Slovenská vláda znovu čelí sporům kvůli návrhu zvýšit některé daně

Strany slovenské vládní koalice se znovu dostaly do sporu ohledně zvyšování daní, kterým ministr financí Igor Matovič tentokrát podmínil nárůst platů učitelů. Ministr hospodářství a šéf liberální strany Svoboda a solidarita (SaS) Richard Sulík novinářům řekl, že jeho strana vyšší daně vetovala a že koaliční partneři tento postoj respektovali.

Kvůli vyhroceným vztahům ve čtyřčlenné koalici se SaS dočasně přestala účastnit jednání špiček vládních stran.

"Vnímáme to jako vydírání, vnímáme to jako nekorektní," řekl Sulík k Matovičovu návrhu, aby zvýšení platů učitelů bylo podmíněno vyšším zdaněním alkoholu, tabákových výrobků či provozovatelů hazardních her.

Podle ministra školství Branislava Gröhlinga z SaS budou jednání o zvýšení mezd učitelům pokračovat. Dodal, že přilepšení kantorům by mohlo být financováno z vyšších než plánovaných příjmů státního rozpočtu. Dříve odhadl, že zvažované desetiprocentní přilepšení učitelům by přišlo na 180 milionů eur (4,4 miliardy korun). Liberálové připomněli, že Matovič dříve prosadil bez dohody celé koalice balíček v hodnotě 1,2 miliardy eur (29,6 miliardy Kč) ročně na pomoc rodinám s nezaopatřenými dětmi; příslušný zákon sněmovně ale vrátila prezidentka Zuzana Čaputová.

Sulík zopakoval, že jeho strana je připravena přistoupit na zvýšení některých daní v případě, že jiné daně klesnou. Podobný postup SaS zvolila i u dřívějšího Matovičova návrhu zdanit ruskou ropu, kterou v zemi zpracovává rafinerie Slovnaft. Matovič ovšem odmítl návrh SaS na snížení sazby daně z přidané hodnoty nebo spotřební daně na benzin nebo naftu, parlament tak v květnu o návrhu zdanit ruskou ropu ani nejednal.

Dlouhodobé spory zejména mezi Sulíkem a Matovičem vyústily v úterní oznámení SaS, že se v zájmu uklidnění situace dočasně nebude účastnit schůzek předáků koaličních stran. Sulík ovšem ocenil, že debata na jednání vlády už byla věcná.

Související

Andrej Babiš Komentář

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?

Více souvisejících

Slovensko Igor Matovič (OLaNO) Richard Sulík

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy