Smlouvu s Vatikánem nelze ratifikovat, rozhodl Ústavní soud

K završení celého procesu chybí také podpis prezidenta Petra Pavla. Ten již dříve vyjádřil pochybnosti o tom, zda text nenarušuje principy Česka jako svrchovaného a sekulárního státu. Ústavní soudci mu dali zapravdu ve dvou konkrétních bodech, zatímco zbytek smlouvy shledali bezproblémovým.

Hlavním kamenem úrazu se stalo zakotvení zpovědního tajemství. Soudce zpravodaj Zdeněk Kühn vysvětlil, že problémem není samotná existence tajemství, ale jeho nerovné nastavení. Smlouva by totiž zvýhodnila pouze katolickou církev, zatímco pro ostatní náboženské obce by platila stávající, přísnější legislativa.

Podle soudu takový přístup narušuje neutralitu státu a zákaz diskriminace. Současné české zákony umožňují duchovním neoznámit již spáchaný trestný čin, o kterém se dozví při zpovědi, ale smlouva s Vatikánem by toto právo ukotvila bez jakýchkoli zákonných výjimek. To by v praxi vytvořilo pro katolíky výsadní postavení bez rozumného důvodu.

Dalším bodem, který u soudu neobstál, je správa církevních archivů. Navržený text předpokládal, že by si katolická církev sama určovala pravidla, za jakých podmínek a komu umožní studium svých archiválií. Tím by se fakticky vyvázala z povinností, které ukládá český archivní zákon všem ostatním subjektům.

Ústavní soud varoval, že takové ustanovení by přímo ohrozilo svobodu vědeckého bádání. Stát by totiž ztratil zákonnou ochranu nad zpřístupňováním kulturního dědictví, které se nachází v rukou katolické církve. V tomto ohledu shledal soud rozpor s právem občanů na přístup ke kulturnímu bohatství.

V ostatních částech námitky senátorů neuspěly a smlouva jako celek podle soudu svrchovanost České republiky neohrožuje. Důležitým faktorem je ustanovení, podle kterého se katolické církevní právnické osoby zavazují při své činnosti plně respektovat český právní řád.

Smlouva se Svatým stolcem, takzvaný konkordát, má přitom řešit řadu praktických otázek. Vatikán v ní například zaručuje, že hranice diecézí budou kopírovat státní hranice Česka. Dokument také garantuje právo na náboženskou péči v nemocnicích, věznicích či armádě a uznává právo na výhradu svědomí u vojenské služby.

Původní návrh smlouvy aktivně obhajovala bývalá vláda Petra Fialy i Česká biskupská konference. Argumentovaly tím, že dokument vnáší jasná pravidla do vztahů mezi státem a církví. Rozhodnutí Ústavního soudu však nyní jasně říká, že tyto vztahy nesmí být budovány na úkor rovnosti s ostatními církvemi.