Separatisté zřídí stanné soudy, za banditismus bude trest smrti

Základem vzbouřeneckého zákoníku je údajně právní systém Ruské federace, který ustanovení o trestu smrti obsahuje. Rusko ale tyto paragrafy na počátku 90. let zmrazilo.

V samozvané lidové republice ale takové rozsudky padat budou, přinejmenším do doby "osvobození od ukrajinských okupačních vojsk," uvedlo tiskové středisko. "Až skončí válka, budeme trestní právo humanizovat," prohlásil v této souvislosti doněcký "vicepremiér" Alexandr Karaman.

V oblastech obsazených vzbouřenci budou fungovat polní tribunály a vojenské soudy, které mají nejvyšším trestem stíhat zejména "drancování a banditismus", kterých by se dopouštěli příslušníci povstaleckých oddílů.

Stanné právo je mimořádné opatření státní moci v oblasti trestního práva, kdy se ve výjimečných případech (válka, občanské nepokoje, živelní pohroma) omezí některá občanská práva s cílem odstrašit od páchání některých zločinů, které jsou za dané situace vysoce společensky nebezpečné a které se ve významné míře rozmáhají. Tohoto odstrašujícího účinku se dosahuje urychleným a zjednodušeným procesem trestního řízení a výrazně zpřísněnými tresty, zpravidla trestem smrti.

V Česku bylo stanné právo vyhlášeno např. 14. srpna 1917 v Plzni (zrušeno za 14 dnů) či po příchodu Reinharda Heydricha do protektorátu od 28. září 1941 do 20. ledna 1942 a znovu po atentátu na něj ve dnech 27. května – 3. července 1942. Na osm hodin také platilo stanné právo v Praze v noci 23./24. srpna 1968.