Polsko potvrdilo, že z EU navzdory neshodám vystupovat nebude

Budapešť, která je sama ve sporu s Bruselem, reaguje na rozhodnutí Evropské komise, která v úterý požádala Soudní dvůr Evropské unie, aby vyměřil pokutu Polsku, protože se nepodřídilo soudnímu příkazu, aby okamžitě zastavilo činnosti orgánu trestajícího polské soudce. Polsko by podle EK mělo každý den platit soudem určenou částku, dokud příkazu neuposlechne.

Ministryně Vargová podle MTI uvedla, že EK "spustila tvrdý útok na Polsko", přičemž "dosud nebývalým způsobem se vměšuje do organizace justice a legislativy v členském státě". Postup komise je podle ní "šokující" a "nepřijatelný".

Ministryně argumentovala, že polská vláda vyjádřila záměr zrušit sporné předpisy ohledně disciplinární komory nejvyššího soudu, ale EK podle ní "ignorovala polský slib a zpochybnila závazek polské vlády" tím, že požádala soud o uložení pokuty.

"Plně podporujeme Polsko a vyjadřujeme solidaritu s našimi polskými přáteli," uvedla Vargová. Budapešť podle ní zvažuje možnosti, jak podpořit Varšavu v soudních řízeních u unijních institucí. "Národní justice žádného členského státu se nesmí stát obětí budování impéria v Bruselu," dodala maďarská ministryně podle MTI.

Podle Jourové, která sama opakovaně byla terčem kritiky maďarských vládních politiků, je Maďarsko "tradičním odmítačem" veškerých kroků EU týkajících se právního státu. "Na agresivní rétoriku jsme si již zvykli a samozřejmě to nepřispívá k dobré atmosféře," řekla dnes ČTK v reakci na maďarský krok místopředsedkyně unijní exekutivy.

Mluvčí polské vlády Piotr Müller dnes ujišťoval, že Polsko nevystoupí z EU. Učinil tak podle agentury PAP v souvislosti s rostoucím napětím mezi Varšavou a Bruselem a spekulací o budoucnosti země. Reagoval také na vyjádření předsedy poslaneckého klubu vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) a místopředsedy sněmovny Ryszarda Terleckého, který ve středu na ekonomickém fóru v Karpaczi prohlásil, že Polsko "musí hledat drastická řešení" ve vztahu s EU a zmínil příklad Britů, kterým "nevyhovovala diktatura bruselské byrokracie, a tak odešli".

Mluvčí Müller ujistil, že Polsko nebude následovat příklad Británie a nevystoupí z EU, protože by to bylo pro Poláky nevýhodné. "Polsko v EU je prosperující Polsko," řekl s tím, že prospěch z členství v unii sahá od obchodu po větší geopolitickou bezpečnost. To ale podle mluvčího nemění skutečnost, že Varšava hodlá vyjadřovat své názory a zpochybňovat v EU určité věci.

Sám Terlecki dnes podle PAP mírnil svá středeční prohlášení a tvrdil, že "polexit (odchod Polska z EU) je humbuk vymyšlený (hlavní opoziční stranou) Občanskou platformou a (nezávislou) televizí TVN 24". "Polsko bylo, je a bude členem EU," zdůraznil.

Také mluvčí polského ministerstva zahraničí řekl, že jakákoliv tvrzení, že ministerstvo připravuje právní akty týkající se odchodu Polska z EU, jsou nepravdivá.

Dnes poslanec opoziční Občanské platformy Konrad Frysztak zveřejnil video z veřejného vystoupení místopředsedy parlamentního klubu PiS Marka Suského v Radomi. "Polsko za druhé světové války bojovalo s německými okupanty, bojovalo se sovětskými okupanty, budeme bojovat s bruselskými okupanty," řekl dnes politik PiS. "Brusel nám posílá místodržící, kteří mají nastolit v Polsku pořádek, srazit nás na kolena, abychom byli německou spolkovou zemí a ne hrdým státem svobodných Poláků," pokračoval Suski.

Kromě Polska je s Bruselem hned v několika otázkách ve sporu i maďarská vláda premiéra Viktora Orbána. Poslední konflikt se mezi Bruselem a Budapeští rozhořel kvůli maďarskému zákonu, který zakazuje šířit mezi mladými lidmi do 18 let jakékoli materiály zobrazující nebo propagující homosexualitu a změnu pohlaví. Podle předsedkyně EK Ursuly von der Leyenové jde právní norma proti všem základním hodnotám Evropské unie. EK má ale vůči Budapešti více výhrad a vyjadřuje obavy zejména z vývoje v oblasti médií a v boji s korupcí.

"Nezávislé kontrolní mechanismy pro odhalování korupce zůstávají nedostatečné," uvedla EK při ročním vyhodnocování stavu právního státu. Podle EK maďarský systém neřeší ani rizika rozšiřování klientelismu či vazeb mezi politiky a byznysmeny. Nezávislá média a novináři čelí podle komise v zemi zastrašování a překážkám v práci. V době covidové pandemie se navíc v Maďarsku zvýšil tlak na nezávislost médií prostřednictvím zadávání státní inzerce.