Evropská unie se zavázala poskytnout Libanonské armádě 20 milionů eur v roce 2023 a dalších 40 milionů eur v roce 2024. Kromě toho EU vyčlení 80 milionů eur na humanitární pomoc pro Libanon, jak oznámil šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell na mezinárodní konferenci v Paříži.
Cílem konference bylo získat finanční podporu pro Libanon, který se potýká s následky občanských nepokojů a hospodářské krize.
Konference se zúčastnil i libanonský premiér Nadžíb Míkátí, který zdůraznil potřebu, aby zbraně v zemi byly pouze v rukou státních složek. Naléhal také na dosažení příměří mezi Izraelem a militantním hnutím Hizballáh, které jako jediné v Libanonu nesložilo zbraně ani po skončení občanské války.
K humanitární pomoci se připojily i další státy. Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil pomoc ve výši 100 milionů eur určenou jak pro vysídlené obyvatele Libanonu, tak pro komunity, které poskytly útočiště uprchlíkům.
Macron také vyzval bojující strany k příměří. Německo přislíbilo dalších 96 milionů eur, které poputují agenturám OSN a nevládním organizacím, jako je Německý Červený kříž, s cílem podpořit sociální, ekonomickou a institucionální stabilitu v zemi.
Libanon se v současnosti potýká s vážnými hospodářskými problémy, politickou nestabilitou a následky bojů v sousedních zemích, což vyžaduje mezinárodní pomoc k obnově míru a stability.
Související
Izrael údajně použil v Libanonu široce zakázanou kazetovou munici
Izrael oznámil pozemní operaci v Libanonu. Křehké příměří se rozpadá, hrozí další konflikt
libanon , EU (Evropská unie) , Josep Borrell
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák