Kdo nahradí Františka? Favorité na papeže už nejsou jen z Evropy

Dnes se v Sixtinské kapli ve Vatikánu sejdou kardinálové, aby zahájili konkláve, tajnou volbu nového papeže. Mezi favority hlasování, které může zásadně ovlivnit směřování katolické církve na desítky let dopředu, nefigurují pouze Evropané, ale také kandidáti z USA, Ghany, Konga či Filipín.

Celkem 133 kardinálů se bude podílet na volbě příštího papeže, který nastoupí po dosavadním Argentinci Františkovi. O jménech nejžhavějších kandidátů napsala britská stanice BBC.

Pietro Parolin

Italský kardinál Parolin byl státním sekretářem Vatikánu a blízkým poradcem papeže Františka. Považovaný za silného diplomata a favorita, staví se proti stejnopohlavním manželstvím, irské referendum z roku 2015 označil za „porážku lidstva“. Kritici mu vyčítají údajné zatajování případů sexuálního zneužívání. I přes silnou pozici v kurii a podporu sázkových kanceláří může jeho šance oslabit posun církve od evropského centra moci.

Luis Antonio Gokim Tagle

Filipínský kardinál Tagle je označován za „asijského Františka“ pro svou blízkost k současnému papeži a důraz na sociální spravedlnost. Má pastorační zkušenosti, vystupuje proti potratům i eutanazii, ale zároveň volá po větší empatii vůči rozvedeným, LGBT a svobodným matkám. Je oblíbený v Asii, ale kritizován za přílišnou opatrnost vůči domácí politice a aférám zneužívání. Případnou kandidaturu na papeže dříve označil s nadsázkou za „vtip“.

Robert Prevost

Američan Robert Prevost je prefektem vatikánského Dikasteria pro biskupy a má silný mezinárodní profil díky misím v Peru i angažmá v Latinské Americe. Je reformátor a blízký Františkovi, který mu svěřil klíčovou roli při výběru biskupů. Navzdory svému vlivu je považován za příliš mladého na „přechodového papeže“. Jeho kandidaturu zatěžuje obvinění z utajování sexuálního zneužívání v Peru, která jeho diecéze odmítla.

Peter Kodwo Appiah Turkson

Ghanský kardinál Turkson byl favorit konkláve v roce 2013 a patří k nejvýraznějším africkým hlasům v církvi. Ačkoli tvrdí, že o papežství neusiluje, je dlouhodobě respektován vatikánskými kruhy. Je konzervativní v morálních otázkách, ale staví se proti kriminalizaci homosexuality, čímž se odlišuje od jiných afrických kandidátů. Oslabil se kontroverzním výrokem o islámu v Evropě, za který se omluvil. Věk 76 let může hrát proti němu.

Fridolin Ambongo Besungu

Kardinál Ambongo z Demokratické republiky Kongo je vlivným africkým kandidátem a obhájcem církve v prostředí islamistického násilí. Je kulturně konzervativní, důrazně odmítá stejnopohlavní svazky, ale v minulosti vyjádřil podporu náboženské pluralitě. Jeho neochvějný postoj a odvaha posilují jeho obraz silného lídra, ale některé kardinály může znepokojit jeho přístup ke spolupráci s jinověrci. Jeho profil kombinuje rozhodnost s věrností africké realitě.

Péter Erdö

Maďarský kardinál Erdő je významná konzervativní postava evropské církve. Vedl Radu evropských biskupských konferencí a má zkušenosti s dialogem s pravoslavím. Vyrůstal pod komunismem, hájí tradiční hodnoty a v době migrační krize odmítl ubytování migrantů církevními institucemi. Může být přijatelným kompromisem mezi konzervativci a umírněnými, ale jeho napojení na politický kontext Maďarska může v konkláve vzbuzovat otázky.

Mario Grech

Maltský kardinál Grech je klíčovým nositelem Františkovy synodální vize – tedy většího zapojení laiků do řízení církve. Jako generální sekretář Synody biskupů od roku 2019 hraje důležitou roli při propojování globálního hlasu věřících s vatikánskými rozhodnutími. V sociálních otázkách se za poslední roky posunul k větší umírněnosti. Podporu Františkových reforem vyvažuje jeho smířlivý styl, který by mohl spojit reformní i opatrnější křídla.

Matteo Zuppi

Italský kardinál Zuppi, člen komunity Sant’Egidio, má silný sociální profil a zkušenosti z mezinárodní diplomacie, včetně mírových misí v Africe a na Ukrajině. Byl blízký papeži Františkovi, který ho vyslal jako svého zvláštního vyslance do Moskvy a Kyjeva. Vystupuje vstřícně vůči LGBT katolíkům, což mu přidává sympatie i odpůrce. Jeho mírové úsilí, pastorační zkušenost a loajalita k Františkovi z něj dělají výrazného kandidáta.

Související

Marek Výborný

"Česko mám moc rád." Výborný prozradil, co mu řekl papež

I Česko mělo zastoupení na nedělní inaugurační mši papeže Lva XIV. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) na sociální síti X prozradil obsah rozhovoru s novou hlavou katolické církve. Papež podle jeho slov nezapomněl na to, jaký měl být jeho aktuální program, kdyby nezemřel jeho předchůdce.

Více souvisejících

Vatikán Církev papež Papež František

Aktuálně se děje

před 26 minutami

Grónsko

Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko

Americký prezident Donald Trump přišel s novým, ryze vojenským argumentem pro své kontroverzní ambice ovládnout Grónsko. Podle jeho posledních vyjádření je vlastnictví tohoto dánského autonomního území „zcela zásadní“ pro vybudování ambiciózního protiraketového štítu známého jako Golden Dome (Zlatá kopule). Analytici a experti na obranu však upozorňují, že pro realizaci tohoto nákladného projektu není nutné největší ostrov světa anektovat.

před 1 hodinou

Jonas Gahr Støre, norský premiér

Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo

Americký prezident Donald Trump poslal norskému premiérovi Jonasi Gahru Støreovi dopis, který vyvolal v diplomatických kruzích značné pozdvižení. Trump v něm přímo spojil své nátlakové kroky vůči Grónsku se skutečností, že mu za rok 2025 nebyla udělena Nobelova cena za mír. Obsah listu, o kterém jako první informovala stanice CBS News, potvrdil i sám norský premiér.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Zasedání nové vlády

Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rázně odmítla zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Návrh, který připravil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, označil současný šéf resortu Petr Macinka za pokus o protlačení agendy minulé pětikoaliční vlády. Podle hnutí Motoristé sobě i hnutí ANO není systém plošných záloh v tuto chvíli prioritou.

před 2 hodinami

Andrej Babiš

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Větrný rukáv

Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu

Větrné počasí bude v Česku pokračovat až do půlky pracovního týdne. Vyplývá to z aktuálního znění výstrahy na silný vítr, jejíž platnost Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil do středečního rána. Vítr bude v nárazech dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. 

před 4 hodinami

Demonstrace v Íránu

16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají

Íránský režim se ocitl pod palbou mezinárodní kritiky kvůli brutálnímu potlačování celonárodních protestů, které si podle nových zpráv lékařů vyžádalo životy nejméně 16 500 lidí. Zpráva, o které informoval britský list The Sunday Times, popisuje situaci v zemi jako „naprostý masakr“. Údaje shromážděné sítí lékařů přímo v terénu naznačují, že kromě tisíců mrtvých bylo více než 330 000 dalších osob zraněno.

před 4 hodinami

Tomio Okamura

Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura

Česká republika své bitevníky L-159 na Ukrajinu nepošle. Po pondělním jednání koaliční rady to potvrdil předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Vláda se shodla na tom, že stroje nebudou Kyjevu darovány a nepřipadá v úvahu ani jejich prodej. Hlavním argumentem kabinetu je potřeba zachovat tyto letouny ve výzbroji naší armády pro zajištění vlastní obrany.

Aktualizováno před 4 hodinami

Městský úřad v Chřibské na Děčínsku

Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění

Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění. 

před 5 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska

Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické pozdvižení poté, co v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahru Støremu přímo propojil své hrozby ohledně ovládnutí Grónska s faktem, že dosud neobdržel Nobelovu cenu za mír. V textu, jehož pravost norský předseda vlády potvrdil, Trump otevřeně přiznává, že se již necítí být vázán snahou o klidné řešení sporů.

před 6 hodinami

Ilustrační fotografie

15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě

Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.

před 6 hodinami

Tomio Okamura

Okamura: Ministr Zůna prodej armádních L-159 Ukrajině odmítá

Vládní hnutí SPD se ostře postavilo proti záměru prodat české bitevníky L-159 Alca na Ukrajinu. Předseda Sněmovny Tomio Okamura před jednáním koaliční rady potvrdil, že stejný názor zastává i ministr obrany Jaromír Zůna. Podle nich jsou tyto stroje nezbytnou součástí výzbroje naší armády a jejich odprodej by ohrozil obranyschopnost země.

před 7 hodinami

Sídlo EU

Dříve nepředstavitelné, dnes realita. Brusel může poprvé aktivovat obchodní „bazuku“

Brusel se připravuje na dosud nepředstavitelný krok: nasazení nejsilnější obchodní zbraně proti svému největšímu spojenci. V reakci na Trumpovy hrozby uvalit cla na evropské země kvůli sporu o Grónsko zvažují velvyslanci EU aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (ACI). Tento mechanismus byl původně navržen k odražení ekonomického vydírání ze strany mocností jako Čína, nikoliv pro boj s Washingtonem.

před 8 hodinami

Aktualizováno před 8 hodinami

před 9 hodinami

Aktualizováno včera

včera

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy