Pieta v koncentračním táboře Jasenovac: Poprvé od roku 2015 za účasti Srbů, Židů a Romů

Židé, Srbové, antifašisté a Romové v uplynulých letech projevovali úctu lidem zemřelým v Jasenovaci odděleně od oficiálních vzpomínkových akcí. Chtěli tím dát najevo protest proti počínání chorvatských úřadů, které podle nich projevovaly nečinnost vůči nárůstu neonacistických nálad ve společnosti.

Letos se pietního aktu v Jasenovaci po přestávce rovněž zúčastnili všichni nejvyšší představitelé země, informuje server N1. Přišli jak prezident Zoran Milanović, tak předseda vlády Andrej Plenković či předseda parlamentu Gordan Jandroković.

K letošnímu ceremoniálu při příležitosti 75. výročí konce jasenovackého tábora se bojkotující skupiny rozhodly podle svého zdůvodnění přidat proto, aby projevily solidaritu v době koronavirem vyvolané pandemie a zahájily dialog s úřady o netoleranci.

"Věci se nezměnily, ale vzhledem k obtížné situaci způsobené koronavirem... jsme se rozhodli připojit k pietnímu aktu," řekl agentuře AFP Ognjen Kraus, vedoucí představitel organizace, pod niž spadá několik židovských sdružení.

Konzervativní vláda byla v posledních letech kritizována především za příliš shovívavý postoj k oživování ustašovské ideologie v zemi.

Podle jmenného seznamu obětí, sestaveného historiky památníku Jasenovac, ustašovci v táboře od srpna 1941 do dubna 1945 zavraždili 83.145 Srbů, Židů, Romů a antifašistů, včetně 114 Čechů a 106 Slováků. Každoroční oslavy mají připomenout poslední pokus vězňů o útěk, než ustašovci tábor zcela zlikvidovali.

*WARNING GRAPHIC IMAGES*#OnThisDay (22 April 1945) During an operation carried out by the #Ustaša to destroy evidence of war crimes, some 600 prisoners of the infamous #Jasenovac concentration camp stage an escape attempt. Less than 60 succeed, the remainder are murdered. #WW2 pic.twitter.com/5LrC4kpNKJ

Ustašovci byli příslušníci ultranacionalistického, fašistického hnutí, které v Chorvatsku působilo v meziválečném období a během druhé světové války. Cílem organizace bylo vytvořit samostatný chorvatský stát, což se podařilo v roce 1941, kdy tehdejší Jugoslávii okupovaly Německo a Itálie. Nechvalně ustašovci prosluli krutým zacházením s menšinami, po vzoru německých nacistů především s Židy, ale také se Srby a Romy.