Polsko začalo očkovat. Hlásí se i Češi, termíny docházejí

Někteří Češi z pohraničí, kteří mají kromě českého i polské občanství, začali využívat možnosti nechat se očkovat proti covidu-19 v Polsku. Sousední země začala ode dneška nabízet možnost registrace na očkování lidem nad 70 let, zatímco v tuzemsku se mohou k vakcinaci registrovat až senioři nad 80 let. Svou pětasedmdesátiletou matku v Polsku k očkování zaregistroval třeba Miroslav Štěrba z Českého Těšína, zjistila ČTK.

"Maminka má řadu nemocí a je vysoce riziková. Proto jsme nečekali na to, až bude očkování možné v Česku. Využili jsme toho, že má nárok na očkování v Polsku," řekl Štěrba ČTK. Splnit musela podmínku polského občanství a polského rodného čísla.

"Maminka 12 let pracovala v Polsku a pak v Česku. Takže v Polsku si platila zdravotní pojištění. Dnes má důchod zčásti placený polskými úřady a částečně českými. Má také polské rodné číslo," uvedl Štěrba. Dnes ji on-line registroval a už má i termín. Očkována bude za měsíc.

V Polsku se lze registrovat na infolince, u praktického lékaře a přes internetový systém ePuap. "Jde vlastně o takovou elektronickou kartu pacienta. Jejím prostřednictvím komunikují s úřady. Kartu jsem jí založil a pak ji jen odvezl na polský finanční úřad k ověření totožnosti," řekl Štěrba.

Starostka Českého Těšína Gabriela Hřebačková ČTK řekla, že informace o tomto trendu zatím nemá. Připouští ale, že se takové případy objeví. "Lidé žijící v pohraničí využívají běžně benefitů, které jim nabízí jedna či druhá země," řekla Hřebačková.

Systém rezervace na očkování proti covidu-19 pro lidi ve věku od 70 do 80 let spustilo Polsko ráno. Senioři stáli v dlouhých frontách před zdravotními středisky, aby se přihlásili osobně, telefonní linka kvůli náporu volajících kolabovala. Zájemci během několika hodin obsadili drtivou většinu termínů do konce března.

Zdravotníci ve 38milionovém Polsku aplikovali lidem přes 603.000 dávek vakcíny proti covidu-19. Očkovací centra dostala přes 789.000 dávek. Už týden mají možnost se na očkování zaregistrovat lidé starší 80 let, jako první se koncem prosince začali očkovat zdravotníci. V desetimilionovém Česku bylo do středečního večera podáno 154.567 dávek vakcíny proti covidu. Hlásit se na vakcinaci mohou kromě prioritních skupin, jako jsou zdravotníci, lidé starší 80 let.

Polsko registruje na očkování lidi nad 70 let, termíny docházejí

Polsko dnes časně ráno spustilo systém rezervace na očkování proti covidu-19 pro lidi ve věku od 70 do 80 let. Senioři stáli v dlouhých frontách před zdravotními středisky, aby se přihlásili osobně, telefonní linka kvůli náporu volajících kolabovala. Zájemci během několika hodin obsadili drtivou většinu termínů do konce března, informoval podle polských médií šéf kanceláře premiéra Michal Dworczyk.

"Vyzýváme seniory, aby nechodili na střediska. Během kontaktu s jinými lidmi, kteří tam jsou, hrozí nebezpečí nákazy koronavirem," upozornil Dworczyk.

Agentura DPA uvádí, že podle údajů vlády žije v Polsku 2,7 milionu lidí ve věku od 70 do 80 let. Už dopoledne zbylo jen 150.000 volných míst. "Mnoho lidí je rozhořčených, protože by se už chtěli zapsat na očkování. To, že to není možné, vyplývá z nedostatku dodávek vakcín," řekl Dworczyk.

Mluvčí vlády Piotr Müller dnes připustil, že kabinet by mohl příští měsíc podniknout právní kroky proti americké firmě Pfizer, pokud nedodá všechny naplánované vakcíny proti covidu-19. Pfizer, který vakcínu vyvinul společně s německou společností BioNTech, tento týden snížil počty vakcín dodávaných do zemí EU. Agentura Reuters uvádí, že tyto firmy omezení dodávek dále nekomentují poté, co uvedly, že se tak děje ve snaze zvýšit kapacitu výroby.

Polsko tak v pondělí místo 360.000 dávek dostalo jen 176.000 dávek očkovací látky od Pfizer/BioNTech.

Související

Očkování, ilustrační foto

„Vezměte si prosím vakcínu.“ USA čelí rozsáhlé epidemii spalniček, lékaři kvůli očkování apelují na občany

Vysoký představitel amerického veřejného zdravotnictví vyzval Američany k očkování proti spalničkám v době, kdy se nákaza šíří v několika státech. Existují vážné obavy, že by Spojené státy mohly přijít o svůj status země, kde byly spalničky oficiálně eliminovány. Doktor Mehmet Oz, kardiochirurg a současný administrátor Center pro zdravotní služby, v neděli veřejně podpořil očkování jako řešení současné krize.
Vláda ČR

Poslední rozhodnutí Fialovy vlády. Týkají se očkování či sociálních služeb

Vláda Petra Fialy v demisi se ve středu sešla ke své poslední pravidelné schůzi. Projednala a schválila například novou národní očkovací strategii a novou strategii rozvoje sociálních služeb, rozhodla také o povolení používání přípravků s obsahem psychotropní látky psilocybinu v odůvodněných případech léčby psychických onemocnění a několik legislativních změn. Zabývala se také jedenácti kontrolními nálezy Nejvyššího kontrolního úřadu.

Více souvisejících

očkování Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Polsko

Aktuálně se děje

před 16 minutami

před 1 hodinou

Ilustrační foto

CNN: Letecké údery jaderný program nezastaví. USA zvažují nasazení pozemní armády v Íránu

Snaha Trumpovy administrativy o úplnou likvidaci íránského jaderného programu naráží na zásadní vojenskou a logistickou překážku. Podle informací CNN by zajištění íránských zásob vysoce obohaceného uranu, které jsou ukryty hluboko v podzemních tunelech, vyžadovalo nasazení značného počtu amerických pozemních jednotek. Tento krok by představoval dramatickou eskalaci dosavadní kampaně, která se dosud spoléhala především na letecké údery.

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán vyhrožuje likvidací Trumpa. Válka podle Teheránu ani zdaleka nekončí

Íránští představitelé v úterý ostře odmítli prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že válečný konflikt na Blízkém východě skončí brzy. Ministr zahraničí Abbás Arákčí zdůraznil, že Teherán je připraven bojovat tak dlouho, jak to bude nutné, a že íránské raketové údery na cíle v regionu budou pokračovat. Tato slova přišla v době, kdy Írán zahájil novou vlnu útoků na arabské sousedy a spojence USA v Perském zálivu.

před 2 hodinami

Íránské drony revolučních gard během cvičení v říjnu 2023.

USA a Izrael selhaly, režim nepadnul. Útoky na okolní země jsou sebeobrana, tvrdí Írán

Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro americkou stanici PBS důrazně odmítl odpovědnost za eskalaci konfliktu a chaos na světových trzích s ropou. Podle jeho slov byla válka Íránu vnucena agresí ze strany Spojených států a Izraele. Arákčí zdůraznil, že jmenování Modžtaby Chameneího novým nejvyšším vůdcem země jasně dokazuje, že pokusy o změnu režimu v Teheránu selhaly.

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Politico: Merz chce zabránit příklonu Babiše k radikálním postojům Slovenska a Maďarska

Německý kancléř Friedrich Merz se po vnitrostátních politických peripetiích vrací k řešení palčivých otázek světové politiky. Hlavním tématem dne je dramatický nárůst cen energií vyvolaný válečným konfliktem v Íránu. Čelní představitelé členských států Evropské unie svolali na úterý mimořádné digitální jednání, aby koordinovali postup proti zdražování. Německo spolu s Itálií a Belgií na schůzce prosazuje společnou strategii, která by ulevila evropskému hospodářství.

před 4 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Bílý dům v kleštích. Válka v Íránu sevřela Trumpa mezi hrozbu globální recese a riziko námořní katastrofy

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se ocitla v sevření mezi hrozbou globální hospodářské recese a rizikem námořní katastrofy. S intenzivnějšími boji v Íránu se světové energetické tepny svírají do bodu, kdy každý den uzavření Hormuzského průlivu neznamená pouze dvojnásobnou ekonomickou ztrátu, ale její exponenciální nárůst. Bílý dům se proto snaží situaci řešit na několika frontách, od vojenského plánování až po snahu uklidnit veřejnost kampaní o krátkodobosti vysokých cen u čerpacích stanic.

před 5 hodinami

Vladimir Putin a Donald Trump uspořádali po summitu na Aljašce tiskovou konferenci

Trump telefonoval s Putinem. Řešili Ukrajinu i válku v Íránu

Americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin spolu v pondělí poprvé v tomto roce telefonicky hovořili o dramatickém vývoji války v Íránu a možnostech mírového urovnání na Ukrajině. Tento klíčový hovor se uskutečnil jen několik hodin poté, co šéf Kremlu varoval, že současná energetická krize vyvolaná konfliktem na Blízkém východě přímo ohrožuje stabilitu světového hospodářství.

před 5 hodinami

těžba ropy, autor: Zbynek Burival

Ceny ropy pod Trumpových zmatečných prohlášeních klesly, poté opět vyrostly

Ceny ropy na světových trzích zaznamenaly pokles poté, co americký prezident Donald Trump prohlásil, že válka s Íránem skončí „velmi brzy“. Referenční cena ropy se v reakci na tato slova snížila, ačkoliv v pondělí nakrátko vystřelila nad hranici 100 dolarů za barel. Prezidentovy výroky, že konflikt je „téměř u konce“ a probíhá „v předstihu oproti plánu“, vnesly na trhy vlnu optimismu a stlačily cenu barelu blíže k 90 dolarům.

před 6 hodinami

Donald Trump

Válka v Íránu je téměř u konce, prohlásil Trump. Krátce na to řekl pravý opak

Americký prezident Donald Trump vysílá v souvislosti s trvajícím konfliktem velmi rozporuplné signály ohledně toho, kdy by mohly boje skončit. Zatímco v jednom prohlášení uvedl, že americké cíle jsou již v podstatě splněny a válka s Íránem je již téměř u konce, protože Írán již nedisponuje žádným námořnictvem, letectvem ani funkčním spojením, vzápětí před republikánskými poslanci prohlásil, že vítězství stále není dostatečné. Tato nejednotná komunikace přichází v době, kdy se vojenské operace na Blízkém východě přelévají do druhého týdne.

před 8 hodinami

Jaro na Petříně

Počasí: V polovině týdne přijde zlom, ochladí se

Předpověď počasí na nadcházející dny slibuje poměrně dynamický vývoj. Zatímco první polovinu týdne doprovodí jarní teploty sahající až k 17 °C a proměnlivá oblačnost, postupně začne přibývat srážek a ke slovu se dostanou i bouřky. Závěr týdne pak naznačuje citelnější ochlazení, které by do vyšších poloh mohlo vrátit i sněhové vločky.

včera

Francouzské námořnictvo

„Útok na Kypr je útokem na Evropu.“ Macron vyslal na Blízký východ masivní flotilu, má bránit Hormuzský průliv

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil mohutné posílení vojenské přítomnosti své země ve východním Středomoří a v oblasti Rudého moře. Francie se rozhodla nasadit celkem deset válečných lodí, včetně osmi fregat a dvou obojživelných vrtulníkových lodí. Hlavním pilířem této operace je vyslání jaderné letadlové lodi Charles de Gaulle.

včera

Saúdská Arábie

Saúdské Arábii dochází trpělivost. Prohráli jste, ponesete drtivé následky, vzkazuje Íránu

Saúdská Arábie vydala ostré varování adresované Teheránu, ve kterém označila Írán za budoucího „největšího poraženého“ v případě další eskalace probíhajícího konfliktu. Rijád ve svém oficiálním prohlášení odsoudil dlouhodobou kampaň íránské agrese, která je namířena nejen proti Království, ale i proti dalším členským zemím Rady pro spolupráci v Perském zálivu (GCC).

včera

Ropa, ilustrační fotografie

Tři měsíce války vyšroubují cenu ropy na 185 dolarů za barel. Ekonomiku může potkat nepředstavitelný otřes

Světová ekonomika se ocitla na prahu vážné krize. Pondělní prudký nárůst cen ropy vyvolal masivní výprodeje na předních světových burzách a mezi ekonomy sílí obavy, že probíhající válka mezi USA, Izraelem a Íránem se stane rozbuškou pro globální ekonomický šok. Situace v Perském zálivu totiž vyústila v energetickou krizi, která s sebou nese hrozivé riziko stagflace.

včera

USS Preble vypálila střelu s plochou dráhou letu Tomahawk.

CNN: Školu, v níž zahynulo 168 dětí, zřejmě zasáhla americká raketa Tomahawk

Nové video zveřejněné polooficiální íránskou tiskovou agenturou Mehr přineslo zásadní důkazy v kauze tragického útoku v íránském městě Mináb. Záběry pořízené z blízkého staveniště zachycují okamžik, kdy střela s plochou dráhou letu zasáhla námořní základnu Islámských revolučních gard (IRGC). Tato základna se nachází v bezprostředním sousedství školy Šadžare Tajjiba, kde podle íránských úřadů zahynulo nejméně 168 dětí a 14 dospělých.

včera

Ilustrační fotografie

Experti: Svět stojí na prahu největšího ropného šoku v historii. Světová ekonomika čelí masové energetické krizi

Světová ekonomika čelí hrozbě, která by svým rozsahem mohla překonat všechny dosavadní energetické krize v historii, varuje BBC. Ceny ropy se v pondělí ráno utrhly ze řetězů a bleskově překonaly hranici 100 dolarů za barel, přičemž v jednu chvíli atakovaly i úroveň 115 dolarů. Tento dramatický nárůst je přímým důsledkem eskalujícího konfliktu v Perském zálivu, který fakticky zastavil export klíčové suroviny z jednoho z nejdůležitějších regionů světa.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj: Ukrajina na žádost USA vyslala na Blízký východ experty, budou chránit americké vojenské základny

Ukrajina vyslala do Jordánska své experty a flotilu speciálních záchytných dronů, aby pomohla Spojeným státům s ochranou jejich vojenských základen. Prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro deník New York Times, zveřejněném 9. března, uvedl, že k tomuto kroku došlo po přímé žádosti z Washingtonu. Spojené státy o pomoc požádaly 5. března v reakci na prudkou eskalaci napětí na Blízkém východě, která následovala po úderech na Írán.

včera

Modžtaba Chámeneí

Z bláta do louže. Modžtaba je krutější než Alí Chameneí, Trump o jeho jmenování věděl, tvrdí Íránci

Jmenování Modžtaby Chameneího novým nejvyšším vůdcem Íránu vyvolalo v zemi hluboké emoce, které se pohybují na škále od organizovaného nadšení v ulicích až po mrazivý odpor v soukromí íránských domovů. Zatímco režimní příznivci oslavují zachování kontinuity, pro velkou část populace představuje tento krok začátek éry, která může být ještě temnější než ta předchozí.

včera

včera

raketový systém Patriot

NATO sestřelilo další íránskou raketu mířící do Turecka

Válka mezi Spojenými státy a Íránem se začíná nebezpečně dotýkat i hranic Severoatlantické aliance. Turecké ministerstvo obrany oznámilo, že v pondělí krátce po 13. hodině zlikvidovaly systémy protivzdušné obrany NATO íránskou balistickou raketu, která pronikla do tureckého vzdušného prostoru. Trosky munice dopadly na neobydlené území u jihozápadního města Gaziantep. Podle oficiálních zpráv nedošlo k žádným zraněním ani obětem na životech.

včera

Spojenectví s Putinem shořelo spolu s íránskými rafinériemi. Za sliby o neochvějné podpoře se skrývá parazitování

Vztahy mezi Moskvou a Teheránem se v posledních letech zdály být nerozbitné. Společné vojenské zájmy, dodávky íránských dronů pro ruskou agresi na Ukrajině a odpor k západní hegemonii vytvořily iluzi hlubokého spojenectví. Nicméně brutální realita devátého dne války v Íránu odhalila tuto vazbu v její skutečné podobě: jako čistě pragmatické partnerství, kde slova o podpoře končí tam, kde začínají létat rakety.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy