Ekonomická nerovnost nebezpečně narůstá, varuje odbornice

V roce 2010 vlastnilo 388 lidí stejné množství jmění jako chudší polovina světové populace. V roce 2014 se dané číslo zmenšilo na pouhých 85 osob a o rok později na 80. Letos Oxfam odhalil ještě více alarmující skutečnost; 62 osob vlastní takové množství bohatství, kterým disponuje nejchudších 3,6 miliardy lidí, shrnula v úvodu svého komentáře Winnie Byanyimaová.

Pokud se podle generální ředitelky Oxfamu proti stoupající globální nerovnosti nezakročí, v roce 2020 může být stejné množství bohatství jako 3,6 miliardy lidí vlastněno necelým tuctem lidí.

"Taková extrémní nerovnost není známkou zdravé globální ekonomiky, protože veškeré bohatství nasávají ti, co stojí na vrcholu. Ekonomika stékajících kapek je klam, a to není názor pouze Oxfamu, ale také Světové banky (...) Bohatí již nemohou dále předstírat, že jejich jmění prospívá nám ostatním. Jediná věc, která stéká, je nerovnost a bezmoc," konstatovala Byanyimaová.

Důsledky této extrémní ekonomické nerovnosti jsou přitom podle autorky dalekosáhlé, a pokud nebudou zavčasu řešeny, mohou zapříčinit velké sociální nepokoje po celém světě, zbrzdit hospodářský růst a zvrátit veškeré kroky o zastavení chudoby, které byly za poslední čtvrtstoletí podniknuty. Svět se tak stane nestabilnějším a ještě méně lidí se bude schopno ze své chudoby vymanit.

Regionem s největší nerovností je přitom Latinská Amerika ; v roce 2014 bylo 71 procent tamního bohatství koncentrováno mezi pouhých deset procent lidí. "Pokud bude tento trend pokračovat, podle výpočtů Oxfamu pouhé jedno procento bude disponovat větším bohastvím než zbylých 99 procent obyvatel regionu."

Nůžky nerovnosti se přitom rozevírají také například v Asii i jiných regionech světa. V té souvislosti se autorka domnívá, že pokud by 30 procent afrického bohatství nebylo drženo v daňových rájích, mohly by být ročně ušetřeny až čtyři miliony dětských životů. Daná částka, která je odhadovaná na 14 miliard dolarů, by tak mohla být například investována do zdravotní péče či vzdělávání.

"Nerovnost není nevyhnutelná," domnívá se Byanyimaová a dodává, že svět potřebuje efektivnější řešení. Následně autorka poukázala také na některé úspěchy v boji s chudobou, které ovšem nejsou ani zdaleka dostačující. Jedná se například o stanovení některých rozvojových cílů či snahy G20 implikovat dohody znemožňující nadnárodním společnostem bezmezně využívat výhod daňových rájů.

Psali jsme: Svět v chudobě a bude hůř. Ekonom varuje před katastrofou Světová banka: Kolik lidí žije pod hranicí extrémní chudoby?  

Právě existence daňových rájů je podle generální ředitelky Oxfamu jednou z hlavních příčin stále rostoucí nerovnosti. V té souvislosti upozornila na právě začínající Světové ekonomické fórum v Davosu, kterého se účastní také někteří z představitelů nadnárodních korporací.

Podle analýzy Oxfamu má právě řada nadnárodních korporací pobočky situované v daňových rájích. Pokud by přitom korporace byly řádně zdaněny, dané peníze by mohly sloužit potřebným.

"Máme-li zastavit růst nerovnosti, musíme ukončit éru daňových rájů," uzavřela svůj komentář Winnie Byanyimaová a dodala, že je nezbytné tyto pochybné finanční operace, které hájí partikulární zájmy pouze těch nejbohatších, zastavit.