Soud odmítl nařídit Johnsonovi, aby požádal o odklad brexitu

Britští poslanci v září schválili zákon, podle kterého musí předseda vlády požádat o tříměsíční odklad brexitu, pokud by se mu nepodařilo vyjednat do 19. října dohodu s Bruselem či přimět parlament, aby souhlasil s odchodem země z Evropské unie bez dohody.

Johnson slíbil, že se bude zákonem řídit, nadále ale tvrdí, že o odklad britského odchodu Evropskou unii nepožádá. Před časem řekl, že by byl raději "mrtvý v příkopě", než aby posunul termín brexitu o další tři měsíce. Z dokumentu, který už v pátek skotskému soudu předložili zástupci vlády, ale vyplývá, že ministerský předseda by EU za podmínek stanovených zákonem o posunutí termínu brexitu požádal.

Podle trojice stěžovatelů - podnikatele, poslankyně a právníka - se nedá Johnsonovi věřit, že se bude zákonem řídit. Proto žádali skotský soud, aby mu to nařídil.

Stěžovatelé chtěli, aby soud Johnsonovi nařídil jednat v souladu s duchem zákona, ale i to, aby mu zakázal požádat některého z představitelů členských zemí EU o zablokování odkladu brexitu. Britský tisk v minulosti spekuloval o tom, že by mohl další odklad na Johnsonovu žádost vetovat maďarský premiér Viktor Orbán. Po soudu také stěžovatelé chtěli, aby britskému ministerskému předsedovi zakázal poslat po prvním dopisu, v němž by v souladu se zákonem žádal o odklad odchodu své země z EU, do Bruselu druhý dopis, v němž by svou žádost vzal zpět.

Právník Jo Maugham, jeden z trojice lidí, kteří podali žádost ke skotskému soudu, už avizoval, že se proti dnešnímu rozhodnutí odvolá k skotskému odvolacímu soudu. V jiné nedávné brexitové bitvě odvolací soud rozhodl opačně než soud první instance, který dal tehdy rovněž za pravdu Johnsonovi. Nejvyšší soud Spojeného království následně potvrdil verdikt odvolacího soudu.