Pět států NATO pošle Ukrajině zbraně, tvrdí Kyjev. Čtyři to popírají

"Na summitu NATO jsme dosáhli dohody, že získáme vojenské poradce a podporu v podobě moderní výzbroje ze Spojených států, Francie, Itálie, Polska a Norska," oznámil Lucenko podle Reuters na své facebookové stránce, aniž připojil další informace.

S těmi však vzápětí přišli zástupci USA, Itálie, Norska a Polska, jejichž země měly být spolu s Francií zmíněnými dodavateli. "Tato zpráva je nepravdivá. Itálie spolu s dalšími zeměmi EU a NATO připravuje pro Ukrajinu balíček vojenské pomoci, která není určena k zabíjení, do níž patří neprůstřelné vesty či helmy," řekl dnes Reuters nejmenovaný činitel italského ministerstva obrany. Podle nejmenovaného amerického představitele neučinily USA Kyjevu žádnou nabídku "pomoci určené k zabíjení".

Podobně se vyjádřilo i Polsko, které je v EU největším spojencem Kyjeva a prosazuje co nejráznější odpovědi na vojenské akce Ruska na východě Ukrajiny. "Tyhle zprávy nemohu potvrdit. Na summitu NATO nebyla přijata žádná rozhodnutí týkající se dodávky moderních zbraní z Polska na Ukrajinu," řekl agentuře PAP mluvčí polského ministerstva zahraničí Jacek Sonta. Ve stejném duchu se nesla i reakce mluvčího norské diplomacie Larse Gjembleho, podle nějž se Oslo podílí přítomností svých vojáků na dvou armádních cvičeních na Ukrajině, zbraně však Kyjevu nepošle.

Oslovený francouzský představitel nechtěl podle Reuters věc komentovat.

K otázce poskytnutí zbraní Kyjevu se některé západní země staví dlouhodobě odmítavě. Například německá kancléřka Angela Merkelová podle DPA za Berlín již na konci srpna striktně odmítla dodávky zbraní Kyjevu.

Zástupci NATO již dříve prohlásili, že aliance Ukrajině, která není jejím členem, zbraně nepošle, ale jednotlivé země aliance to udělat mohou.

Již dříve, když ještě nebyla známa povaha této možné vojenské pomoci, ani názvy konkrétních států, které ji Ukrajině poskytnou, reagovalo Rusko se znepokojením a požadovalo po NATO mimo jiné vysvětlení, proti komu mají být tyto zbraně použity.

"Ruská i ukrajinská armáda jsou v procesu transformace, který má několik fází. To znamená, že obě armády jsou poloprofesionální. Žádná z nich ještě nemá plně profesionální stav. Dochází taky k početní redukci. Ještě před dvěma roky byl cílový stav ruské armády milion vojáků, dnes je to 850 tisíc. Ukrajinská armáda před dvěma lety uváděla počet 300 tisíc vojáků, dnes má nějakých 130 tisíc," uvedl v České televizi vojenský analytik Martin Koller a dodal:

"Ruská armáda je velmi mobilní, má několik výsadkových divizí. Musí totiž chránit velký prostor – na rozdíl od Ukrajinců. Díky ministru obrany Sergeji Šojgu je ruská armáda patrně v lepší kondici než ukrajinská, která doplatila na ekonomické problémy."

Jiří Šedivý, bývalý náčelník generálního štábu české armády, je přesvědčen, že válka by byla pro Ukrajinu katastrofální: "Ukrajinci mají zbraně a techniku z doby Sovětského svazu, zbavili se de facto všech strategických zbraní: