravy chce do výstavby nových dálničních úseků, důležitých obchvatů, modernizace železnice a rozvoje vodních cest v příštím roce investovat prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) rekordních 183,1 miliard korun. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Je to o 13,8 miliard korun více než ve schváleném rozpočtu fondu na rok 2026. Počítá s tím návrh rozpočtu SFDI na rok 2027, který v úterý schválil Výbor SFDI a vzala na vědomí Dozorčí rada fondu.

včera

Houby rostou, naznačuje mapa. Počasí se konečně umoudřilo

Hlavní houbařská sezóna, která byla přes léto kvůli nedostatku srážek velmi slabá, pokračuje i v září. Počasí se v poslední době umoudřilo, takže sběračům přibývá míst, kde mohou přijít k pěknému úlovku.

včera

Medvědi jsou v Beskydech, výskyt potvrdili experti

Svědectví o možném výskytu medvědů v Beskydech se zakládají na pravdě. Experti z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) potvrdili, že obávané šelmy se v oblasti pohybují. Lidé z regionu proto dostali několik dobře známých doporučení.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů

Ruská armáda zasáhla v Kyjevě čerpací stanice pomocí proudových bezpilotních letounů, čímž bombardování ukrajinského hlavního města vstoupilo do nové fáze intenzity. Podle starosty Vitalije Klička si ranní údery v dopravní špičce vyžádaly nejméně dva mrtvé a dvanáct zraněných. Útoky zasáhly celkem dvě benzínové stanice v průběhu jednoho rána. Všechna zasažená zařízení provozuje státní společnost Ukrnafta.

včera

Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která má zajistit vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky. Předloha zavádí přísnější pravidla včetně zastropování maximálních nákladů na úvěry a omezení reklamy. Opatření se dotkne také pravidel pro posuzování schopnosti žadatelů splácet své závazky. Po schválení dolní komorou nyní novou právní úpravu posoudí Senát.

včera

Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni

Palestinské teroristické hnutí Hamás plánovalo koordinované teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni, které měly připadnout na výročí masakru v Izraeli. Záměr zasáhnout izraelské a židovské cíle v obou evropských metropolích odhalila rozsáhlá obžaloba německého spolkového státního zastupitelství.

včera

11. září 2001. Jeden z posledních záběrů budov Světového obchodního centra po teroristickém útoku.

Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa

New York si připomíná pětadvacáté výročí teroristických útoků, které zásadním způsobem proměnily Spojené státy i celý svět. Vzpomínkové akce na místě zničeného Světového obchodního centra se však účastní významní političtí představitelé bez přítomnosti úřadujícího prezidenta. Donald Trump se rozhodl uctít památku obětí na jiném místě a zamířil do sídla ministerstva obrany. Absence šéfa Bílého domu v New Yorku přitahuje značnou pozornost médií i veřejnosti.

včera

Práce na místě, kde stály věže World Trade Center.

Zlomový bod, který jim změnil život navždy. Jak Američané vzpomínají na 11. září?

Spojené státy si připomínají pětadvacáté výročí teroristických útoků, při kterých v New Yorku, Washingtonu a Pensylvánii zahynulo téměř tři tisíce lidí. Deník The Guardian oslovil americké čtenáře, aby popsali, jak tyto události ovlivnily jejich každodenní životy i celou zemi.

včera

Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům

Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy