Startuje studená válka? Ruské bombardéry budou "hlídkovat" od Arktidy až po Karibik

NATO koncem října oznámilo, že zvyšuje leteckou pohotovost kvůli nárůstu aktivity ruských vzdušných sil ve východní Evropě: Rusko prý letos ztrojnásobilo počet letů podél východní hranice aliance.

Šojgu uvedl, že ruské dálkové bombardéry budou létat podél ruských hranic a nad Severním ledovým oceánem, a pak dodal, že "v nynější situaci musíme zachovat vojenskou přítomnost v západním Atlantiku a východním Pacifiku, jakož i v Karibiku a v Mexickém zálivu".

Ruské strategické bombardéry schopné nést jaderné zbraně hlídkovaly za studené války nad Atlantikem a Tichým oceánem, ale zhroucení Sovětského svazu způsobilo nedostatek peněz na podobné lety. Za vlády prezidenta Vladimira Putina byly dálkové lety ruských bombardérů obnoveny.

Šojgu podle ruských a ukrajinských médií také ohlásil, že vzhledem k vyostřování situace na Ukrajině a sílící přítomnosti cizích vojsk u ruských hranic vznikne samostatné uskupení vojsk na Krymu, který je již základnou ruské Černomořské flotily.

Počátkem roku Šojgu podle AP ohlásil, že Rusko plánuje rozšířit svou vojenskou přítomnost a snaží se získat souhlas s tím, aby ruské vojenské lodě mohly využívat pro opravy a zásobování přístavy v Latinské Americe, v Asii i jinde ve světě. Jednání na toto téma vede s Alžírskem, Kyprem, Nikaraguou, Venezuelou, Kubou, Seychely, Vietnamem a Singapurem. S některými z těchto států jedná také o využití jejich letišť k doplnění paliva ruským bombardérům.

Podle londýnského analytika Iana Kearnse jsou lety ruských bombardérů součástí snahy Kremlu učinit ruskou vojenskou sílu "zjevnější a asertivnější". Nemusí jít bezpodmínečně o "předzvěst ohrožení", nicméně při blízkosti sil NATO a Ruska může i neúmyslně dojít k tomu, že se něco pokazí.