Co se děje v Norsku? Konec mlčení o praktikách tamní sociálky

Chování Barnevernetu bylo dlouho v Norsku tabuizovaným tématem.Celý problém začal v roce 1992, kdy vláda zřídila takzvanou sociální radu, což je úřad, který ale má pravomoc odebrat děti bez jakéhokoliv soudního slyšení. Žádná hlasitější kritika Barnevernetu se donedávna v Norsku neobjevila. Navzdory řadě případů bezdůvodného odebírání dětí Norové této instituci spíše věří.

Nepomohla ani kauza z roku 2007. Tehdy bylo Norsko usvědčeno v případě, který je jako vejce vejci podobný tomu českému, u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Jediný rozdíl je takový, že se v roli hlavního poškozeného octl namísto matky otec.

Norsko prohrálo již jeden soud

Norský soud tehdy zakázal původem chilskému muži jménem Sanchez Cardenas vídat své děti, které byly odebrány do pěstounských rodin. Otec byl totiž podezřelý ze sexuálního zneužívání. A přestože proti němu nebyly žádné důkazy a policie obvinění odložila, Barnevernet a soud stále opakovaly, že otec čelil podezření a proto bylo odebrání zcela v pořádku!

A právě proto shledal Evropský soud pro lidská práva v roce 2007 Norsko vinným. Případ odebrání dětí byl naprosto jasným a nezpochybnitelným porušením lidských práva. Severská země ale dále jednala, jako by se nic nedělo. Systém funguje bez větších změn jako dříve.

Presumpce neviny Norům nic neříká?

To se ale může zanedlouho změnit.Odebrání českých dětí rodině Michalákových v Norsku přerostlo v otevřenou kritiku tamního sociálního systému a fungování úřadu „ochranu dětí" Barnevernet napříč celou Evropou.

Nejde samozřejmě zdaleka jen o záležitost českých dětí. Po České republice se ke kritice tamních úřadů připojilo i Polsko, Rusko, Slovensko, Litva, Lotyšsko nebo Estonsko. Zejména u prvních tří zmíněných zemí byly zaznamenány podobné případy jako u paní Michalákové.

Kritika se začíná ozývat i od samotných Norů

Velmi ostře odsoudila odebrání nová norskástrana Liberalistene (svobodní). Její předseda Espen Hagen Hammer popsal ve svém dopise kauzu českých dětí více než vystižně: "Vzít rodičům děti bez předložení důkazů před soudem je hrubé porušování občanských práv. Síla státu je natolik velká a potenciálně nebezpečná, že musí být neustále hlídána a vyvážena svobodami člověka. Každý, kdo vůči občanovi používá státní moc, musí předložit jasné důkazy a prokázat, že o užití této moci není pochyb a že tento postup byl nutný a nezbytný." V případě Evy Michalákové samozřejmě žádné přesvědčivé důkazy předloženy nebyly.

Věci se chopil i norský novinář Jan Simonsen, který je velkým kritikem tamních poměrů. V pátek na jednání v Poslanecké sněmovně navíc přislíbil pomoc s případem přímo v Norsku. Vyhráno ale ještě rozhodně není.

Kritikou případ nekončí

Ano, už se začala ozývat první hlasitější kritika přímo z Norska. Tím ale věc nekončí, protože je nutné získat podporu napříč širší veřejností a také mezi dalšími norskými politiky, aby bylo možné tlačit na zrušení nynějšího stavu, kdy má Barnevernet fakticky postavení státu ve státě. Jen tak bude možné učinit spravedlnosti zadost a usekat chapadla oné „chobotnici," která bez jakéhokoli důvodu a vnější kontroly bere lidem děti," píše europoslanec Tomáš Zdechovský.