Rozšíření EU o šest států? Brusel navrhl nový plán, cavyky dělá Francie

Komise s novou metodologií přichází poté, co loni v říjnu nesplnila slib daný Albánii a Severní Makedonii. Obě země splnily podmínky pro zahájení přístupových rozhovorů a většina prezidentů a premiérů se na říjnovém summitu vyslovila pro start jednání, odpor francouzského prezidenta Emmanuela Macrona ale situaci zablokoval.

Paříž poté předložila vlastní podnět k reformě počítající mimo jiné s rozdělením dosud jednolitého procesu do řady postupných kroků. Francie rovněž požadovala, aby se přijímací řízení mohlo v kterémkoli stádiu vrátit na úplný začátek, pokud země přestane nějaké kritérium plnit.

"Musíme dát jasně najevo, že když některé země přestanou plnit (požadavky) nebo zvrátí (dříve přijaté) reformy, i my se můžeme vydat opačným směrem," řekl dnes novinářům komisař pro rozšíření Várhelyi, podle něhož komise vychází vstříc požadavkům členských zemí.

Rozšíření o šestici balkánských států - tedy Srbsko, Černou horu, Albánii, Severní Makedonii, Kosovo a Bosnu zůstává podle něho nadále cílem Bruselu. S prvními dvěma zmíněnými zeměmi unie už přístupová jednání vede, Kosovo a Bosna jsou naopak od jejich začátku zatím daleko.

Francouzská ministryně pro evropské záležitosti Amélie de Montchalinová po pondělním bruselském setkání s Várhelyim připustila, že plán EK vnímá její země pozitivně. Podle diplomatů však není jisté, zda bude Paříž ochotna souhlasit se zahájením přístupových rozhovorů se zmíněnou dvojicí zemí už na summitu v březnu.

Právě o to přitom usiluje předseda Evropské rady Charles Michel stejně jako šéfka EK Ursula von der Leyenová.

O návrhu komise budou nyní jednat členské státy. Jejich velká většina včetně Německa či Česka podporuje co nejrychlejší zahájení rozhovorů s balkánskými státy a je ochotna s reformou přijímacího postupu souhlasit. Požadují však, aby Francie přestala jednání blokovat i v případě, pokud by se nová pravidla do března schválit nepodařilo.