Země se peče. Poslední desetiletí bude nejteplejší v historii měření, tvrdí WMO

Předběžná data ukazují, že období 2015 až 2019 a období 2010 až 2019 budou téměř s jistotou nejteplejšími pěti a nejteplejšími deseti lety v dějinách záznamů," uvedla Světová meteorologická organizace.

2019 concludes a decade of exceptional global heat, retreating ice and record sea levels. Average temps for 10-year (2010-2019) period set to be highest on record. 2019 is on course to be 2nd or 3rd warmest year on record. #StateofClimate #COP25 #ClimateAction pic.twitter.com/zeFW3ZnyMu

Podle WMO tak pokračuje trend zahájený v 80. letech minulého století, kdy je každá následující dekáda teplejší než ta předcházející.

Teplotní údaje za letošní rok budou k dispozici teprve za několik měsíců, Světová meteorologická organizace však očekává, že rok 2019 bude v dějinách měření druhý nebo třetí nejteplejší.

"Extrémní vlny veder a záplavy, k nimž docházelo jednou za sto let, jsou nyní čím dál pravidelnější," napsal v prohlášení ke zprávě generální tajemník WMO Petteri Taalas. "Země od Baham přes Japonsko po Mosambik byly postiženy ničivými tropickými cyklony. Arktidu a Austrálii zdevastovaly lesní požáry," dodal. Jak upozornila v létě například BBC, rozsáhlé požáry zasáhly oblasti na Aljašce, Sibiři, v Grónsku či v Kanadě.

Přírodní pohromy letos vyhnaly z domovů miliony lidí, konstatovala WMO. Klimatické změny jsou podle organizace rovněž hlavním důvodem toho, že se po desetiletí poklesu v poslední době ve světě znovu zvýšil počet lidí trpících hladem. V roce 2018 nemělo dostatek potravin 820 milionů osob, zatímco v předchozím roce to bylo 811 milionů.

Podle mnoha vědců je globální oteplování způsobeno do značné míry lidskou činností, především vypouštěním skleníkových plynů. Světová meteorologická organizace v dnešní zprávě píše, že množství oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře dosáhlo loni dalšího rekordu. V roce 2018 byla koncentrace tohoto skleníkového plynu 407,8 ppm (částic na milion) a v letošním roce dále rostla. V roce 2017 bylo oxidu uhličitého v atmosféře 405,5 ppm (částic na milion). Generální tajemník OSN António Guterres přitom ve svém pondělním projevu na úvod klimatického summitu připomněl, že 400 částic na milion bylo dříve považováno za "nepředstavitelný" bod zlomu.

Kromě rostoucích teplot zpráva Světové meteorologické organizace upozorňuje i na to, že mořská voda je v současné době o 26 procent kyselejší, než byla na začátku industriální éry, což ničí mořské ekosystémy. Klimatické změny mají rovněž za následek zvyšování hladiny moří, která je letos vůbec nejvyšší od zahájení velmi přesných měření v roce 1993, upozorňuje dále WMO, která si všímá také úbytku mořského ledu v oblasti Arktidy.