Porošenko pozval papeže na Ukrajinu, ten možná přijede v červnu

Cesta by se mohla uskutečnit u příležitosti 15. výročí návštěvy Jana Pavla II., což by spadalo na konec června 2016.

Porošenka papež přijal ve Vatikánu v pátek. Porošenko poté oznámil, že František pozvánku přijal. Oba spolu hovořili zejména o konfliktu ve východní Ukrajině. Shodli se na nutnosti politického řešení krize.

Podle vatikánského rozhlasu jednali oba představitelé rovněž o humanitární krizi na Ukrajině a jejím řešení, a to zejména v souvislosti s přístupem specializovaných organizací na místa zasažená válkou. Zdůraznili přitom otázky zdravotní péče a výměny zajatců.

"Potřebujeme jednotu celého světa, jednotu Evropy, v situaci ohrožení teroristickými útoky. Tak jako jsme projevili solidaritu našim pařížským přátelům, stejnou úroveň solidarity potřebuje Ukrajina v tomto velmi těžkém období ruské agrese a anexe ukrajinských území ze strany Ruska," svěřil se v této souvislosti Porošenko vatikánskému rozhlasu.

Převažujícím náboženstvím na Ukrajině je pravoslavné křesťanství, k němuž se hlásí drtivá většina obyvatel. Část pravoslavných se hlásí k Ukrajinské pravoslavné církvi Kyjevského patriarchátu (50,4 % obyvatel), část uznává Moskevský patriarchát (26,1 %), další část patří k nacionalistické Ukrajinské autokefální (samosprávné) církvi (7,2 %), informuje mundo.cz.

Zejména v Haliči, tedy na území ovládaném kdysi Polskem, převládá řeckokatolické vyznání (Ukrajinská řeckokatolická církev), kterému dává přednost 8 % populace. Toto vyznání je podobné pravoslaví, hlavní rozdíl spočívá v uznání autority římského papeže. Zastoupení římskokatolického a protestantského náboženství v zemi je vcelku zanedbatelné (obě mají kolem 2 % příznivců). Na Ukrajině mají dlouhou tradici i menšinová náboženství: judaismus a islám.