Budoucnost "lidových republik"? Lavrov podezírá Kyjev z příprav k útoku

EuroZprávy.cz ČTK

EuroZprávy.cz , ČTK

9. září 2014 11:47, Aktualizováno 9. září 2014 13:52

Sergej Lavrov, ruský ministr zahraničí
Sergej Lavrov, ruský ministr zahraničí Foto: mid.ru

Moskva - Podle dohody o příměří v Minsku mají proruské regiony na východě Ukrajiny získat zvláštní status. Tato formulace se ale zdá Moskvě příliš vágní, šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov proto vyzývá Kyjev k dalšímu jednání. Zároveň vyjádřil obavy z nebezpečné koncentrace ukrajinské armády. Plánuje útok na rebely?

"Pevně trváme na sebeurčení v administrativních hranicích Doněcké a Luhanské oblasti," řekl dnes ruské agentuře Interfax Andrij Purgin, který se označuje za prvního místopředsedu vlády Doněcké lidové republiky. Obě oblasti by podle Purgina měly mít s Ukrajinou společný jen "kulturní a ekonomický prostor", jinak by ale měly být zcela nezávislé.

Poradce prezidenta Petra Porošenka, bývalý ministr vnitra Jurij Lucenko ovšem v ukrajinské televizi prohlásil, že páteční dohoda z Minsku jasně praví, že "zvláštní postavení" se má týkat pouze "okresů dočasně nekontrolovaných ukrajinskými úřady". Tato "speciální zóna" za demarkační čárou by měla být podle Lucenka pečlivě izolována, kontrolována a ohrazena i stavebně od zbytku země, jakkoli by současně zůstala nedílnou součástí Ukrajiny.

"Ustanovení (minské dohody) jsou v mnohém jen rámcové," připustil dnes Lavrov. Zároveň vyzval Kyjev k rychlému zahájení rozhovorů s povstalci, které by dopodrobna upřesnily postavení jihovýchodní Ukrajiny.

Příměří se podle ruského ministra vcelku dodržuje, více prý Lavrova znepokojuje koncentrace ukrajinských vojsk, která podle něj může naznačovat přípravy k útoku.

před 3 hodinami

Stoltenberg: NATO by se nemělo nechat zastrašit Putinem

Související

Viktor Janukovyč

Janukovyč se Putina bál. Každý akt ruské agrese vede k hlubší integraci Ukrajiny do EU, ukázal krvavý Euromajdan

Uběhlo již deset let od krvavých protestů v Kyjevě, známých jako Euromajdan. Dosavadní prezident Viktor Janukovyč byl svržen a na jeho místo byl zvolen Petro Porošenko. Co se tehdy ale na Ukrajině vůbec dělo a proč lidé protestovali? Běžní Ukrajinci byli nespokojení s politickým vedením země spojovaným s korupcí a organizovaným zločinem. Korupce v nejvyšších politických kruzích pálí zemi už od její samostatnosti z roku 1991 a stále je nutné ji řešit.

Více souvisejících

Ukrajinská krize ,  Sergej Lavrov ,  Rusko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Antony Blinken

Svět je bezpečnější po smrti vůdce Hizballáhu Nasralláha, prohlásil Blinken

Americký ministr zahraničí Antony Blinken v pondělí uvedl, že svět je nyní bezpečnější po zabití vůdce libanonského militantního hnutí Hizballáh, Hasana Nasralláha, izraelskými silami. Nasralláha označil za "brutálního teroristu" a zdůraznil, že nejlepší cestou k dosažení stability na Blízkém východě je diplomacie. 

před 3 hodinami

Jens Stoltenberg

Stoltenberg: NATO by se nemělo nechat zastrašit Putinem

Členské státy NATO by se neměly nechat zastrašit hrozbami ruského prezidenta Vladimira Putina o použití jaderných zbraní a měly by nadále poskytovat vojenskou podporu Ukrajině, prohlásil v pondělí odcházející generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Írán, ilustrační foto

Budete toho litovat, vyhrožuje Írán Izraeli

Teherán zareaguje na každý z "zločinů" Izraele, oznámilo v pondělí íránské ministerstvo zahraničních věcí v reakci na zabití vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha a zástupce velitele íránských Revolučních gard Abbáse Nilforušana. 

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

NATO bude mít novou základnu ve Finsku. Založí ji vedle hranic s Ruskem

Ve Finsku příští rok vznikne nové severoevropské velitelství pozemních sil Severoatlantické aliance. Podle sdělení různých zdrojů z finské armády bude fungovat pod velením švédských důstojníků a vyšle Rusku „jednoznačný signál“. Velitelství se bude nacházet necelých sto kilometrů od rusko-finské hranice.

před 8 hodinami

Ministerstvo obrany

Obrana neopravila nedostatky z dřívějších kontrol NKÚ. Může za to covid a nedostatek financí, reaguje resort

Kontroloři NKÚ se vrátili ke čtyřem předcházejícím kontrolám v resortu Ministerstva obrany (MO) a zkoumali, jak ministerstvo tehdy zjištěné nedostatky napravilo. Kontroloři zjistili, že z 11 vybraných opatření nebyla čtyři splněna vůbec a další dvě jen částečně. Ministerstvo např. dosud nezavedlo systém objednání a distribuce výstroje, který by zjednodušil a urychlil její výdej pro všechny příslušníky armády; nenakoupilo ani dostatečnou zásobu některých druhů výstroje. Dále neplnilo stanovenou provozuschopnost tanků a nezajistilo přiměřenou zásobu náhradních dílů pro jejich opravy. Obnova a modernizace vojenských areálů neprobíhá podle plánů a hrozí, že MO nestihne vybudovat zázemí pro nakupovanou vojenskou techniku.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Bezpilotní bojový letoun MQ-9 Reaper

Drony jsou mnohem starší, než vůbec tušíme. Jejich potenciál jsme ale stále nevyčerpali

V armádách na celém světě jsou dynamicky rozvíjeny a využívány drony, které šetří lidskou sílu a náklady na vojenské operace. Masivně byly použity i během konfliktu na Ukrajině oběma stranami. Zvláště Ukrajina se přitom snaží jejich schopnosti dále vylepšovat, protože je to pro ni v této fázi konfliktu maximálně výhodné. Kde se však drony vůbec vzaly a za jakých okolností a s jakými výsledky byly v minulosti využívány?

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Ministerstvo zahraničí, ilustrační fotografie.

MZV: Ukrajina nesmí dopadnout jako Československo po podepsání Mnichovské dohody

Mnichovská dohoda je ukázkovým příkladem, jak pokusy o ustupování agresorovi v zájmu zachování míru nepřinesly kýžený výsledek. Naopak vedly k největšímu válečnému konfliktu 20. století. Na výročí jejího podpisu to uvedl vedoucí oddělení pro zahraniční spolupráci na českém ministerstvu zahraničí Ivan Dubovický. 

před 13 hodinami

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Pro předčasný důchod se od úterý mění podmínky. ČSSZ upozornila na novinku

Od 1. října se upravuje jen jedna podmínka pro odchod do předčasného starobního důchodu, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Nově bude pro předčasný důchod nutné získat alespoň 40 let pojistných dob. Tyto doby zahrnují nejen výdělečnou činnost, ale i náhradní doby pojištění. V průměru přitom mají důchodci, kteří odcházejí do předčasného starobního důchodu, 45 let důchodového pojištění.

včera

Povodně, ilustrační fotografie.

Ničivé povodně v našich zemích napříč historií

Naše země v historii zasáhlo mnoho přírodních katastrof včetně ničivých povodní. O těchto tragédiích nám zanechali podrobná svědectví doboví kronikáři. Kdy se Česko ocitlo pod vodou, jaké povodně byly nejničivější a jak se s nimi naši předci vypořádali?

včera

Rakouské volby poprvé vyhraje FPÖ, ukazuje exit poll. Kickl má šanci být kancléřem

Parlamentní volby v Rakousku poprvé vyhraje Svobodná strana Rakouska (FPÖ) se ziskem přes 29 procent. Druzí skončí lidovci kancléře Karla Nehammera, třetí se umístí sociální demokraté. Do parlamentu se dostanou ještě další dvě strany. Vyplývá to z průzkumu veřejnoprávní televize ORF, který byl zveřejněn po uzavření volebních místností. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy