Parlamentní přestávka vynucená Johnsonem je nezákonná, konstatoval soud

Podle kritiků chce britský premiér Boris Johnson nucené pauzy využít, aby omezil možnost parlamentu zasahovat do brexitu. Do termínu odchodu Británie z EU zbývá 50 dní.

Johnsonova vláda na konci srpna požádala královnu Alžbětu II., aby ukončila aktuální zasedání parlamentu a další zasedání zahájila až 14. října. Panovnice, která jedná na doporučení předsedy vlády, žádosti vyhověla. Proti tomu se ale postavila opozice i další kritici vlády, podle nichž je cílem Johnsonova kroku vyřadit parlament z rozhodování o brexitu. Kontroverzní rozhodnutí proto napadli u soudů ve Skotsku, Anglii a Severním Irsku.

Na soud v Edinburghu se obrátila skupina více než 75 opozičních zákonodárců. Soud nižší instance před týdnem ale rozhodl, že vynucená přestávka několik týdnů před termínem odchodu Británie z EU je v souladu se zákonem. Soudce Raymond Doherty tehdy řekl, že jde o problém politický a nikoli o záležitost justice.

All 3 judges in Scotland’s Highest court of appeal rule #Prorogation #unlawful! #Cherrycase succeeds

Odvolací soud dnes ale uvedl, že Johnsonův krok byl "nezákonný", neboť jeho motivem byla snaha překazit činnost parlamentu. Přerušení zasedání je proto podle soudu "neplatné".

"Parlament musí být okamžitě svolán," vyzvala v reakci na rozhodnutí soudu předsedkyně Skotské národní strany (SNP) Nicola Sturgeonová. Také mluvčí opozičních labouristů pro brexit Keir Starmer vyzval premiéra Johnsona, aby parlament opět svolal. "Myslím, že správnou věcí, kterou by měl nyní premiér udělat, je svolat parlament, dnes odpoledne či zítra ráno, abychom se mohli vrátit k práci," řekl.

"Odvoláme se k Nejvyššímu soudu Spojeného království. Vláda musí předložit silnou domácí legislativní agendu. Přerušení zasedání parlamentu je zákonným a potřebným způsobem, jak toho dosáhnout," uvedla v reakci na rozsudek vláda. Premiér od počátku tvrdil, že si přestávku nevynutil, aby zhatil brexitové plány parlamentu, ale aby mohl předložit poslancům plán domácí agendy po odchodu Británie z EU.

Podobně jako prvoinstanční soud ve Skotsku, který označil Johnsonův krok za zákonný, rozhodl už minulý týden také soud v Londýně, k němuž stížnost na vládní krok podali aktivistka Gina Millerová a bývalý konzervativní premiér John Major. Také podle londýnského soudu ale jednal premiér Johnson v souladu se zákonem.

Proti rozsudku soudu v britské metropoli se stěžovatelé odvolali k nejvyššímu soudu, vláda se zase hodlá odvolat proti dnešnímu rozsudku skotského odvolacího soudu. Oběma případy se tak bude zabývat nejvyšší britský soud, který již termín projednání stanovil na 17. září.

Za běžné situace je přerušení práce parlamentu rutinní součástí britského politického systému. Pobouření ovšem vyvolalo načasování tohoto kroku: do termínu odchodu Británie z Evropské unie zbývá 50 dní. Neobvyklá je rovněž délka přestávky, podle agentury Reuters v posledních letech takovéto pauzy trvaly od pěti do 20 dní. Aktuální pauza bude dlouhá pět týdnů.