Chorvatsko se na začátku druhé světové války dočkalo formální nezávislosti, ve skutečnosti se ale jednalo o stát plně závislý na libovůli Němců a Italů, jehož představitelé ve jménu svého národa spáchali řadu zločinů. Největší hrůzy jsou spojeny s koncentračním táborem Jasenovac, kde zemřely desítky tisíc lidí. Posledních pár stovek vězňů se v něm v noci z 21. na 22. dubna 1945 pokusilo probít na svobodu, přežila jen zhruba stovka z nich.
Tábor v bažinaté oblasti u řeky Sávy, sto kilometrů východně od Záhřebu, se začal budovat v srpnu 1941, čtyři měsíce po vzniku Nezávislého státu Chorvatsko (NDH). Centrem se stala lokalita u městečka Jasenovac, kde významný chorvatskosrbský podnikatel Lazar Bačić během předchozích dekád vybudoval (Chorvaty zabavenou) elektrárnu, pilu, slévárnu - a také cihelnu, hlavní z pěti poboček tábora, rozkládajícího se na více než 200 kilometrech čtverečních po obou březích řeky.
Do Jasenovace začaly ještě v létě 1941 proudit tisíce lidí, nepohodlných novému ustašovskému režimu v čele s "poglavnikem" Antem Paveličem. Radikální hnutí Ustaša, které stálo například za úspěšným atentátem na jugoslávského krále Alexandra I. v Marseille v říjnu 1934, se ujalo moci v Záhřebu ihned poté, co Jugoslávie padla pod náporem německých a italských vojsk. A rázně se začalo vypořádávat se všemi skutečnými i domnělými nepřáteli nové vlády.
Zákon o obraně národa a státu, platný od 17. dubna 1941, stanovil trest smrti pro všechny, kdo by "jakýmkoli způsobem narušili čest nebo životní zájmy chorvatského národa nebo jakkoli ohrozili fungování NDH". Terčem perzekucí se stali zejména pravoslavní Srbové, žijící přitom v Chorvatsku stovky let, kteří přicházeli nejen o majetek - jako třeba dědicové Lazara Bačiče, který zemřel v květnu 1941 ve věku 76 let -, ale velmi brzy také o životy.
Právě v táboře v Jasenovaci - mimochodem dobře dostupném díky nedaleké hlavní trati ze Záhřebu do Bělehradu - zemřeli během tří let a osmi měsíců desítky tisíc Srbů. Vražedné řádění ustašovců se nevyhnulo ani Romům a Židům, v táboře umírali také politicky nepohodlní Chorvaté, včetně zajatých partyzánů. Způsoby, jakým zdejší strážní připravovali vězně o život, přitom připomínaly středověk - velkou část obětí ubili kladivy a sekyrami nebo pověsili na zdejší jasany a topoly.
Neslavně se to historie zapsal zvláštní zakřivený nůž přichycený k malíkové hraně kožené rukavice, původně používaný k přeřezávání povřísel u snopů předtím, než se daly do mlátičky. Ustašovští dozorci mu ale našli jiné využití, používali jej totiž k podřezávání hrdel svých vězňů. Traduje se, že se dokonce uskutečnily zvrácené závody v tom, kdo dokáže "srbosjekem" zabít více vězňů, vítěz údajně zabil za jediný den přes tisíc lidí. Někteří historici ale podobné zkazky zpochybňují.
Uvádí se, že krutost, s jakou chorvatští strážci vraždili své zajatce, šokovala i otrlé německé důstojníky. "Je to jeden z nejstrašnějších táborů, který snese srovnání jen s Dantovým peklem," napsal jeden z nich. Záhřebský arcibiskup Alojzije Stepinac pak Jasenovac v roce 1943 dopise Paveličovi označil za "ostudný zločin, který nebe potrestá". Přesto zde vraždění trvalo až do posledních dnů tábora, jehož zbytky začátkem května 1945 obsadili jugoslávští partyzáni.
Spory - zejména mezi chorvatskými a srbskými historiky - se dlouhá léta vedou o tom, kolik lidí v Jasenovaci zahynulo. Za komunistické Jugoslávie se objevovaly údaje o víc než milionu mrtvých, nezveřejněné výzkumy z půli 60. let uváděly zhruba 80.000 obětí, někteří chorvatští historici přitom hovoří o méně než 10.000 mrtvých. V současnosti se uvádí 80.000 až 100.000 mrtvých, památník obětí v Jasenovaci píše o 83.145 obětech (z toho 47.627 Srbů, 16.173 Židů, 13.116 Romů a 4255 Chorvatů).
Související
Pieta v koncentračním táboře Jasenovac: Poprvé od roku 2015 za účasti Srbů, Židů a Romů
Zvěrstva ustašovců? Chorvatsko nesmí minulost ignorovat, žádá izraelský prezident
koncentrační tábor Jasenovac , Chorvatsko , II. světová válka , nacisté
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí o víkendu: Meteorologové očekávají typické jaro
včera
Slováci zadrželi 14letého mladíka. Škole vyhrožoval bombou
včera
Policie obvinila muže z vraždy v Plzni. Oběť dnes v nemocnici zemřela
včera
Na extraligovou scénu se vrací bývalý reprezentační kouč. Plzeň nově přebírá Jandač
včera
Nejen Zelenského měli zabít. Toto je plán členů ochranky
včera
Peskov nechtěl komentovat tvrzení Kyjeva, že za pokusem o vraždu Zelenského stojí ruská FSB
včera
Miliardy pro Kyjev. EU schválila vyzbrojení a obnovu Ukrajiny z výnosů ze zmrazených ruských aktiv v hodnotě 210 miliard eur
včera
Rulík a spol. nemůžou počítat s Hertlem. Vedení Vegas českého útočníka na domácí MS nepustí
Aktualizováno včera
Izrael nadále operuje v okolí Rafáhu. Pozastavení pomoci z USA popírá
včera
Zemřela hvězda filmu Pomáda, Susan Bucknerová
včera
Dohoda je na světě. EU použije zmražená ruská aktiva na pomoc Ukrajině
včera
Kůň zranil dítě během dostihů v Pardubicích, bez jezdce se dostal mezi lidi
včera
Ukrajinci pošlou vězně na frontu. Parlament rozhodl, kteří to budou
včera
Němečtí politici nemohou být v klidu. Policie šetří další útok
včera
Nebyl to první atentát na Zelenského. Ukrajinci mluví o ruských pokusech od začátku války
včera
"I největší zlo jde porazit." Fiala zmínil poselství druhé světové války
včera
Šéf BIS Koudelka se dočkal dalšího povýšení. Pavel jmenoval generály
včera
Fico na výročí konce války spílal "slabé" EU. Po Bruselu chce mírový plán
včera
Polsko zadrželo ruského zběha. Utíkal přímo z fronty na Ukrajině
včera
Pavel na Vítkově: Rusko rozpoutalo válku, která je podobně ničivá jako druhá světová
Česko si ve středu na Den vítězství připomíná konec druhé světové války v Evropě. Prezident Petr Pavel na pietním aktu na pražském Vítkově mluvil o probíhajícím konfliktu na Ukrajině. Pavel vyjádřil hrdost nad tím, že Česko nepolevuje v pomoci Kyjevu. Ukrajinští vojáci si podle něj zaslouží respekt a veškerou podporu.
Zdroj: Jan Hrabě