Počet jaderných zbraní ve světě se v minulém roce opět o něco snížil, jaderné mocnosti je ale nadále modernizují. Ve zprávě, kterou dnes zveřejnil, to uvádí Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).
Devět zemí - Spojené státy, Rusko, Británie, Francie, Čína, Indie, Pákistán, Izrael a Severní Korea - mělo na začátku letošního roku odhadem celkem 13.400 nukleárních zbraní. To je o 465 méně než loni, kdy zmíněné státy disponovaly 13.865 atomovými zbraněmi, napsal SIPRI, který to označil za "výrazný pokles".
Uvedené snížení je "převážně důsledkem demontáže starých jaderných zbraní v Rusku a USA", které dohromady vlastní přes 90 procent jaderného arzenálu. V případě Spojených států se počet jaderných hlavic snížil o 385, v případě Ruska o 125. Naopak Čína, Británie, Indie a Severní Korea svůj jaderný arzenál mírně posílily, píše SIPRI.
Washington a Moskva snižováním počtu jaderných hlavic plní závazky smlouvy o omezení strategických jaderných zbraní (START II) z roku 2010, která arzenály obou států omezila o třetinu a počítá s vyřazením starých hlavic z doby studené války. Platnost této smlouvy ale v roce 2021 vyprší a "jednání o prodloužení smlouvy START II nebo o nové podobné dohodě nepokročila od roku 2019", podotýká SIPRI.
"Absence klíčového dialogu mezi Ruskem a Spojenými státy... by mohla potenciálně vést k novému jadernému závodu ve zbrojení," varoval ředitel programu kontroly jaderných zbraní v SIPRI a spoluautor zprávy Shannon Kile.
Zároveň jaderné velmoci pokračují v modernizaci svých zbraní. "Čína je uprostřed modernizace svého jaderného arzenálu," připomíná SIPRI a upozorňuje, že Peking navíc nadále odmítá výzvy Spojených států, aby se zapojil do rozhovorů o omezování stavu nukleárních arzenálů.
"Rozsáhlé a nákladné programy na výměnu a modernizaci jaderných hlavic, raket, odpalovacích systémů a zařízení na výrobu jaderných zbraní" mají také Spojené státy a Rusko, konstatuje zpráva.
V letošním roce slaví 50. výročí Smlouva o nešíření jaderných zbraní (NPT), považovaná za základní kámen světového pořádku v jaderných zbraních. Jejich množství dosahovalo vrcholu v 80. letech, kdy jich bylo na 70.000, a od té doby se jejich počet radikálně snížil.
Související
Trump vyzval Írán k dohodě, anebo kapitulaci. Jednání prý probíhají
Trump tvrdí, že Íránu naslouchá. Jedné podmínky se však nehodlá vzdát
Jaderné zbraně , Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI) , USA (Spojené státy americké) , Rusko
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 34 minutami
Online Komunální volby v plném proudu. Odvoleno už má Pavel i exprezidenti
před 46 minutami
Voliči se u voleb mohou prokázat i eDokladem, pokud jej mají aktualizovaný
před 1 hodinou
Komunální volby má za sebou Zeman i Klaus. Odvolila i řada lídrů stran
před 1 hodinou
Pavel kvůli volbám přiletěl z Afriky. Po odhlasování se vrací zpět na dovolenou
před 3 hodinami
Rusko tvrdí, že o plicní mor nejde. Přesto zavádí přísná opatření
před 4 hodinami
Trump neuspěl ani letos. Nobelovu cenu za mír obdržela bývalá vysoká komisařka OSN
před 4 hodinami
Politico: EU čelí před zimou hrozbě nedostatku zemního plynu. Může docházet k omezení spotřeby
před 4 hodinami
Za smrt muže ve Dvoře Králové může dítě. Přiznalo se policistům
před 5 hodinami
Hurikán Isaias ohrožuje klíčová centra ropného průmyslu v USA
před 6 hodinami
Nepokoje ve Francii nepolevují. Tisíce studentů dál vyráží do ulic, ministr slibuje řešení
před 7 hodinami
Agent ICE střílel na auto, otec v něm vezl malého syna
před 7 hodinami
OBRAZEM: Závěr kampaně hnutí ANO bez Babiše. S Hušbauerem se spojil po telefonu
před 7 hodinami
Poprava bývalého majora americké armády bude přenášena živě, oznámil Hegseth
před 9 hodinami
Počasí: Babí léto o víkendu končí, přijde déšť a ochlazení
včera
Přežila smrtící injekci, co ale bude s Pikeovou dál? Ve hře je elektrické křeslo i oběšení
včera
Záhadné úmrtí laborantky v Rusku: Úřadům nevěří místní ani odborníci, nemají ale na výběr
včera
USA před kongresovými volbami nepodniknou žádný úder proti Íránu, oznámil Trump
včera
MANUÁL: Komunální volby 2026 se blíží. Jak, kdy a kde volit?
včera
Sněmovna schválila kontroverzní reformu volebního systému, kterou prosadila vláda Meloniové
včera
Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová
Prestižní Nobelovu cenu za literaturu pro rok 2026 získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Oznámila to Švédská akademie ve Stockholmu s tím, že autorku oceňuje za její odvážné a vynalézavé dílo, které v hravém dialogu s antickou tradicí vytváří nové formy současné literatury. Šestasedmdesátiletá autorka známá žánrově nezařaditelnými texty se tak stala teprve devatenáctou ženou v historii, která toto nejvýznamnější světové literární ocenění získala.
Zdroj: Libor Novák