Razie v Německu: Extremisté chystali útok na mešity, zbraně chtěli z ČR

Skupina extremistů zadržená v pátek při razii německé policie v šesti spolkových zemích zřejmě plánovala rozsáhlý útok na mešity v Německu. Podle televize Deutsche Welle (DW) to dnes řekl mluvčí ministerstva vnitra. Místní tisk předtím psal, že 12 zadržených Němců, kteří zůstávají ve vazbě, plánovalo souběžný atentát na muslimy během jejich modliteb, podobný loňskému útoku v novozélandském městě Christchurch, při němž zemřelo pět desítek lidí.

Podle deníku Der Tagesspiegel si pravicoví extremisté chtěli zbraně k provedení útoků obstarat v České republice.

"Je to šokující odhalení, že tu existují buňky, které se, zdá se, dokázaly radikalizovat v tak krátkém čase," uvedl mluvčí ministerstva vnitra Björn Grünewälder. Podle listu Welt am Sonntag spolu členové buňky komunikovali přes aplikaci WhatsApp a skupinu zformovali loni v září.

Zatímco oficiální zdroje zatím neuvedly příliš konkrétních informací, německá média už o víkendu například napsala, že skupina chtěla provést útoky na mešity v desítce regionů Německa či že mezi zadrženými je bývalý policista. Skupina si podle Welt am Sonntag říkala Tvrdé jádro a chtěla v zemi přivodit situaci podobnou občanské válce.

Der Tagesspiegel napsal, že skupina si chtěla pistole a pušky opatřit v České republice. Podle listu už měli podomácku vyrobené zbraně, vůdce skupiny disponoval i profesionální pistolí většího kalibru.

Členové skupiny se 8. února na setkání ve vestfálském Mindenu podle deníku dohodli, že zbraně pro atentáty si opatří v Česku prostřednictvím kontaktů na tamní pravicové extremisty. Jeden z účastníků setkání slíbil, že v Česku získá pistole a pušky.

V ČR se němečtí neonacisté ke zbraním dostávají snadno, konstatuje Der Tagesspiegel a připomíná, že i mezitím rozpuštěná neonacistická skupina Combat 18 Deutschland si v září 2017 také opatřila zbraně v Česku, kde rovněž členové absolvovali střelecký výcvik. Podle listu to svědčí o stále větší profesionalizaci a internacionalizaci militantní nacistické scény.

Podle německého tisku sdělil šéf nově odhalené skupiny bližší plány ostatním členům minulý týden. Policii se podařilo skupinu rozkrýt díky tajné infiltraci mezi její členy. Buňka údajně měla kontakty na krajně pravicovou protiimigrační skupinu Odinovi vojáci (pojmenované po vikinském bohu), která vznikla ve Finsku v roce 2015 v době velké imigrační vlny do Evropy.

Úřady podle rozhlasových a televizních stanic SWR a ARD měly uvnitř skupiny jednoho informátora, který už loni v říjnu policii předal rozsáhlé informace. Tento muž také jako jediný z podezřelých nebyl zadržen.

Ministr vnitra Horst Seehofer deníku Süddeutsche Zeitung řekl, že včasné odhalení podezřelých je "velký úspěch". "Případ také ukazuje, co tady v Německu hrozilo a že proti tomu musíme na všech úrovních odhodlaně a neúnavně konat," řekl Seehofer.

Policie zatkla 12 mužů při razii v Bádensku-Württembersku, Bavorsku, Dolním Sasku, Severním Porýní-Vestfálsku, Porýní-Falci a Sasku-Anhaltsku. Podle médií zabavila i zbraně. V sobotu federální soud nařídil, že všech 12 zůstane ve vazbě. Čtyři ze zadržených jsou podezřelí z vytvoření teroristické organizace a osm ostatních čelí podezření z podpory terorismu mimo jiné poskytováním financí či zbraní.

Členové skupiny se podle agentury DPA chystali zaútočit na šest mešit v menších městech. Jeden z mužů byl pověřen obstaráním zbraní. Podle zdrojů z bezpečnostního prostředí byly mezi zbraněmi nalezenými při raziích z minulého týdne sekery, meče i střelné zbraně. Skupina vedená 53letým Wernerem S. z bavorského Augsburgu podle úřadů zvažovala také útoky na politiky, uchazeče o azyl a muslimy, aby přivodila stav podobný občanské válce a narušila společenský řád.

Související

AfD (Alternativa pro Německo)

Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě

Volební vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku zpochybňuje dosavadní předpoklady o tom, jak populistické strany získávají moc. Strana v krajských volbách získala 44 procent hlasů a ukázala novou cestu spočívající v radikalizaci namísto umírňování. Výsledek narušil představu hlavního evropského politického proudu, že radikální pravice se musí na cestě k moci postupně posunout do středu. Úspěch německé formace rezonuje napříč celou Evropou a nabízí nový vzor pro další krajně pravicová hnutí.
Friedrich Merz (CDU)

Zničíte celou zemi, vmetl Merz šéfce AfD. Její migrační politiku označil za etnickou čistku

Německý spolkový kancléř Friedrich Merz se v parlamentu dostal do ostrého střetu se šéfkou opoziční Alternativy pro Německo Alice Weidelovou. Vystoupení v Bundestagu následovalo po volebním úspěchu pravicově populistického uskupení v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku. Kancléř označil politickou formaci za destruktivní sílu pro celou zemi. Zároveň prohlásil, že její chystaná migrační politika představuje v praxi etnickou čistku kvalifikovaných pracovníků na základě původu a barvy pleti.

Více souvisejících

Německo extremismus teroristické útoky v Německu Muslimové Policie Německo

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Dálnice, ilustrační fotografie.

Ministerstvo odhalilo, kolik vynaloží na dopravní stavby

Ministerstvo dopravy chce do výstavby nových dálničních úseků, důležitých obchvatů, modernizace železnice a rozvoje vodních cest v příštím roce investovat prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) rekordních 183,1 miliard korun. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Je to o 13,8 miliard korun více než ve schváleném rozpočtu fondu na rok 2026. Počítá s tím návrh rozpočtu SFDI na rok 2027, který v úterý schválil Výbor SFDI a vzala na vědomí Dozorčí rada fondu.

včera

včera

Medvědi, ilustrační fotografie.

Medvědi jsou v Beskydech, výskyt potvrdili experti

Svědectví o možném výskytu medvědů v Beskydech se zakládají na pravdě. Experti z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) potvrdili, že obávané šelmy se v oblasti pohybují. Lidé z regionu proto dostali několik dobře známých doporučení. 

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů

Ruská armáda zasáhla v Kyjevě čerpací stanice pomocí proudových bezpilotních letounů, čímž bombardování ukrajinského hlavního města vstoupilo do nové fáze intenzity. Podle starosty Vitalije Klička si ranní údery v dopravní špičce vyžádaly nejméně dva mrtvé a dvanáct zraněných. Útoky zasáhly celkem dvě benzínové stanice v průběhu jednoho rána. Všechna zasažená zařízení provozuje státní společnost Ukrnafta.

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která má zajistit vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky. Předloha zavádí přísnější pravidla včetně zastropování maximálních nákladů na úvěry a omezení reklamy. Opatření se dotkne také pravidel pro posuzování schopnosti žadatelů splácet své závazky. Po schválení dolní komorou nyní novou právní úpravu posoudí Senát.

včera

Teroristé Hamásu

Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni

Palestinské teroristické hnutí Hamás plánovalo koordinované teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni, které měly připadnout na výročí masakru v Izraeli. Záměr zasáhnout izraelské a židovské cíle v obou evropských metropolích odhalila rozsáhlá obžaloba německého spolkového státního zastupitelství. 

včera

11. září 2001. Jeden z posledních záběrů budov Světového obchodního centra po teroristickém útoku.

Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa

New York si připomíná pětadvacáté výročí teroristických útoků, které zásadním způsobem proměnily Spojené státy i celý svět. Vzpomínkové akce na místě zničeného Světového obchodního centra se však účastní významní političtí představitelé bez přítomnosti úřadujícího prezidenta. Donald Trump se rozhodl uctít památku obětí na jiném místě a zamířil do sídla ministerstva obrany. Absence šéfa Bílého domu v New Yorku přitahuje značnou pozornost médií i veřejnosti.

včera

včera

Donald Trump

Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům

Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě

Volební vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku zpochybňuje dosavadní předpoklady o tom, jak populistické strany získávají moc. Strana v krajských volbách získala 44 procent hlasů a ukázala novou cestu spočívající v radikalizaci namísto umírňování. Výsledek narušil představu hlavního evropského politického proudu, že radikální pravice se musí na cestě k moci postupně posunout do středu. Úspěch německé formace rezonuje napříč celou Evropou a nabízí nový vzor pro další krajně pravicová hnutí.

včera

Trosky věží World Trade Center po útocích z 11. září 2001.

25 let od 11. září: Dalo se největšímu teroristickému útoku v dějinách předejít?

Hlavním úkolem každé vlády je zajistit bezpečnost svých občanů, v čemž Spojené státy podle BBC při rozsáhlých teroristických útocích selhaly. Americké zpravodajské služby měly k dispozici informace o síti Al-Káida i o jejím vůdci Usámovi bin Ládinovi, nedokázaly je však včas vyhodnotit a propojit. Tragická série útoků si tehdy vyžádala 2 977 lidských životů. Následné vyhlášení takzvané války proti teroru pak na čtvrt století zásadně proměnilo globální bezpečnostní i zahraniční politiku.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Na klimatických změnách se nepodílí ani procentem. Přesto náklady na katastrofu vyjdou Nepál na miliardy

V Nepálu byly zahájeny práce na obnově klíčových obchodních tras, které zničily katastrofální bleskové povodně. Nepálská armáda postavila nový most přes řeku Tadi, který označuje za symbol naděje pro celou zemi. Horský stát se však potýká s rozsáhlou hospodářskou krizí vyvolanou touto přírodní pohromou. Podle odhadů vládních úředníků dosáhnou jen samotné přímé náklady na rekonstrukci zničené infrastruktury nejméně pěti miliard dolarů.

včera

Velká Británie, ilustrační foto

25 let od útoků na "dvojčata": Británie čelí většímu nebezpečí než během 11. září, varuje MI5

Britská bezpečnostní služba MI5 varuje, že Spojené království čelí v současnosti většímu a složitějšímu nebezpečí než v době teroristických útoků z 11. září 2001. Pětadvacet let po těchto tragických událostech to pro deník The Independent uvedl šéf rozvědky Sir Ken McCallum. Podle jeho slov se dnešní bezpečnostní situace výrazně liší od té na počátku tisíciletí. Země se totiž musí potýkat jak s přetrvávající hrozbou islámského extremismu, tak s rostoucím nebezpečím ze strany cizích států.

včera

Marco Rubio

Evropské státy uvalují sankce na Izrael. USA reagují překvapivě

Spojené státy americké v čele s prezidentem Donaldem Trumpem reagují překvapivě zdrženlivě na nové sankce, které Spojené království, Francie, Kanada a další západní země uvalily na izraelské osady na okupovaném Západním břehu. Trump ani šéf americké diplomacie Marco Rubio tyto kroky spojenců veřejně neodsoudili, což vyvolává značnou pozornost zahraničních diplomatů i samotného Izraele.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump slíbil 5000 dolarů každému, když Republikáni vyhrají volby. Kde vezme bilion dolarů už nevysvětlil

Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.

včera

10. září 2026 22:02

Harry a Meghan už spílají královi. Mají problém s jeho dopisem na úřady

Princ Harry a jeho žena Meghan se poprvé vyjádřili k dopisu, který král Karel III. poslal úřadům či armádě, aby ujasnil, jaká je role navrátivších se členů jeho rodiny poté, co se přistěhovali z USA zpátky do Velké Británie. Vévoda a vévodkyně ze Sussexu neskrývají překvapení. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy