Velká změna v unijní diplomacii. Borrell končí, na odchodu si neodpustil kritiku

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell se opřel do evropských zemí za to, že nerozumí jednotnému jazyku moci. Odstupující vrcholný diplomat to řekl v době, která je pro budoucnost evropské bezpečnosti velice důležitá. Brzy bude zažívat zvýšený tlak z Washingtonu a nastoupí nová šéfka diplomacie s daleko více konfrontačním vztahu k Rusku. 

Borrell podle serveru Politico k samotnému závěru svého pětiletého funkčního období na pozici vysokého představitele EU Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku zdůraznil, že EU musí být jednotná, aby mohla ukázat sílu. „Pokud nejste jednotní, nemůžete ukázat sílu. Nemůžete předstírat, že jste geopolitická velmoc, pokud vám trvá týdny a měsíce, než začnete jednat,“ prohlásil. 

Svůj projev pronesl během předsednictví své poslední Rady pro zahraniční věci. „Moje poslední výzva kolegům: Buďte jednotnější, rozhodujte rychleji. Události na vás nečekají,“ pokračoval. 

„Na začátku svého mandátu jsem řekl, že se musíme naučit používat jazyk moci. Abyste mohli používat jazyk moci, musíte být jednotní,“ doplnil Borrell. 

Tato slova před ministry zahraničních věcí EU pronesl ve chvíli, kdy se Unie chystá na lednový nástup nového amerického prezidenta Donalda Trumpa k moci a zanedlouho Borrella nahradí někdejší estonská premiérka Kaja Kallasová, která je vůči Moskvě silně ostražitá a konfrontační.

Pro EU budou příští měsíce zcela klíčové. Trump už během své minulé administrativy tvrdě apeloval na to, aby evropští spojenci byli samostatnější a tolik nelpěli na americké pomoci v případě napadení. 

Jak pro EuroZprávy.cz dříve v rozhovoru prohlásil expert na mezinárodní vztahy Martin Jirušek z brněnské Masarykovy univerzity, lze očekávat menší angažovanost Spojených států v Evropě. „Trump znamená mnohem větší nesoulad mezi spojenci v rámci NATO,“ popsal. 

Obdobně mluvil také bezpečnostní expert Lukáš Visingr. Zdůraznil, že už více amerických prezidentů se snažilo o to, aby Evropa více investovala sama do sebe a starala se o vlastní bezpečnost. „Když si odmyslíte Trumpovy rétorické a jiné excesy – když se podíváte na jeho činnost za první volební období – on byl daleko, daleko konvenčnější republikánský prezident, než by se mohlo zdát,“ upřesnil.

„Je velmi pravděpodobné, že podpora Ukrajiny ze strany Evropy by nebyla taková, jaká je, kdyby nezačala investovat do své obrany a bezpečnosti. A to udělala proč? Protože ji k tomu Trump dokopal,“ zmínil.

K pozorování Trumpovy politiky může platit jednoduchý přístup. „Neberte Trumpa jako hrozbu, nýbrž jako příležitost, to je základní pravidlo. Že se bude snažit válku ukončit, na to se spolehnout dá. Stejně tak na tlak na Evropu, co se týče obrany a bezpečnosti. Nebo, že bude chtít řešit věci ohledně cel,“ vyjmenoval.

Související

Josep Borrell, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

Evropská unie dá Libanonské armádě desítky milionů eur

Evropská unie se zavázala poskytnout Libanonské armádě 20 milionů eur v roce 2023 a dalších 40 milionů eur v roce 2024. Kromě toho EU vyčlení 80 milionů eur na humanitární pomoc pro Libanon, jak oznámil šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell na mezinárodní konferenci v Paříži. 

Více souvisejících

Josep Borrell EU (Evropská unie) Kaja Kallasová (Estonsko) Rusko

Aktuálně se děje

včera

včera

Demonstrace v USA proti ICE

Protesty by zvládly místní složky policie. Nasazení gardy a mariňáků je Trumpova politická hra, říká Ringlerová

Za nepřiměřené považuje nasazení Národní gardy a námořní pěchoty v reakci na protesty v Los Angeles přední česká odbornice na americký politický systém Zuzana Ringlerová z Masarykovy univerzity. „Situace by bez federální armády byla nesporně klidnější. Národní garda a námořní pěchota přispěly k eskalaci situace,“ uvedla pro EuroZprávy.cz.

Aktualizováno včera

Raketa zasáhla Tel Aviv

Mimořádná zpráva Íránská odveta začala. Celé území Izraele se ocitlo palbou, na zemi zamířily stovky raket

Napětí mezi Íránem a Izraelem dosáhlo nového vrcholu poté, co íránská státní média oznámila, že Teherán zahájil masivní raketový útok na izraelské území. Podle oficiální íránské agentury IRNA byly na Izrael vystřeleny „stovky různých balistických raket“ v rámci toho, co Írán označil za „rozhodující odpověď“ na páteční izraelské údery na íránské cíle. „Operace rozhodné odpovědi na barbarský útok sionistického režimu byla právě zahájena,“ uvedla IRNA.

včera

Zřícení letu AI171 společnosti Air India

Indie našla černou skříňku ze zříceného letadla Air India

Vyšetřovatelé v Indii nalezli černou skříňku letadla Air India, které ve čtvrtek havarovalo krátce po startu z mezinárodního letiště Sardar Vallabhbhai Patela v Ahmedábádu. Letoun, mířící do Londýna, se zřítil do obytné čtvrti jen 60 sekund po vzletu, přičemž zahynulo 241 z 242 lidí na palubě. Tragédii nepřežilo ani nejméně osm lidí na zemi.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Hnutí MAGA bije na poplach. Bojí se, že Trump zatáhne USA do války

Prezident Donald Trump, který se vrátil do Bílého domu s příslibem ukončení „věčných válek“, čelí těžké zkoušce. Čtvrteční noční útok Izraele na íránská jaderná zařízení ho staví do pozice, která může zásadně ovlivnit směr jeho prezidentského mandátu i jednotu jeho věrné základny.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jordánsko uzavřelo vzdušný prostor, letadla se vyhýbají i Íránu

Nedělejte si z nás bojiště, vzkazuje Jordánsko po sestřelení raket a dronů. Uzavřelo vzdušný prostor

Napětí na Blízkém východě prudce eskaluje poté, co Izrael v pátek ráno provedl bezprecedentní vojenské útoky na íránské území, zaměřené především na jaderné a vojenské cíle. Následná reakce Íránu přišla téměř okamžitě — vypuštěním raket a dronů, z nichž některé přeletěly přes sousední Jordánsko. Právě tato  země se tak ocitla v přímém ohrožení a rozhodla se okamžitě jednat.

včera

OSN

Útok na Írán se okamžitě promítl do cen ropy. Teherán chce svolat RB OSN

Teherán oficiálně požádal o svolání krizového jednání Rady bezpečnosti OSN. Íránská mise při Organizaci spojených národů v noci na pátek potvrdila, že cílem je projednat bezprecedentní izraelské letecké údery, které v posledních dnech zasáhly desítky cílů po celé zemi. Zatímco Izrael avizuje, že operace bude pokračovat i v příštích dnech, Teherán opakuje, že na útok odpoví „vhodnou a tvrdou“ odvetou. 

včera

včera

Izrael označil útok za rozhodující moment v dějinách: Jaderné zbraně Íránu ohrožují naši existenci

Blízký východ se ocitá na pokraji hlubšího konfliktu. Po masivních izraelských leteckých útocích na Írán a vypuštění 100 dronů směrem k Izraeli je podle analytiků téměř jisté, že Teherán podnikne odvetné kroky – otázkou zůstává kdy a v jaké podobě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy