Vzácné krevní sraženiny souvisejí s vakcínou AstraZeneky, uvedla EMA

Výbor pro hodnocení rizik (PRAC) lékové agentury v minulých týdnech podrobně zkoumal okolnosti 86 případů tromboembolických potíží, z nichž 18 skončilo úmrtím. Podle Cookeové dospěl k závěru, že výskyt krevních sraženin v kombinaci s nízkým počtem krevních destiček by měl být uveden mezi dalšími možnými nežádoucími efekty této vakcíny.

"Možným vysvětlením těchto vzácných vedlejších účinků je imunitní reakce na očkování," prohlásila dnes Cookeová. Doplnila, že riziko úmrtí spojené s krevními sraženinami je stále mnohonásobně nižší, než riziko úmrtí na covid-19, proti němuž vakcína velmi účinně chrání.

Problémy se podle ní vyskytují zvláště u žen mladších 60 let, není však průkazné, zda je tato skupina vzhledem k vakcíně rizikovější. "Specifické rizikové faktory jako je věk, pohlaví nebo předchozí výskyt krevních sraženin nebyly potvrzeny," řekla šéfka unijní agentury. U většiny lidí se podle ní projevují příznaky do dvou týdnů po očkování. Pokud je u sebe pozorují, měli by ihned kontaktovat lékaře, dodala Cookeová.

V polovině března zhruba polovina států EU pozastavila očkování vakcínou od společnosti AstraZeneca kvůli zmíněným podezřelým úmrtím na následky krevních sraženin po očkování. Zdravotní komplikace se objevily u několika desítek z desítek milionů naočkovaných osob.

EMA 18. března na základě prvního zkoumání uvedla, že vakcína je bezpečná a její používání riziko vzniku krevních sraženin nezvyšuje. Většina zemí pak očkování opět obnovila, některé státy jako Německo či Nizozemsko s ní ale očkují pouze starší lidi.

Dnešní výsledek hodnocení EMA chtějí při večerní videokonferenci rozebrat ministři zdravotnictví členských zemí EU. Podle portugalského předsednictví unie bude cílem jednání sjednotit pozice jednotlivých států, čímž chce Lisabon mimo jiné bránit šíření dezinformací ohrožujících úspěch evropské očkovací kampaně.