Poškození plynovodů Nord Stream není náhoda, zní z EU

Poškození plynovodů Nord Stream v Baltském moři způsobily úmyslné útoky, domnívají se evropští politici i Evropská unie. Zatím ovšem není jasné, co přesně poškození způsobilo, podle Dánska bude místo možné prozkoumat nejdříve za týden. Provozovatel plynovodního potrubí, konsorcium Nord Stream AG, dnes uvedl, že nevylučuje, že se vedení podaří po havárii zprovoznit. Podle německé rozvědky to ale možné nebude, napsala německá média.

Deník Shopaholičky

Rusko odmítlo, že by bylo za škody zodpovědné a naopak zmiňovalo Spojené státy. Moskva, která havárii vyšetřuje jako mezinárodní terorismus, hodlá kvůli záležitosti svolat jednání Rady bezpečnosti OSN.

Lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkévičs uvedl, že tímto incidentem vstoupila Evropa do nové fáze hybridní války. Dánský ministr obrany Morten Bodskov poznamenal, že Rusko má v Baltském moři silnou vojenskou přítomnost a dá se očekávat, "že bude dál chřestit zbraněmi". O úmyslném poškození v úterý hovořily dánská i švédská vláda a také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella všechny dostupné informace nasvědčují tomu, že trojice úniků na plynovodech Nord Stream nevznikla náhodou, ale je výsledkem záměrného postupu. Jakékoli záměrné narušení energetické infrastruktury v Evropě podle něj vyústí v masivní reakci.

Ačkoliv evropští představitelé Moskvu přímo neobvinili, Kreml dnes prohlásil, že obvinění Ruska ze sabotáže se dalo čekat. Dodal také, že takové obvinění je absurdní a hloupé, a že zastavení toku plynovodů není v zájmu Ruska ani Evropy. Ruská diplomacie i Kreml naopak prostřednictvím svých mluvčích dnes poznamenaly, že s dotazy ohledně poškození Nord Streamu je třeba se obrátit na amerického prezidenta Joea Bidena. Ten v únoru před ruskou invazí hovořil o "ukončení" projektu Nord Stream 2 v případě, že Moskva vojensky napadne Ukrajinu.

Ruská tajná služba FSB začala vyšetřovat poškození plynovodů Nord Stream v Baltském moři jako "mezinárodní terorismus". Ruská generální prokuratura takové vyšetřování zdůvodnila tím, že poškození plynovodů "způsobilo Rusku značné hospodářské škody".

Zprávy o nových problémech s plynovody vedoucími z Ruska do Německa se začaly objevovat v pondělí. Dánské úřady nejdříve oznámily únik z plynovodu Nord Stream 2, Švédsko pak v úterý varovalo před dvěma úniky z Nord Streamu 1. Plyn uniká ve velkém množství ze třech různých míst poblíž dánského ostrova Bornholm, a to v dánských i švédských vodách.

"Nikdo teď nedokáže seriózně říci, jak to tam dole vypadá," řekl mluvčí provozovatele plynovodu Ulrich Lissek. Dá se prý odhadovat, že poškození je rozsáhlé, o způsobu opravy nebo nákladech na ni nechtěl spekulovat. Německé rozvědky podle listu Tagesspeigel varovaly, že Nord Stream možná po havárii už nebude nikdy fungovat. Pokud se nepodaří potrubí opravit velmi rychle, dostane se do něj obrovské množství slané vody, což způsobí korozi.

Německá ministryně obrany Christine Lambrechtová dnes oznámila, že na vyšetřování incidentu se bude podílet i německé námořnictvo. Norský ministr energetiky Terje Aasland informoval, že Oslo kvůli incidentu zvýšilo úroveň bezpečnosti v okolí svých ropných plošin i pevninských terminálů. Norská vláda následně oznámila, že na místo vyšle armádu.

Nedostatek plynu po útocích na plynovody Nord Stream aktuálně v Česku nehrozí, shodli se analytici oslovení ČTK. Výbuchy zvýšily ceny plynu na burze, českých domácností se ale podle nich toto zdražení nyní bezprostředně nedotkne.

Deník Shopaholičky

Související

Josep Borrell

Velká změna v unijní diplomacii. Borrell končí, na odchodu si neodpustil kritiku

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell se opřel do evropských zemí za to, že nerozumí jednotnému jazyku moci. Odstupující vrcholný diplomat to řekl v době, která je pro budoucnost evropské bezpečnosti velice důležitá. Brzy bude zažívat zvýšený tlak z Washingtonu a nastoupí nová šéfka diplomacie s daleko více konfrontačním vztahu k Rusku. 

Více souvisejících

Josep Borrell EU (Evropská unie) Nord Stream Rusko

Aktuálně se děje

před 4 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska

Summit ruského prezidenta Vladimira Putina a indického premiéra Narendry Modiho v Novém Dillí přinesl další posílení bilaterálních vztahů v oblastech obrany, energetiky a technologií. Putin po jednáních, která se konala v pátek, potvrdil, že Rusko je připraveno pokračovat v nepřerušovaných dodávkách paliv pro Indii, což Moskvě zajišťuje důležitý trh v době západních sankcí.

před 58 minutami

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 3 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 4 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 5 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

Co si myslí Evropané? Bojí se války a Trumpa vnímají jako nepřítele

Téměř polovina Evropanů vnímá Donalda Trumpa jako "nepřítele Evropy". Zhruba stejný počet hodnotí riziko války s Ruskem jako vysoké a více než dvě třetiny se domnívají, že by se jejich země v případě takového konfliktu nedokázala bránit. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy