ROZHOVOR | Expert pro EZ vysvětlil, proč Rusku vítězství Trumpa vyhovuje

Co vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách bude znamenat pro americkou zahraniční politiku vysvětlil v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz přední český expert na mezinárodní vztahy Martin Jirušek z brněnské Masarykovy univerzity. „V zahraniční politice se zaměří hlavně na Čínu, protože čistě pragmaticky z podpory Ukrajině neplyne přínos pro jeho voliče, který by mohl dobře prezentovat,“ popsal.

Mohou mít spojenci z NATO a Evropské unie obavy, že zvolení pana Trumpa způsobí zpřetrhání spojeneckých pout?

Já si myslím, že přímo zpřetrhání je určitě příliš silný výraz. Je tady riziko menší angažovanosti Spojených států v Evropě a na Ukrajině. Vystupování USA z NATO je legislativně minimálně ztíženo ze strany Spojených států a asi bych s tím nepočítal. Ale určitě menší angažovanost Spojených států v Evropě a větší nepředvídatelnost, to se asi dá čekat.

Ohledně konfliktu na Ukrajině. Jak Moskva podle vás vnímá zvolení pana Trumpa? Často se mluvilo o tom, že ho preferuje, ale nejsem si jistý, zda se ho spíš nebojí.

Když se na to podíváme pragmaticky, zvolení Donalda Trumpa znamená mnohem horší komunikaci a koordinaci v táboře západních zemí, riziko mnohem větších rozepří a nesoulad. Touto optikou je Trump rozhodně preferovanější variantou jakožto prezident než Kamala Harisová.

Když uvidí, co Rusové v Americe reálně dělají, nedojde mu, že bude muset jít tvrdě po Rusku?

Co myslíte, co Rusové Americe dělají?

Myslím to hlavně tak, že on teď nemá přístup k informacím, nemá takový přehled. Mluvím třeba o zpravodajských informací, nezná okolnosti ruské angažovanosti v USA.

Je to možné, nicméně já se na to spíše dívám tak, že cílem Trumpovské administrativy bude snaha o omezení angažovanosti Spojených států v zahraničí a soustředit se na domácí problémy, protože tam on generuje podporu pro Republikánskou stranu i pro sebe.

V zahraniční politice se zaměří hlavně na Čínu, protože čistě pragmaticky z podpory Ukrajině neplyne přínos pro jeho voliče, který by mohl dobře prezentovat. U Číny může hrát tu kartu, že chrání domácí producenty před čínským dovozem a tak dále. To je jeho slib o zvýšení cel a podobně.

Nevidím moc důvod, proč by měl výrazně otočit – a zase se vrátím k tomu, co jsem říkal. Trump znamená mnohem větší nesoulad mezi spojenci v rámci NATO. A to rozhodně pro Rusko je ta preferovaná varianta.

Když už jste zmínil ten protekcionismus – dá se předpokládat, že se Amerika za Trumpa uzavře sama do sebe?

Ve voličské základně je patrné jakési vyčerpání z americké angažovanosti v zahraničí. Ve volebních kampaních je to vidět. Témata byla především o ekonomice, migraci, v některých oblastech zejména ženská práva, respektive potraty. Ukrajina tam byla až jako téma číslo tři a zejména v souvislosti s tím, co to Ameriku údajně stojí.

Takže by paní Harrisová šla – ne stejnou, ale podobnou cestou?

To si nemyslím. Rozhodně by akcentovala domácí témata, to se asi dá čekat. Ale co se týče podpory Ukrajiny, myslím si, že by byla mnohem vstřícnější a mnohem konstruktivnější ve vztahu ke spojencům.

Protože součástí těchto voleb byly i ty kongresové, tak otázkou je, jak by byla ta materiální pomoc realizovatelná. Už teď jsme viděli, že Kongres brzdil vojenskou pomoc Ukrajině. To je zase druhá věc – prezident si nemůže dělat unilaterální kroky. Spousta věcí musí jít přes Kongres. Takže problematiku prezidentských voleb není možné vnímat jen ohledně osoby prezidenta.

Pokud se nepletu, tak Kongres – jak Senát, tak Sněmovna reprezentantů – tak to budou republikáni.

Vypadá to, že se ten poměr v Senátu minimálně obrátí ve prospěch republikánů. Takže Trump bude mít pravděpodobně volnější ruce v prosazování programu.

Ohledně Blízkého východu. Je docela zřejmé, že Trump bude pokračovat v podpoře Izraele. Když ale končil svůj minulý mandát, byl údajně velmi ochotný jít do války s Íránem. Zajímalo by mě tedy, jestli půjde podobně tvrdou cestou vůči Íránu – nebo jestli bude ochotný vyjednávat?

V obecných rysech se dá říct, že je tam překvapivý soulad v zahraniční politici u obou kandidátů. Oba se shodli na tom, že Čína je největší zahraničněpolitická výzva. Oba kandidáti se shodují na podpoře Izraele. Oba se shodovali na tom, že Írán je v regionu Blízkého východu protivníkem.

V čem se liší je možná provedení a nástroje zahraniční politiky. Zdá se, že Trump je více konfrontační a asi bych nesázel přímo na konflikt s Íránem, ale asi se dá počítat s nějakými tvrdými akcemi – koneckonců viděli jsme zabití Kásima Sulejmáního během jeho administrativy. Konflikt zcela jistě není v zájmu Trumpa a není to v souladu s tím, co dlouhodobě slibuje.

To vychází i z kruhů, které ho obklopují – tedy republikánské konzervativní kruhy.

Když se oba kandidáti shodli na té Číně, když tedy Trump není úplně oddaný spojenectvím, jak bude prosazovat vliv vůči Číně, když nebude mít tak dobré vztahy s Japonskem a Jižní Koreou, které potřebuje?

Předtím jsem měl na mysli hlavně transatlantickou vazbu, kde je bezpečnostní spojenectví v rámci NATO, kde Spojené státy jsou naprosto klíčové. A i jejich podpora Ukrajině je naprosto klíčová, co se týká zbrojního vybavení.

Japonsko a Jižní Korea, tam nevidím nějaké výrazné ohrožení situace. Ani to není zmiňováno. U Číny nejčastěji Donald Trump mluvil o jejím obchodním zadržení, o celních bariérách pro čínský dovoz. Což je namířeno na domácí voliče, producenty v automobilovém průmyslu a tak dále. On říká: ‚Celními bariérami já ochráním domácí průmysl a z ty peníze, které to bude generovat, použiju doma.‘

Pan Trump také zmínil, že by nepomohl Tchaj-wanu, kdyby se Čína rozhodla pro invazi. Nejde v tomto trochu sám proti sobě? Bezpečnost Tchaj-wanu je pro americký vliv v oblasti klíčová.

Jedna věc je, co říkal během kampaně. Druhá věc je, jak ta politika reálně vypadá. Těžko se to předvídá. V prvním volebním období byl obklopen množstvím lidí, kteří vycházeli z toho washingtonského establishmentu a ve spoustě věcí ho usměrňovali, protože on nebyl na prezidentství až tak personálně připraven.

To není aktuální situace. Kruhy kolem něj se už stabilizovaly. Je otázka, jak moc se odkloní od prvního prezidenství.

Co se týče Tchaj-wanu, tam se přiznám, že trochu tápu, protože – jak říkáte – je to dlouhodobá pozice vyhraňování vůči Číně a nejde o Trumpův výmysl. To je tady už od Baracka Obamy. Proti tomu je ale zároveň jeho politika ochrany domácích zájmů a nezapojování se v zahraničí. Takže toto je věc, kterou zatím nemám úplně přečtenou.

Zmínil jste, co říkal během kampaně. Dá se předpokládat, že to, co říkal, bylo z velké části „na efekt“, aby získal voliče a aby se dostal do Bílého domu – a potom už prostě nějak bude?

Velká část toho určitě byla na efekt. Přesně, jak říkáte – bylo to o mobilizaci. Ve chvíli, kdy je země rozdělená na dva podobné tábory, bylo klíčové mobilizovat určitou část lidí, kteří by k volbám normálně ani nešli. Něčím je vypudíte dojít k volbám a překlopit většinu na svou stranu.

O tom vypovídají témata, která zvedal a jak o nich mluvil. Hodně to vyhrotíme, a tím pádem se lidi vypudí a půjdou k volbám. Že potom ty hrany nejsou tak ostré, to je jasné. Prezident samozřejmě nevládne sám, vše se schvaluje formou zákonů v Kongresu.

Určitě to bude jemnější, než jak vše říkal. Určitě to ale ukazuje na směr, kterým se chce dát. Jestliže říká, že chce ukončit válku na Ukrajině a je to něco, na co Amerika doplácí – dá se čekat menší podpora Ukrajiny. Jestliže říká, že na čínské a evropské výrobce uvalí obrovská cla na dovoz, aby se všichni přesunuli do Ameriky, asi se nedá čekat, že by na evropské dovozy uvalil stoprocentní nebo padesátiprocentní cla.

Bude ale určitě podporovat nějaký průmysl, aby se přesunul do Spojených států a bude určitě více dbát na protekcionistická opatření. Ať už tarifní nebo netarifní. Určitě to nebude tak přepálené, jako na některých mítincích říkal. Jak to potom bude vypadat, to už je druhá věc. Ale tímto směrem se chce vydat – a myslím si, že se jím určitě vydá.

Související

Donald Trump

Jak výhra Trumpa změnila Ameriku? Řada lidí zcela mění svůj názor

Nové průzkumy Politico a Morning Consult, jeden provedený v posledních dnech před volbami a druhý po Trumpově vítězství, odhalují výrazné změny veřejného mínění v USA. Zatímco před volbami byl mezi Trumpovými voliči výrazný pocit nedůvěry k férovosti voleb, po jeho vítězství se situace zásadně změnila. Obdobně se změnily i postoje k ekonomice a očekávání spojená s jeho druhým prezidentským obdobím.

Více souvisejících

prezidentské volby USA 2024 Donald Trump rozhovor USA (Spojené státy americké) Rusko

Aktuálně se děje

včera

včera

Mezi oběťmi ruského útoku na Kryvyj Rih jsou i děti. (4.4.2025) Prohlédněte si galerii

Rusové zabíjeli v Zelenského rodném městě. Mezi mrtvými jsou i děti

V pátek se napsala další tragická kapitola války na Ukrajině, která probíhá již přes tři roky. Nejméně 14 lidí nepřežilo ruský útok na ukrajinské město Kryvyj Rih. Informovala o tom BBC. Mezi mrtvými je i několik dětí. Další desítky osob utrpěly zranění. 

včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta má do pěti let začít stavbu nového stadionu. Už je podepsána smlouva

Vznik nového stadionu na pražském Strahově, na kterém své domácí zápasy bude hrát fotbalová Sparta, byl definitivně stvrzen podpisem. V pondělí totiž letenský klub a vedení Fotbalové asociace ČR (FAČR) podepsaly smlouvu o využití strahovského Stadionu Evžena Rošického. Z této smlouvy vyplývá, že právě Sparta na vlastní náklady postaví nový stadion.

včera

Donald Trump

Historie se opakuje. Trumpovi zřejmě černý scénář z 30. let nic neříká

Americký prezident Donald Trump během středečního projevu prohlásil, že Světová hospodářská krize by v roce 1929 nenastala, kdyby USA důsledně hájily celní politiku. Pravdu sice má v tom, že cla jako taková za vypuknutím krize nestála, historie ale ukazuje ještě jiný příběh: právě vysoká cla ze Smoot–Hawleyho zákona v roce 1930 přispěla k eskalaci krize a rozpoutala obchodní válku, která z lokálního otřesu udělala globální katastrofu.

včera

Donald Trump

Čína dělá chybu, reaguje Trump na odvetná cla Pekingu

Čína dělá chybu, konstatoval americký prezident Donald Trump poté, co čínská vláda v pátek oznámila zavedení odvetných cel ve výši 34 % na veškerý dovoz zboží z USA. Americkému tlaku podle vyjádření Trumpa podlehla alespoň jiná asijská země. 

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Akciové trhy po recipročních clech Pekingu krvácí. Čína hraje špatně, to si nemůže dovolit, reaguje Trump

Prezident Donald Trump tento týden opět zaskočil světovou ekonomiku, když oznámil další vlnu cel na zahraniční zboží. Nově zavedené clo ve výši 34 % na Čínu doplňuje již dříve uvalenou dvacetiprocentní sazbu a je podle prezidenta zaměřeno mimo jiné na omezení toku fentanylu z Číny do USA. Trump podle CNN své rozhodnutí následně komentoval na sociální síti Truth Social, kde prohlásil, že „Čína hraje špatně, zpanikařila – a to si nemůže dovolit.“

včera

Ilustrační foto

Na Trumpova cla nejvíce doplatí Spojené státy, ukazují ekonomické modely

Zavedení nových celních opatření ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa má mít podle jeho slov historický význam. „Toto bude den, kdy se znovu narodil americký průmysl. Den, kdy Amerika převzala svůj osud zpět do vlastních rukou,“ prohlásil Trump. Ovšem nové modelování ekonomických dopadů těchto cel ukazuje, že právě Spojené státy se ocitnou mezi nejvíce poškozenými zeměmi.

včera

včera

Veronika Nálepová

EU svou reakci musí dobře zvážit. Odveta v obchodní politice není nikdy bez rizika, říká ekonomka

Evropská unie by na vysoká cla oznámená Donaldem Trumpem měla reagovat promyšleně a cíleně, ale musí si nechat prostor pro případné ústupky. V exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz to řekla ekonomka a odborná asistentka Veronika Nálepová z Evropské výzkumné univerzity v Ostravě. Podle ní Trumpův přístup často ignoruje realitu globálních dodavatelských řetězců, kdy výrobky dovážené z jedné země obsahují součástky z celého světa. „Když se politická rozhodnutí opírají o takto účelově vybrané nebo špatně interpretované ukazatele, nevede to k řešení skutečných problémů, ale spíše k jejich přeskupení – a často i k vytvoření nových,“ vysvětlila.

včera

Ilustrační foto

Extrémní počasí počká. EU odkládá boj s klimatickými změnami

Evropská komise odkládá zveřejnění svého klimatického cíle pro rok 2040, původně plánovaného na první čtvrtletí letošního roku. Podle komisaře pro klima Wopkeho Hoekstry je důvodem potřeba získat širší politickou podporu pro ambiciózní plán na snížení emisí skleníkových plynů o 90 % oproti roku 1990.

včera

film Operace Black Bag

RECENZE: Špionážní konverzačka Operace Black Bag. Soderbergh je mistr nenápadnosti

Česká kina hrají nový film amerického režiséra Stevena Soderbergha. Jde o určitou událost, jelikož většina jeho posledních snímků končí na streamovacích platformách. Chameleonský a stále svébytný tvůrce a cinefil tentokrát rozpitval špionážní žánr. Operace Black Bag vyniká svou nenucenou chytrostí a zdánlivou jednoduchostí.

včera

Armáda Velké Británie

Tajná schůzka za zády EU: Británie a další státy řeší, jak se ubránit Putinovi

Britští úředníci se minulý týden v Bruselu zúčastnili diskrétní večeře s vybranými evropskými spojenci, na které se začal rýsovat plán na vytvoření nového obranného fondu. Ten by měl obejít Evropskou komisi, ulevit národním rozpočtům a urychlit zbrojení – v reakci na rostoucí hrozby z východu a nejistotu ohledně budoucí podpory USA.

včera

Kanada

Kanada poslala Evropě vzkaz: Smiřte se s tím, je konec

Kanadská ministryně zahraničí Mélanie Jolyová v pátek vyslala k evropským spojencům jasné poselství poté, co americký prezident Donald Trump uvalil na své spojence tvrdá cla. Podle ní je zřejmé, že obchodní vztahy s USA se nenávratně změnily a už nebudou takové, jako dosud.

včera

Donald Trump

Trump ztrácí kontakt s realitou? Slaví vítězství, zatímco vyvolal chaos, zmatek a pochybnosti o kompetenci

Vláda prezidenta Donalda Trumpa čelí v posledních dnech prudké kritice a obviněním z ekonomického amatérismu poté, co nově zavedená vlna celních opatření uvrhla globální trhy do zmatku. Ještě ve středu Trump sebevědomě označil den oznámení cel za „Den osvobození“ a tvrdil, že „všechno jde velmi dobře.“ V praxi však jeho rozhodnutí vedlo k nejhoršímu dni na Wall Street za posledních pět let, kdy trh přišel o 2,5 bilionu dolarů.

včera

Donald Trump

Trump v tichosti přetváří USA v druhé Rusko

Zatímco světová média sledují obchodní válku, americký prezident Donald Trump tiše a systematicky přetváří režim ve Spojených státech. Pokud tomu svět nepřestane lhostejně přihlížet, promění se Washington v druhou Moskvu. Jenže tentokrát půjde o Moskvu silnější, vlivnější a podstatně nebezpečnější.

včera

Impeachment v Jižní Koreji: Prezident Jun Sok-jol byl oficiálně zbaven funkce

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol byl oficiálně zbaven funkce poté, co ústavní soud jednomyslně potvrdil jeho odvolání v souvislosti s kontroverzním vyhlášením stanného práva v prosinci loňského roku. Osm soudců rozhodlo, že  „zradil důvěru lidu“ a svým krokem vážně narušil ústavní pořádek a demokracii v zemi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy