Plyn je v EU od pondělí dražší o 70 procent, Rusko hrozí odstávkou plynovodu

Takový scénář by byl katastrofou pro Německo, které je na dodávkách plynu tímto potrubím závislé, řekl velvyslanec na okraj ekonomického fóra v Petrohradě. Ruská státní společnost Gazprom už dodávky plynu potrubím Nord Stream 1 tento týden omezila celkem asi o 60 procent, maximální objem dodávek se tak snížil z obvyklých 167 milionů metrů krychlových na 67 milionů metrů krychlových za den.

Italská energetická společnost Eni odpoledne oznámila, že Gazprom jí dnes dodá jen 65 procent dohodnutého objemu plynu. Rakouská OMV pak uvedla, že od Gazpromu bude odebírat méně plynu.

Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v červenci se ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku odpoledne dostala nad 145 eur (3585 Kč) za MWh, a vykazovala tak proti předchozímu dni nárůst zhruba o 20 procent. Ceny v TTF jsou pro evropský trh určující. V pondělí se cena pohybovala mírně nad 80 eury.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že za omezením dodávek plynu do Evropy jsou dopady sankcí. Ty na Rusko zavedly západní země kvůli jeho invazi na Ukrajinu. Rusko se omezovat dodávky předem nechystalo, na vině jsou podle Peskova problémy s údržbou turbín. Toto vysvětlení ale už ve středu odmítl německý ministr hospodářství Robert Habeck, jenž krok Gazpromu označil za politicky motivovaný.

Ceny plynu se začaly zvyšovat už loni na podzim, podle části ekonomů v souvislosti se Zelenou dohodou pro Evropu (European Green Deal), ve které Evropská unie stanovila harmonogram rychlého odklonu od fosilních paliv. Před rokem se cena plynu v TTF pohybovala kolem 19 eur za megawatthodinu, ale už před koncem loňského roku překročila 120 eur/MWh, než se opět snížila. Krátce po ruské invazi na Ukrajinu stál plyn v TTF přechodně i 345 eur.

Gazprom už plyn nevyváží západním směrem potrubím Jamal-Evropa, dodávky zastavil, když Rusko uvalilo odvetné sankce na společnost EuRoPol Gaz, která vlastní polskou část plynovodu. Plyn tímto potrubím proudí už jen východním směrem, tedy z Německa do Polska. Kromě toho Ukrajina v květnu rozhodla, že přestane umožňovat Gazpromu tranzit ruského plynu přes stanici Sochranovka, jeden ze dvou tranzitních bodů na ukrajinském území. Objem ruského plynu, který směřuje do EU přes Ukrajinu, se tak snížil asi o třetinu.

Paralelně s plynovodem Nord Stream 1 vede i nově dokončený plynovod Nord Stream 2. Ten by zdvojnásobil kapacitu plynu, který může Rusko dodávat do Evropy, Německo ale kvůli ruské invazi na Ukrajinu zprovoznění projektu zablokovalo.

Nižší objem dodávek vyvolává obavy, zda bude možné před zimou naplnit zásobníky plynu tak, jak si vlády jednotlivých unijních zemí naplánovaly. Méně plynu z Ruska proudí také do Itálie, o snížení objemu dodávaného plynu Gazprom informoval také partnery na Slovensku a v České republice. Slovenský podnik SPP i česká elektrárenská společnost ČEZ ale na dotaz agentury Reuters uvedly, že omezení dodávek nemá na zákazníky žádné dopady. Podle odborníků, které už dříve oslovila ČTK, by zastavení dodávek plynu do Německa pocítila i Česká republika.

Omezení dodávek ruského plynu hlavní trasou do EU se časově kryje s problémy americké společnosti Freeport LNG. Její terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG) patří k největším vývozním zařízením tohoto druhu ve Spojených státech a v poslední době z něj zkapalněný plyn proudil zejména do Evropy. Kvůli požáru ale bude nejméně do září mimo provoz a k plné kapacitě se vrátí až koncem roku. Původně firma předpokládala, že provoz obnoví asi za tři týdny.

Členské země EU začaly už dlouho před válkou na Ukrajině závislost na tehdy velmi levném ruském plynu omezovat a dlouhodobé kontrakty nahrazovat krátkodobými, kde bývají ceny výrazně vyšší. Přepočteno na milion britských termálních jednotek (mmBtu) se teď cena plynu pro evropský trh v TTF pohybuje nad hranicí 44 dolarů za mmBtu, zatímco před rokem činila asi 6,50 USD. Cena LNG pro asijský trh se teď pohybuje nad 23 USD za mmBtu, zatímco před rokem činila zhruba 7,50 USD.

Gazprom už koncem dubna zastavil dodávky plynu do Polska a do Bulharska. Zdůvodnil to tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech. Později Gazprom ukončil také dodávky suroviny do Finska a Nizozemska. Plyn přestal dodávat rovněž dánské společnosti Orsted a do Německa britské firmě Shell Energy.

Rusko začalo platby ve své měně vyžadovat po únorové invazi na Ukrajinu, když na něj západní země uvalily sankce, které většinu finančních transakcí mezi Ruskem a Západem znemožnily. Mluvčí Kremlu ale minulý týden uvedl, že Moskva nepředpokládá, že Gazprom zastaví dodávky zemního plynu dalším evropským zákazníkům. Dodal, že systém, který Moskva vytvořila, aby odběratelé hradili dodávky ruského plynu v rublech, funguje podle plánu.