Napětí před volbami v Moldávii: Lídr proruské strany raději uletěl do Moskvy

Útěk následoval poté, co moldavský soud vyřadil jeho stranu Patria z nedělních voleb, protože je prý financována ze zahraničí. Částka, odpovídající v přepočtu asi 11 milionům korun, propadla státu.

"Přijel jsem na letiště 20 minut před odletem. Už vydali deset příkazů k domovním prohlídkám u kandidátů za Patrii, i zatykač na mě. Jsou tam obvinění z terorismu, extremismu, špionáže, pašování," postěžoval si Usatii, rusky Usatyj, serveru NewsMaker v telefonickém rozhovoru z Moskvy. Z exilu hodlá své přívržence vyzvat k bojkotu voleb.

V neděli má země, hluboce rozdělená mezi stoupence sblížení s Ruskem a se Západem, volit nový parlament. Ruské ministerstvo zahraničí na poslední dění zareagovalo výzvou moldavským úřadům, aby zajistily demokratické hlasování.

Ale i tak se mají klání zúčastnit dvě jiné proruské strany, komunisté a socialisté. Výsledek určí, zda postsovětská republika zůstane na cestě proevropských reforem, anebo se přimkne k Rusku. Vzhledem k ruské agresi na Ukrajině a opětovnému zvyšování ruského vlivu v Gruzii se rozhodování Moldavska jeví geopoliticky důležitější, než by odpovídalo velikosti a hospodářské váze této chudé země, jejíž populace čítá necelé čtyřmi miliony obyvatel a která se nachází mezi Rumunskem a Ukrajinou.

Odštěpenecké Podněstří, ovládané od rozpadu Sovětského svazu ruskými separatisty, touží připojit se k Rusku, které tam má více než tisícovku vojáků, připomněla agentura AP. "Za éry SSSS prošel podněsterský region – na rozdíl od převážně rurálního západního břehu Dněstru – silnou industrializací. Legální sféře zdejší ekonomiky tak doposud dominuje několik velkých podniků těžkého průmyslu produkujících ocel, energie či cement. Většina výstupů je určena pro export – poněkud paradoxně přitom jeho klíčovou destinaci představují zejména země EU (přes 40% z celkového objemu), dalších cca 30% pak směřuje do vlastního Moldavska. V privatizaci pak nad těmito strategickými podniky příznačně získaly kontrolu zpravidla firmy úzce navázané na ruské obchodní a politické kruhy; nutno podotknout, že vzhledem k neefektivitě a závislosti podniků na subvencích se jedná o investice spíše ryze geopolitické povahy," vysvětluje Barbora Jelínková na webu Ústavu mezinárodních vztahů.

"Anexe Podněstří z této perspektivy může představovat krajní krok, ke kterému se Moskva uchýlí až v případě udržení pro-unijního kurzu Moldavskem i po volbách. I tak ale proti takovému scénáři hovoří několik faktorů, včetně prosté geografie – Podněstří s Ruskem postrádá přímou hranici a jeho správa by tak byla logisticky náročná. Oproti Krymu navíc tento region není s Ruskem tak silně historicky a symbolicky svázán, což ospravedlnění jeho připojení před ruskou veřejností činí pro Moskvu problematičtějším, obzvláště když by se tento krok pojil s dalšími citelnými finančními výdaji. Ukončení konfliktu na samotné východní Ukrajině je pak stále v nedohlednu, přičemž se sestřelením malajsijského civilního letounu se mezinárodní pozice Ruska ještě více zkomplikovala. Otázkou proto zůstává, zda by anexí již tak od Moldavska separátně existujícího Podněstří Moskva dosáhla efektivního naplnění svého cíle," uzavřela Jelínková.

Premiér Iurie Leanca, jehož vláda usiluje o přiblížení Moldavska k členství v Evropské unii, vyzval voliče k podpoře reformního kurzu a přislíbil bojovat proti korupci a přilákat do země více investic.

Vůdce proruských socialistů Igor Dodon oponuje, že evropská integrace nevytvoří pracovní místa, ani nevyřeší jiné hospodářské problémy. Dodon argumentuje příkladem Bulharska a Řecka, dvou členských států EU, které se potýkají s vysokou nezaměstnaností i dalšími potížemi.

V průzkumech veřejného mínění vedou proevropské strany před proruskými uskupeními, ale výsledek ani zdaleka není jistý.