Uprchlíci zvyšují napětí ve švédských městech

V letošním roce bylo ve Švédsku podáno doposud 180 000 žádostí o politický azyl, což je dvojnásobek oproti loňsku. Jak uvedly odpovědné úřady, ve Švédsku připadá na jednoho obyvatele v průměru nejvíc uprchlíků z celé EU. V zemi začíná eskalovat napětí, protože obce a menší obviňují městské čtvrti s bohatšími obyvateli, že se málo angažují. 

V následujících dnech se očekává další vlna migrantů především z Afghánistánu a Sýrie, každý týden jich přijíždí na 9000. Od října jim agentury zabývající se umisťováním uprchlíků zajišťují pobyt v centrech, které byly původně určeny pro oběti přírodních katastrof. Jenže stále se zvyšující číslo příchozích způsobilo, že podobná zařízení, stejně jako konferenční centra, která si tyto agentury pronajaly, jsou už kapacitně prakticky vyčerpány, proto vláda požádala, aby se pro uprchlíky začaly kupovat stany. Švédsko totiž garantuje žadatelům o azyl právo na vlastní bydlení, takže třetina příchozích s sebou bere i své přátele, které po přidělení bytu u sebe hodlá nechat bydlet. Tím se města dostávají do značně choulostivé situace, protože tím počet běženců značně narůstá.

"Na počátku tohoto roku jsme rozhodně s touto variantou nepočítali, ale teď jsme k takové situaci dospěli," říká mluvčí agentury Pierre Karatzian. Dále uvádí, že v azylových domech, které byly po migranty narychlo vystavěny, chybí dostatečný počet lůžek. 

Boel Godnerová, starostka stockholmského předměstí Sötertälje uvádí, že z 91 000 obyvatel této městské čtvrti má téměř polovina jiný původ než švédský a většina pochází ze Středního Východu. Je zde také 1400 žadatelů o azyl, kteří tu bydlí s rodinami nebo přáteli. "Stále se nacházíme pod velkým tlakem," konstatuje starostka.

Co se týče koncentrace uprchlíků, největší nápor prožívají právě Sötertälje a Malmö, kam směřuje nejvyšší počet migrantů. Ovšem jiná, ekonomicky bohatší města, prakticky žadatele o azyl odmítají. Průzkum ukázal, že v těchto oblastech připadá v průměru jeden žadatel na 1000 obyvatel, zatímco chudší města nebo venkovské oblasti registrují až 117 migrantů na 1000 obyvatel. 

"Některé obce překračují rámec vstřícnosti a berou na sebe velkou odpovědnost, zatímco jiné oblasti se jí cíleně vyhýbají. Podle mého názoru by měli azylanti mnohem nadějnější podmínky v lepší čtvrti, jakou je třeba Danderyd než značně chudší Södertälje. Ale s tím zatím nemůžeme nic dělat," konstatuje starostka Godnerová. Situace zašla tak daleko, že premiér Stefan Löfven připustil, že rostoucí napětí bude nutné řešit nařízením, podle nějž by se žádná oblast nesměla vyhnout odpovědnosti ohledně příjmu žadatelů o azyl.