Sudetští Němci dnes na svém sjezdu v bavorském Hofu nedaleko českých hranic udělili Evropskou cenu Karla IV., své nejvyšší vyznamenání prezidentům Rumunska a Ukrajiny Klausi Iohannisovi a Volodymyru Zelenskému. Zelenskyj, jehož země vzdoruje ruské invazi, dostane cenu později, naopak Iohannis se ceremonie v Hofu zúčastnil osobně a vyznamenání převzal od nejvyššího představitele sudetských Němců Bernda Posselta.
"Zelenskyj zde dnes s námi z pochopitelných důvodů být nemůže," řekl Posselt, který je šéfem Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL) hájícího zájmy sudetských Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků. Cenu tak za Zelenského symbolicky převzala Olga Kovalčuková. "Paní Kovalčuková není zmocněnkyní prezidenta Zelenského, ale představitelkou ukrajinského lidu," řekl Posselt.
Posselt v projevu zdůraznil, že výběr Zelenského byl jednomyslný a že sudetští Němci se pro jeho ocenění rozhodli na znamení podpory Ukrajinců. "Ukrajinci bojují i za nás a naši svobodu," řekl Posselt.
Zatímco Zelenského ocenilo Sudetoněmecké krajanské sdružení za letošní rok, Iohannis, který pochází z německé rodiny sedmihradských Sasů, cenu převzal zpětně za rok 2020. Tehdy se sjezd kvůli pandemii nemoci covid-19 nekonal a loňský sjezd, který byl kvůli pandemii svolán v omezené podobě a v náhradním termínu do Mnichova, k tomu nebyl podle Posselta vhodný.
Iohannis v děkovném projevu sudetské Němce ocenil za to, že se rozhodli vyznamenat právě Zelenského. "Je to podpora Ukrajině, která má právo se suverénně a svobodně rozhodnout o vlastní cestě," řekl. Prohlásil také, že sudetští Němci jsou z historie dobře poučeni o hodnotách jako jsou svoboda, demokracie, právní stát, solidarita či vzájemný respekt.
Související
Sudetští Němci letos na sjezdu ocení Libora Roučka a Christiana Schmidta
Sudetoněmecké krajanské sdružení (SL) na květnovém sjezdu v bavorském Řezně udělí českému sociálnímu demokratovi Liboru Roučkovi a německému diplomatovi Christianu Schmidtovi své nejvyšší vyznamenání, kterým je Evropská cena Karla IV.
Nejsme jen Češi a Němci, jsme Evropané, řekl Bělobrádek na sudetském srazu
Nejsme jen Češi a Němci, jsme Evropané s rozdílnými kořeny, ale společnými plody. Dnes to na sudetoněmeckém sjezdu v bavorském Hofu prohlásil český poslanec a někdejší vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Sudetské Němce v projevu ujistil, že Česko chce nadále intenzivně spolupracovat s Německem a že Praha ve vztahu k Německu a sudetským Němcům přes všechna vzájemná příkoří hledí do budoucnosti.
sudetští němci , Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)
Aktuálně se děje
včera
Karel III. má 77. narozeniny. Krátce po zásadním rozhodnutí o bratrovi
Velká Británie je jako monarchie zemí některých zvláštních zvyků a dnešek je toho důkazem. Na den přesně před 77 lety se narodil současný král Karel III., ale jeho narozeniny už se letos slavily. Až dlouho po oslavě musel panovník učinit jedno zcela zásadní personální rozhodnutí.
včera
Kriminalisté objasnili vraždu v Přelouči. Senior střílel z legálně držené zbraně
Policie pokročila s případem úterní vraždy ženy v Přelouči v Pardubickém kraji. Kriminalisté obvinili seniora, který byl jednou ze dvou zadržených osob na místě činu. Oběť měl připravit o život legálně drženou zbraní, k činu se přiznal.
včera
Česko začalo regulovat psychomodulační látky
Kratom podléhá od tohoto týdne v Česku nové regulaci. V platnost totiž vstoupil seznam psychomodulačních látek, se kterými nově mohou nakládat pouze oprávněné osoby.
včera
Dálniční známky v lednu zdraží. Možná naposledy, naznačují strany příští vlády
Je to jen několik dní, co ministerstvo dopravy oznámilo ceny dálničních známek pro příští rok. Potvrdilo tak, že se kvůli rozšíření dálniční sítě a růstu spotřebitelských cen opět zvýší. Možná to bude naposledy. Podle dostupných informací totiž v řadách koalice ANO, SPD a Motoristů panuje shoda na zrušení valorizace u dálničních kuponů.
včera
Primář z Domažlic odešel od soudu s výjimečným trestem. Odsedí si 28 let
U plzeňského krajského soudu v pátek padl rozsudek v případu primáře domažlické nemocnice, který měl loni v říjnu jednu ženu zavraždit a u druhé se o to pokusit. Lékař si vyslechl, že dostane výjimečný trest. Ve vězení má strávit následujících 28 let.
včera
Deset let od masakru v Bataclanu: Jak teroristické útoky změnily Francii?
Bezprostředně po teroristických útocích v Paříži, ke kterým došlo 13. listopadu 2015, vyhlásila francouzská vláda celostátní výjimečný stav. Tento stav poskytl úřadům rozsáhlé pravomoci k boji proti terorismu, a to na úkor některých občanských svobod. Deset let poté se část těchto výjimečných právních pravomocí stala součástí běžného zákona a byla zavedena ještě rozsáhlejší opatření pro sledování občanů.
včera
Británie se chystá na revoluci. Chce napodobit tvrdý dánský azylový model, jak ale ve skutečnosti vypadá?
Dánsko se snaží omezit počet žadatelů o azyl především udělováním pouze krátkodobého statusu, což je často citováno jako nejúčinnější opatření zavedené za poslední desetiletí. Před rokem 2015 měli uprchlíci v Dánsku původně povolen pobyt na pět až sedm let, po kterých se jejich povolení k pobytu automaticky stalo trvalým. Pravidla se dramaticky změnila před deseti lety, kdy do Evropy dorazil více než milion lidí prchajících před konflikty, převážně ze Sýrie, Afghánistánu, Iráku a Eritrey.
včera
Pokladna Ukrajiny se stále více tenčí. Merz pošle největší finanční balík od začátku války
Vláda německého kancléře Friedricha Merze se chystá navýšit finanční pomoc Ukrajině na rekordní úroveň v roce 2026. Vyplývá to z návrhu rozpočtu, v rámci kterého se koaliční zákonodárci dohodli na dodatečném financování ve výši 3 miliard eur.
včera
"Nežijeme v době míru." Německo chce vytvořit nejsilnější armádu v Evropě, 18leté pošle na prohlídku
Německá koaliční vláda se po měsících politických sporů dohodla na novém plánu vojenské služby, jehož cílem je navýšit počet vojáků. Nový model nařídí všem 18letým mužům vyplnit dotazník o jejich vhodnosti ke službě a od roku 2027 také podstoupit lékařskou prohlídku. Toto rozhodnutí přichází v době, kdy se Berlín snaží vytvořit nejsilnější konvenční armádu v Evropě. Šéf největší německé zbrojovky Rheinmetall, Armin Papperger, vyjádřil přesvědčení, že by tohoto cíle mohlo být dosaženo během pěti let. Očekává se, že zákonodárci budou o plánu hlasovat do konce roku 2025.
včera
Sok-jol chtěl vyprovokovat Kim Čong-una. Měl posílat drony do Pchjongjangu
Jihokorejská prokuratura tvrdí, že tajné lety dronů z Jižní Koreje do samého srdce Pchjongjangu byly součástí plánu bývalého prezidenta Jun Sok-jola na vyprovokování severokorejského vůdce Kim Čong-una. Cílem mělo být vytvoření situace, která by ospravedlnila šokující vyhlášení stanného práva z loňského prosince. Prokurátoři v pondělí zveřejnili nové důkazy, které údajně potvrzují dřívější tvrzení Severní Koreje, že Jižní Korea v říjnu loňského roku vyslala drony k shození protirežimních letáků.
včera
Rusko po vzoru Ukrajiny zakládá vlastní Síly bezpilotních systémů
Rusko, inspirované úspěchem Ukrajiny, vytvořilo novou složku svých ozbrojených sil, která se má výhradně zaměřit na bezpilotní systémy (UAS). Tímto krokem Rusko následuje Ukrajinu, která svou vlastní jednotku bezpilotních systémů (USF) zřídila již v září 2024. V současné válce se bezpilotní letouny staly klíčovou vojenskou součástí na frontových liniích. Rusko tento měsíc oznámilo, že zformovalo Síly bezpilotních systémů pro dohled nad svou doktrínou a operacemi s drony.
včera
Ruská tajná služba tvrdí, že zmařila ukrajinský pokus o atentát na vysoce postaveného úředníka
Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) oznámila, že se jí podařilo zabránit pokusu Ukrajiny o atentát na vysoce postaveného kremelského úředníka, ke kterému mělo dojít na území Ruska během jeho návštěvy hřbitova. Toto tvrzení přišlo v době, kdy obyvatelé Kyjeva zažili další těžkou noc pod smrtícími ruskými vzdušnými útoky, při nichž podle ukrajinských představitelů zahynuli nejméně čtyři lidé. FSB ve svém pátečním prohlášení uvedla, že se ukrajinské speciální služby pokoušely zaútočit na nejmenovaného, ale jako „jednoho z nejvýše postavených činitelů ruského státu“ popsaného úředníka. K útoku mělo dojít, když dotyčný navštěvoval hroby svých příbuzných na hřbitově nedaleko Moskvy.
včera
Maduro se svého postu nevzdá. Američanům poslal jasný vzkaz
Venezuelský prezident Nicolás Maduro exkluzivně pro CNN v Caracasu během čtvrtečního shromáždění vyzval obyvatele Spojených států, aby se spojili s Venezuelou pro mír v Amerikách. Jeho prohlášení přichází v době zvýšeného napětí se Spojenými státy, které do Karibiku vyslaly válečné lodě, oficiálně zaměřené na plavidla údajně zapojená do obchodu s drogami z Venezuely. Caracas však tvrdí, že skutečným cílem Washingtonu je vynucená změna režimu.
včera
Masivní ruský útok zasáhl všechny čtvrti Kyjeva, vyvolal požáry napříč hlavním městem
Rusko podniklo v časných ranních hodinách v pátek masivní kombinovaný útok na Kyjev, který vyvolal požáry a rozmetal sutiny napříč mnoha částmi hlavního města, jak uvedl starosta Vitali Kličko. V prohlášení uvedl, že v důsledku četných zásahů bylo zraněno nejméně 11 lidí a záchranné složky zasahovaly na mnoha místech.
včera
BBC se omluvila Trumpovi, odškodné platit odmítá
BBC se omluvila Donaldu Trumpovi, prezidentovi Spojených států, za způsob, jakým byl upraven jeho projev z 6. ledna 2021 v rámci pořadu Panorama. Televizní stanice však striktně odmítla požadavek na zaplacení odškodného. Společnost uznala, že úprava videa v pořadu vyvolala mylný dojem, že Trump přímo vybízel k násilnému jednání. Z tohoto důvodu se rozhodla, že už pořad, který byl vysílán v roce 2024, nebude znovu odvysílán.
včera
Počasí o víkendu: Bude chladněji, teploty začnou klesat
O víkendu nás čeká chladnější počasí. Podle ČHMÚ.cz se denní teploty budou pohybovat kolem deseti stupňů.
13. listopadu 2025 21:59
Experti: Čína je ve "válce digitálních podpisů" ve třetí fázi, USA jsou stále na začátku
Podle odborníků na kybernetickou bezpečnost Čína již nyní dominuje informační válce v tichomořském regionu, zatímco americká armáda zaostává a postrádá potřebné zaměření. Tuto kritiku pronesli experti na konferenci AFCEA TechNet Indo-Pacific v Honolulu.
13. listopadu 2025 21:09
Ukrajina do EU patří. Na její problémy ale ani Unie nemusí stačit
Slib, že Ukrajina „patří do Evropy“, se dnes ukazuje jako možná unáhlený a příliš velkorysý. Summit ve Lvově sice potvrzuje politickou podporu Kyjevu, zároveň ale odhaluje tvrdou realitu: vstup země uprostřed války by zatížil obranný systém EU, rozpočet i institucionální stabilitu. Riziko kolapsu zemědělské politiky, přetrvávající korupce, organizovaný zločin a slabá sociální struktura vyvolávají zásadní pochybnosti, zda je Unie schopna integrovat stát takové velikosti a nároků. Evropě tak nezbývá než přiznat, že závazek učiněný v návalu solidarity může přesahovat její současné možnosti.
13. listopadu 2025 20:48
COP30: Pokud budeme pokračovat v těžbě uhlovodíků, lidstvo se samo vyhubí
Mezinárodní skupina aktivistů shromážděná v Belému, dějišti klimatického summitu COP30, vydala naléhavou výzvu k uzavření Smlouvy o postupném vyřazení fosilních paliv. Aktivisté naléhají na brazilské předsednictví, aby podnítilo země k ukončení éry uhlí, ropy a plynu, která je hlavní příčinou klimatické krize.
13. listopadu 2025 19:30
Německo odmítlo brannou povinnost, sází na dobrovolníky a finanční motivaci
Německá vláda po intenzivní debatě rozhodla, že neobnoví všeobecnou brannou povinnost, a místo toho se rozhodla pro dobrovolný model s výraznými pobídkami. Cílem tohoto plánu je doplnit vyčerpané ozbrojené síly tváří v tvář rostoucí hrozbě ze strany Ruska.
Zdroj: Libor Novák