Koncentrák v Jasenovaci "snesl srovnání jen s Dantovým peklem"

Chorvatsko se na začátku druhé světové války dočkalo formální nezávislosti, ve skutečnosti se ale jednalo o stát plně závislý na libovůli Němců a Italů, jehož představitelé ve jménu svého národa spáchali řadu zločinů. Největší hrůzy jsou spojeny s koncentračním táborem Jasenovac, kde zemřely desítky tisíc lidí. Posledních pár stovek vězňů se v něm v noci z 21. na 22. dubna 1945 pokusilo probít na svobodu, přežila jen zhruba stovka z nich.

Tábor v bažinaté oblasti u řeky Sávy, sto kilometrů východně od Záhřebu, se začal budovat v srpnu 1941, čtyři měsíce po vzniku Nezávislého státu Chorvatsko (NDH). Centrem se stala lokalita u městečka Jasenovac, kde významný chorvatskosrbský podnikatel Lazar Bačić během předchozích dekád vybudoval (Chorvaty zabavenou) elektrárnu, pilu, slévárnu - a také cihelnu, hlavní z pěti poboček tábora, rozkládajícího se na více než 200 kilometrech čtverečních po obou březích řeky.

Do Jasenovace začaly ještě v létě 1941 proudit tisíce lidí, nepohodlných novému ustašovskému režimu v čele s "poglavnikem" Antem Paveličem. Radikální hnutí Ustaša, které stálo například za úspěšným atentátem na jugoslávského krále Alexandra I. v Marseille v říjnu 1934, se ujalo moci v Záhřebu ihned poté, co Jugoslávie padla pod náporem německých a italských vojsk. A rázně se začalo vypořádávat se všemi skutečnými i domnělými nepřáteli nové vlády.

Zákon o obraně národa a státu, platný od 17. dubna 1941, stanovil trest smrti pro všechny, kdo by "jakýmkoli způsobem narušili čest nebo životní zájmy chorvatského národa nebo jakkoli ohrozili fungování NDH". Terčem perzekucí se stali zejména pravoslavní Srbové, žijící přitom v Chorvatsku stovky let, kteří přicházeli nejen o majetek - jako třeba dědicové Lazara Bačiče, který zemřel v květnu 1941 ve věku 76 let -, ale velmi brzy také o životy.

Právě v táboře v Jasenovaci - mimochodem dobře dostupném díky nedaleké hlavní trati ze Záhřebu do Bělehradu - zemřeli během tří let a osmi měsíců desítky tisíc Srbů. Vražedné řádění ustašovců se nevyhnulo ani Romům a Židům, v táboře umírali také politicky nepohodlní Chorvaté, včetně zajatých partyzánů. Způsoby, jakým zdejší strážní připravovali vězně o život, přitom připomínaly středověk - velkou část obětí ubili kladivy a sekyrami nebo pověsili na zdejší jasany a topoly.

Neslavně se to historie zapsal zvláštní zakřivený nůž přichycený k malíkové hraně kožené rukavice, původně používaný k přeřezávání povřísel u snopů předtím, než se daly do mlátičky. Ustašovští dozorci mu ale našli jiné využití, používali jej totiž k podřezávání hrdel svých vězňů. Traduje se, že se dokonce uskutečnily zvrácené závody v tom, kdo dokáže "srbosjekem" zabít více vězňů, vítěz údajně zabil za jediný den přes tisíc lidí. Někteří historici ale podobné zkazky zpochybňují.

Uvádí se, že krutost, s jakou chorvatští strážci vraždili své zajatce, šokovala i otrlé německé důstojníky. "Je to jeden z nejstrašnějších táborů, který snese srovnání jen s Dantovým peklem," napsal jeden z nich. Záhřebský arcibiskup Alojzije Stepinac pak Jasenovac v roce 1943 dopise Paveličovi označil za "ostudný zločin, který nebe potrestá". Přesto zde vraždění trvalo až do posledních dnů tábora, jehož zbytky začátkem května 1945 obsadili jugoslávští partyzáni.

Spory - zejména mezi chorvatskými a srbskými historiky - se dlouhá léta vedou o tom, kolik lidí v Jasenovaci zahynulo. Za komunistické Jugoslávie se objevovaly údaje o víc než milionu mrtvých, nezveřejněné výzkumy z půli 60. let uváděly zhruba 80.000 obětí, někteří chorvatští historici přitom hovoří o méně než 10.000 mrtvých. V současnosti se uvádí 80.000 až 100.000 mrtvých, památník obětí v Jasenovaci píše o 83.145 obětech (z toho 47.627 Srbů, 16.173 Židů, 13.116 Romů a 4255 Chorvatů).

Související

Více souvisejících

koncentrační tábor Jasenovac Chorvatsko II. světová válka nacisté

Aktuálně se děje

před 4 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 13 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 45 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 6 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 6 hodinami

Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson

Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy