Rozruch na předměstí Madridu. Lidé odmítají, aby tam byl Franco pohřben

Obyvatelé madridského předměstí El Pardo odmítají záměr vlády přemístit na státní hřbitov v jejich čtvrti ostatky španělského diktátora Franciska Franka. Obávají se totiž mimo jiné toho, že se jejich klidná čtvrť stane poutním místem příznivců Frankova režimu. Informují o tom dnes místní média.

Exhumaci Frankových ostatků schválil tento týden nejvyšší soud, podle deníku El País ale vláda ještě volnou cestu k tomuto kroku nemá; proti je zejména Frankova rodina.

Sdružení občanů čtvrti El Pardo souhlasí s exhumací Frankových ostatků z památníku v Údolí padlých nedaleko Madridu, protože se stejně jako nynější socialistická vláda a řada Španělů domnívá, že toto místo má být důstojným památníkem obětem občanské války. Tu rozpoutal pučem s dalšími důstojníky v roce 1936 právě Franco a za tři roky v ní zemřelo na půl milionu lidí.

Obyvatelé El Parda ale naléhají na místní radnici, aby zabránila pohřbení diktátorových ostatků právě u nich. "Nechceme, aby se naše čtvrť stala každého 20. listopadu poutním místem frankismu," uvedlo sdružení v prohlášení s odkazem na datum Frankova úmrtí.

Generál Franco, který stál v čele Španělska od roku 1939 do své smrti 20. listopadu 1975, po vítězství v občanské válce rozpoutal represe, jejichž obětí se jen do roku 1945 stalo na 30.000 jeho odpůrců. Posledních pět poprav levicových aktivistů podepsal Franco dva měsíce před svou smrtí.

O přemístění Frankových ostatků z baziliky v areálu památníku, kde je pohřbeno i na 34.000 obětí z obou táborů občanské války, se vedou spory už řadu let. Dřívější pravicové vlády ji odmítaly a předchozí kabinet lidovců ji neprovedl, ač ho k tomu v nezávazné rezoluci v roce 2017 vyzval parlament. Až nynější socialistická vláda Pedra Sáncheze schválila loni dekret o odstranění ostatků z památníku, což poté potvrdil i parlament.

Exhumaci se snaží soudně zabránit některé organizace Frankových příznivců i Frankova rodina. Spory se vedly i o nové místo pohřbení ostatků. Když dala vláda rodině na vybranou, navrhli potomci rodinnou hrobku v katedrále Panny Marie Almudenské v Madridu. Toto místo vláda odmítla s obavami, aby se katedrála v centru metropole - hojně navštěvovaná i turisty - nestala dějištěm manifestací oslavujících frankistickou diktaturu. Vláda pak určila hřbitov v El Pardo, kde je pohřbena například i Frankova manželka Carmen Polová, několik ministrů Frankova režimu či diktátor Rafael Trujillo z Dominikánské republiky.

Související

Francisco Franco

Diktátor Franco byl exhumován a přemístěn. Zbabělost, zlobí se jeho vnuk

Po 44 letech dnes španělská vláda exhumovala ostatky španělského diktátora Franciska Franka, který byl po smrti v listopadu 1975 pohřben v památníku v Údolí padlých. Přes odpor Frankovy rodiny, ale se souhlasem parlamentu i nejvyššího soudu byly ostatky přemístěny na hřbitov na madridském předměstí El Pardo, kde se konal soukromý obřad a kde je pohřbena i Frankova manželka. Nedaleko hřbitova proti exhumaci protestovalo přes dvě stovky Frankových příznivců.

Více souvisejících

Francisco Franco Španělsko Madrid

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

Indické rakety dopadly v Pákistánu

Mimořádná zpráva Indie poslala rakety na Pákistán, ten jí sestřelil stíhačky

Napětí mezi Indií a Pákistánem dramaticky eskalovalo poté, co indické ozbrojené síly v rámci operace „Sindoor“ zaútočily raketami na devět cílů na území Pákistánu a Pákistánem spravovaného Kašmíru. Útok potvrdilo jak indické ministerstvo obrany, tak pákistánská armáda, která incident označila za „zbabělý a hanebný čin“ a přislíbila odvetu ve „vhodný čas a na místě podle vlastního výběru“, uvedl server BBC.

včera

včera

včera

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Přidejte se k USA, získáte skvělou zdravotní péči, řekl Trump Carneymu. Nejsme na prodej, opáčil kanadský premiér

Prezident Spojených států Donald Trump v úterý během setkání s kanadským premiérem Markem Carneyem v Bílém domě znovu prohlásil, že by Kanada měla být začleněna do Spojených států jako 51. stát. Toto prohlášení zaznělo při tiskové konferenci, během níž oba lídři diskutovali o obchodních vztazích, bezpečnosti a budoucnosti společného fungování v rámci aliancí jako NATO.

včera

Velkolepé oslavy konce II. světové války v Moskvě

Dva Evropané i největší Putinův spojenec. Kdo pojede do Ruska na oslavy Dne vítězství?

Pro ruského prezidenta Vladimira Putina je Den vítězství 9. května jedním z nejdůležitějších státních svátků. Letos však již počtvrté proběhne tradiční vojenská přehlídka na Rudém náměstí bez účasti zahraničních státníků a za mimořádných bezpečnostních opatření. Ruské úřady totiž mají obavy, že by Ukrajina mohla tuto událost využít k útoku.

včera

Ilustrační foto

Postoj Evropy k Číně se mění. Snahy o zabránění ovládnutí technologických firem slábnou

Evropské snahy o zabránění čínskému kapitálu v ovládnutí klíčových evropských technologických firem, zejména v oblastech polovodičů a umělé inteligence, oslabují. Podle návrhu kompromisního znění připravovaného přezkumu pravidel pro kontrolu přímých zahraničních investic (FDI), který získal server Politico, členské státy usilují o změkčení pravidel, jež by je zavazovala k důslednější kontrole zahraničních investic do citlivých odvětví.

Aktualizováno včera

Friedrich Merz (CDU)

Mimořádná zpráva Merz byl zvolen německým kancléřem

Friedrich Merz, vůdce vítězného bloku CDU/CSU a favorit na post německého kancléře, byl ve druhém kole hlasování zvolen německým kancléřem. Dnes dopoledne přitom utrpěl nečekaný neúspěch, kdy v prvním kole hlasování ve Spolkovém sněmu nezískal potřebnou většinu a jeho nominace tak ztroskotala – chybělo mu šest hlasů k dosažení tzv. „kancléřské většiny“. 

včera

Ilustrační foto

Evropa hledá cestu ven z ruské energetické pasti. Má ale plán

Evropská unie se snaží dokončit dlouho odkládaný plán, jak definitivně přerušit energetické vazby na Rusko. A tentokrát sází na pomoc ze strany, která se dosud k tomuto úsilí stavěla zdrženlivě – na šéfy velkých ropných a plynárenských firem, uvedl server Politico.

včera

včera

Česká televize

Českou televizi dočasně povede Fila. Ředitelkou se chce stát Šmuclerová

Rada České televize po necelých třech hodinách jednání rozhodla o odvolání generálního ředitele Jana Součka. Pro jeho konec hlasovalo 15 ze 17 přítomných radních. Funkci opustí k 7. květnu. Do té doby i po něm povede televizi statutární zástupce generálního ředitele a současný šéf divize Korporátní služby Michal Fila.

včera

včera

Jaderná elektrárna Dukovany

Dostavba Dukovan zastavena. Soud den před podpisem zastavil největší tendr v české historii

Krajský soud v Brně vydal předběžné opatření, které dočasně zakazuje podpis klíčové smlouvy mezi státní firmou Elektrárna Dukovany II a jihokorejskou společností KHNP, vítězem historicky největšího tendru v Česku na výstavbu dvou nových jaderných bloků v Dukovanech. Reagoval tak na žalobu francouzské energetické společnosti EDF, která napadla rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), podle nějž byl tendr v pořádku.

včera

včera

Friedrich Merz (CDU)

Mimořádná zpráva Historický otřes v Německu: Merze nezvolili kancléřem. Krizová jednání odstartovala, AfD žádá nové volby

Friedrich Merz, vůdce vítězného bloku CDU/CSU a favorit na post německého kancléře, utrpěl v pondělí 6. května nečekaný neúspěch. V prvním kole hlasování ve Spolkovém sněmu nezískal potřebnou většinu a jeho nominace tak ztroskotala – chybělo mu šest hlasů k dosažení tzv. „kancléřské většiny“. Tento výsledek představuje bezprecedentní událost v dějinách Spolkové republiky Německo.

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Litva se chystá na válku s Ruskem. Zaminuje hranice, aby zpomalila invazi

Litva v příštích deseti letech investuje 1,1 miliardy eur (přibližně 1,2 miliardy dolarů) do posílení obrany své východní hranice s Ruskem a Běloruskem. Oznámilo to litevské ministerstvo obrany v pondělí 5. května, přičemž hlavním cílem je zabránit případné invazi nebo ji alespoň výrazně zpomalit.

včera

Polská armáda, ilustrační fotografie

Dokáže se Evropa ubránit bez USA? Renomovaní experti sestavili plán, jak na to, politikům se líbit nebude

V době, kdy Evropa čelí jedné geopolitické facce za druhou, je největším otřesem poznání, že se již nemůže spolehnout na bezpečnostní záruky Spojených států. Ačkoliv byla nevole Donalda Trumpa vůči Evropě dlouho známá, málokdo si dokázal představit situaci, v níž americký prezident veřejně poníží hlavu státu spojenecké země v Oválné pracovně, přeruší sdílení zpravodajských informací uprostřed války a bez konzultace s evropskými partnery vyjedná mírovou dohodu s Ruskem.

včera

Vatikán, ilustrační foto

Volba papeže je na spadnutí. Vatikán vypne veškerý mobilní signál

Vatikán ve středu odpoledne deaktivuje veškerý mobilní telefonní signál a zablokuje veškerou elektronickou komunikaci v okolí Sixtinské kaple, kde se sejde 133 kardinálů k volbě nového papeže. Podle italských médií se jedná o mimořádné bezpečnostní opatření, které má zajistit naprosté utajení v jednom z nejdůležitějších a nejutajenějších církevních procesů – papežské volbě.

včera

Rusko, ilustrační foto

Ukrajinské drony podruhé zaútočily na Moskvu, krátce před vojenskou přehlídkou

Moskva se v noci stala terčem druhého po sobě jdoucího útoku ukrajinských dronů, zatímco se ruská metropole připravuje na velkolepou vojenskou přehlídku u příležitosti 80. výročí vítězství nad nacistickým Německem. Ruské úřady oznámily, že systémy protivzdušné obrany zneškodnily nejméně 19 ukrajinských dronů mířících na město, den poté, co byly u Moskvy sestřeleny čtyři další bezpilotní stroje.

včera

5. května 2025 21:57

IKEM oznámil smutnou zprávu. Zemřel Jiří Čáp, stál u zásadních inovací v léčbě

Institut klinické a experimentální medicíny se v pondělí loučí s výjimečným pracovníkem Jiřím Čápem. Bylo mu 54 let. Čáp působil i na armádní misi, zajímal se také o veterinární medicínu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy