Umělé oplodnění pro lesby? Senát podpořil Macronovu bioetickou reformu

Zřejmě jel svůj poslední olympijský závod kariéry a byl to od něj výkon jako hrom. Nechybělo mnoho a klidně mohl senzačně získat i medaili. Řeč je o pětatřicetiletém velezkušeném českém biatlonistovi Michalu Krčmářovi, který skutečně sahal po cenném kovu v závodě s hromadným startem, ale poté, co všechny své předešlé střelecké položky obstojně zvládl, tu závěrečnou vestoje nezvládl a po čtyřech chybách o tuto šanci přišel. Jak ho ale známe, až do konce bojoval o co nejlepší výsledek a díky typickému mohutnému finiši dojel pro výtečné šesté místo. Jak je to na této olympiádě v biatlonu zvykem, na stupních vítězů byly k vidění jen norská a francouzská vlaječka.

Britská vláda uvažuje o odstranění bývalého prince Andrewa z linie nástupnictví na trůn, aby se za žádných okolností nemohl stát králem. Ministr obrany Luke Pollard řekl, že je správné to udělat, a to bez ohledu na závěry probíhajícího policejního vyšetřování. 

Ve středu dalším dnem pokračovaly zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo a opět přinesly řadu příběhů. V ženském slalomu se podařilo Američance Mikaele Shiffrinové prolomit olympijské prokletí trvající od Pekingu 2022 a konečně získala zlatou olympijskou medaili ze své královské disciplíny, tedy ze slalomu. V něm se neztratila ani česká reprezentantka Martina Dubovská, jež po své druhé jízdě chvíli figurovala na druhém místě. Nakonec skončila na 18. pozici. Stejně tak se to dá říct i o mužském sprintu dvojic volnou technikou české dvojice Jiří Tuž-Michal Novák. Ti totiž v závodě skončili na velice slušném osmém místě. Není překvapením, že sprint dvojic ovládli Norové i s Johannesem Klaebem, který získal již desáté olympijské zlato. Český mužský curlingový tým Lukáše Klímy pak navázal na výhru s Německem další výhrou nad Čínou.

Závěr února přinese do Česka velmi proměnlivé počasí s výraznými teplotními rozdíly. Předpověď počasí na příští týden však naznačuje konec silných mrazů a příchod jara.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, které zrušilo pravomoc prezidenta Donalda Trumpa uvalovat cla na základě zákona o nouzových stavech (IEEPA), otřáslo světovým obchodním řádem. Trump, který není zvyklý na odpor, čelí situaci, kdy jeho strategie postavená na recipročních a cílených clech narazila na ústavní bariéru. Ačkoli loňský dubnový „Den osvobození“ přinesl vlnu agresivního zdanění dovozu, soudní verdikt nyní tyto základy rozmetal a vyvolal otázky, zda se obchod vrátí do starých kolejí.

Olympijský hokejový turnaj mužů dospěl do semifinálové fáze. V ní se kromě Kanaďanů, kteří přešli ve čtvrtfinále přes českou reprezentaci, představí i Američané, Finové a Slováci. Zatímco Američané přešli přes Švédy, které porazili 2:1 v prodloužení, extra čas rozhodl i čtvrtfinálový duel Švýcarů s Finy, kterým se povedlo nakonec z 0:2 otočit na 3:2 dokázali tak, že i v hokeji existuje tzv. „Csaplárova past“. Nejjednodušší cestu do semifinále měli Slováci, kteří i v této fázi turnaje pokračují ve svém výtečném hokeji a vcelku jasně tak přehráli Němce 6:2. Nadále tak tedy mohou po bronzovém Pekingu snít o své druhé hokejové olympijské medaili v řadě.

Americký prezident Donald Trump vystoupil v pátek v Bílém domě na mimořádném brífinku, aby reagoval na verdikt Nejvyššího soudu, který označil jeho plošná cla za nezákonná. Trump neskrýval své rozhořčení a soudce, kteří hlasovali proti němu, podrobil zdrcující kritice. Rozhodnutí označil za „hluboké zklamání“ a samotné členy soudu, včetně těch, které sám do funkcí jmenoval, nazval „ostudou svých rodin“, „hlupáky“ a „politicky korektními loutkami“.

Premiér Andrej Babiš (ANO) oficiálně potvrdil, že dokončil převod všech akcií holdingu Agrofert do nově vytvořeného svěřenského fondu s názvem RSVP Trust. K tomuto kroku se odhodlal po získání nezbytných souhlasů od regulačních úřadů tří členských států Evropské unie, kde jeho firmy působí. Babiš své rozhodnutí oznámil na sociální síti X s tím, že tímto definitivně vyřešil otázky týkající se svého možného střetu zájmů.

Po verdiktu Nejvyššího soudu USA, který označil plošná cla prezidenta Donalda Trumpa za nezákonná, oznámil Bílý dům konání mimořádné tiskové konference. Trump se podle zdrojů z jeho okolí po zjištění výsledku velmi rozhněval. Tisková mluvčí Karoline Leavitt potvrdila, že prezident předstoupí před novináře ve 12:45 místního času, aby se k situaci vyjádřil a nastínil další kroky své administrativy.

Nejvyšší soud Spojených států v pátek zasadil zásadní ránu ekonomické agendě prezidenta Donalda Trumpa. V ostře sledovaném rozhodnutí poměrem hlasů 6:3 rozhodl, že prezident nezákonně překročil své pravomoci, když jednostranně uvalil plošná cla na dovoz zboží z celého světa. Tento verdikt fakticky boří jeden z hlavních pilířů Trumpovy agresivní obchodní politiky, kterou prosazoval od svého návratu do Bílého domu.

Krakov, který byl dlouhá léta přezdíván „hlavním městem smogu v Polsku“, se stal důkazem, že razantní politická rozhodnutí mohou zachraňovat životy. Podle aktuálního hodnocení odborníků z European Clean Air Centre vedl pokles hladiny sazí od roku 2013 k odvrácení téměř 6 000 předčasných úmrtí během uplynulého desetiletí. Klíčovým momentem bylo oznámení zákazu spalování uhlí a dřeva v domácnostech, který město začalo prosazovat už před více než deseti lety.

Hnutí Hamás v současnosti pořádá volby nového prozatímního vůdce. Podle informací vysokého palestinského představitele pro BBC probíhá hlasování v Pásmu Gazy, na okupovaném Západním břehu Jordánu i mezi členy hnutí v zahraničí. Výsledek tohoto procesu může zásadně ovlivnit další směřování hnutí v době, kdy USA a další zprostředkovatelé jednají o poválečné správě Gazy a její celkové rekonstrukci.

Ambiciózní plán Francie a Německa na společnou stavbu stíhačky budoucnosti se ocitl na pokraji kolapsu. Projekt Future Combat Air System (FCAS), ke kterému se později přidalo i Španělsko, měl být symbolem evropské obranné jednoty. Místo toho se však v době rostoucí hrozby z Ruska stává ukázkou hlubokých neshod mezi Paříží a Berlínem, které nedokážou najít společnou řeč v otázce, kdo by měl celému podniku velet.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že Kyjev je v rámci snah o ukončení války připraven k „velkému kompromisu“. V rozhovoru pro japonskou tiskovou agenturu Kyodo News uvedl, že Ukrajina by mohla souhlasit se zmrazením konfliktu na současných bojových liniích. Zdůraznil však, že země nehodlá přistupovat na neustálá ultimáta ze strany Ruska, které označil za agresora.

Vyšetřovatelé z Thames Valley Police i během pátku pokračují v prohlídkách Royal Lodge, někdejšího sídla Andrewa Mountbatten-Windsora ve Windsor Great Parku. Andrew byl ve čtvrtek večer propuštěn z vazby na stanici v Norfolku, kde byl vyslýchán kvůli podezření ze zneužití pravomoci veřejného činitele. Bývalý princ veškerá obvinění z jakéhokoli pochybení i nadále důrazně odmítá.

Premiér Andrej Babiš představil aktualizovanou hospodářskou strategii s názvem „Česko: Země pro budoucnost 2.0“, která má vytyčit směr rozvoje země v nadcházejících letech. Za absolutní prioritu v rámci Evropské unie označil premiér boj za zásadní revizi systému emisních povolenek. Současný stav, kdy ceny povolenek ETS 1 výrazně převyšují původní odhady, nazval Babiš katastrofou, která podkopává konkurenceschopnost evropského průmyslu a stála českou ekonomiku již 160 miliard korun.

Zatčení bývalého britského prince Andrewa vneslo do veřejné debaty téma propastného rozdílu v tom, jak se k vyšetřování kauzy Jeffreyho Epsteina staví Evropa a jak Spojené státy. Zatímco na starém kontinentu začínají padat hlavy vlivných osobností, v USA zůstává jedinou odsouzenou osobou v celém případu Ghislaine Maxwellová, Epsteinova bývalá přítelkyně a komplicka.

Zatímco Spojené státy pokračují v masivním posilování svých vojenských kapacit na Blízkém východě, Írán podniká sérii kroků, kterými dává najevo svou připravenost na válku. Teherán se soustředí zejména na opevňování jaderných zařízení a obnovu kapacit pro výrobu raket, které byly poškozeny během dřívějších střetů. Napětí roste i přes probíhající diplomatické pokusy o urovnání sporu.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa pohrozila odvetnými opatřeními vůči evropským zemím v případě, že Evropská unie začne při přezbrojování kontinentu upřednostňovat domácí výrobce zbraní. Pentagon důrazně odmítl jakékoli snahy Bruselu omezit přístup amerických zbrojařských firem na evropský trh. Podle Washingtonu by takový krok vyvolal reciproční reakci, která by mohla poškodit evropské společnosti působící ve Spojených státech.