Druhé výročí masakru v Oděse. Město se obává násilností, budou ho hlídat tisíce členů Národní gardy

Oděsa – Ukrajina si 2. května připomíná druhé výročí krveprolití, ke kterému došlo v roce 2014 ve městě Oděsa. Při střetech mezi proruskými a proukrajinskými demonstranty zemřelo 48 lidí, dalších více než 200 bylo zraněno. Už dva roky probíhá vyšetřování, nikdo ale zatím nebyl obviněn.

„Několik dní po krvavém incidentu bylo oznámeno, že policie zatkla hlavní podezřelé, ani po dvou letech však policie nedokázala určit všechny osoby zodpovědné za krveprolití," píše ukrajinský server uatoday.tv.

Server připomíná, že onen den začal pochodem fotbalových fanoušků a tamních občanů na podporu jednoty Ukrajiny. Organizátoři této akce podporovali revoluci na Majdanu. Při průchodem města však pochod narazil na „antimajdanské" demonstranty.

„Napětí mezi oběma skupinami rychle eskalovalo a brzy bylo vypáleno několik výstřelů. Policii se nepodařilo zastavit boje, které vyústily ve smrt šesti pro-ukrajinských aktivistů, z nich tři měli zemřít na následky střelby," shrnuje dění ukrajinský server.

Toto dění vyvrcholilo ve velké konfrontaci u budovy odborů, kde byly ruští aktivisté přemoženi příznivci Maidanu. Příznivci „antimajdanu" se ukryli v budově odborů, která byla následně za nejasných okolností zapálena. Zemřelo 42 lidí, někteří z nich byli upáleni zaživa, někteří zemřeli poté, co vyskočili z okna. 

Tyto události byly označeny za nejkrvavější a nejtragičtější události v Oděse za posledních 100 let. Město vyhlásilo třídenní smutek na počest těch, kteří ztratili své životy. Mnozí říkají, že konflikt ukázal neschopnost místní policie, která nedokázala obnovit pořádek. Objevila se však také obvinění, že bezpečnostní složky zůstaly během potyček úmyslně nečinné.

„Působení strážců zákona v Oděse bylo nechutné, možná dokonce kriminální," komentoval dění na Twitteru tehdejší ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov.

Vyšetřování

Vyšetřovatelé oznámili, že mezi zadrženými podezřelými bylo několik policistů. V čele tamní policie v té době stál Petro Lutsyuk, který byl také zatčen a obžalován. Zástupce náčelníka Dmytro Fuchedzhi byl prohlášen za hledaného, podařilo se mu však uprchnout z Ukrajiny, údajně našel útočiště v Ruskem okupované části Moldavska Podněstří.

Proběhlo velké vyšetřování. Podle jeho závěrů bylo krveprolití zorganizováno úmyslně. V červnu 2015, státní zástupce oznámil, že bylo kvůli nepokojům zadrženo 22 osob, 19 z nich patřilo k „antimajdanu" a tři k majdanským aktivistům. Dalších 13 se kvůli vyšetřování skrývá, oznámil generální prokurátor Volodymyr Huzyr v rozhovoru s ukrajinskými novináři.

Podle zveřejněné zprávy byl požár v budově odborových výsledek potyček. „Obě strany proti sobě používali hořlavé tekutiny, uvnitř budovy taky. To byl důvod, který způsobil požár," píše se ve zprávě. Nicméně o dva roky později vyšetřování stále probíhá. A to jak ze strany policie, tak i ze strany úřadu generálního prokurátora. Stále jsou prý shromažďovány důkazy a analyzována data.

Toto vyšetřování bylo opakovaně kritizováno mezinárodními skupinami pro lidská práva ze zahraničí. V listopadu 2015 Rada Evropy uvedla, že Kyjev nedosáhl žádného pokroku při určení všech osob zodpovědných za krveprolití. Odborníci uvedli, že státní zástupce selhal. Příslušné orgány podle mezinárodního panelu neprokázaly dostatečnou pečlivost a snahu iniciovat a sledovat vyšetřování, čímž bylo celé hledání vníků ohroženo.

Druhé výročí

Ukrajinci se připravují k uctění památky obětí událostí, soud v Oděse však zakázal jakékoliv masové demonstrace. Do města byly navíc povolány tři tisícovky členů Národní gardy. Úřady už varovaly, že zadrží všechny osoby, které na sobě budou mít kukly. Kromě toho budou ve městě instalovány detektory kovů.

Ukrajinští úředníci tato opatření hájí tím, že je třeba zabránit vypuknutí dalšího násilí mezi místními občany. Odborníci a aktivisté tvrdí, že napětí by mohlo uklidnit nalezení osob odpovědných za vraždy mnohem efektivněji, než jakýkoli ozbrojený strážce.

Související

život v Oděse za ruské války (prosinec 2022).

Oděsa se změnilo v peklo na zemi. Pod ruskými útoky trpí každý den

Černomořské město Oděsa se ocitlo v přímém hledáčku ruské armády. Vzhledem k tomu, že se Moskva nedokáže k hlavnímu ukrajinskému přístavu přiblížit po moři ani po souši, zintenzivnila v posledních měsících dálkové údery pomocí raket a bezpilotních letounů. Tato eskalace mění Oděsu v jedno z nejnebezpečnějších míst války, přičemž útoky jsou nyní hlášeny téměř na denní bázi.

Více souvisejících

Oděsa, Ukrajina Ukrajina

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Vědci

Čína devastuje evropský chemický průmysl. Zasáhněte, než bude pozdě, žádají firmy EU

Evropská komise intenzivně připravuje nová opatření na podporu unijního chemického průmyslu, který se kvůli masivnímu přílivu levného čínského dovozu ocitl na pokraji kolapsu. Tímto problémem se budou unijní lídři podrobně zabývat na nadcházejícím summitu ve dnech 18. až 19. června. Evropští výrobci chemikálií však důrazně varují, že bruselský aparát postupuje příliš pomalu a tvorba ochranných mechanismů může trvat měsíce či roky, které domácí průmysl k dispozici nemá. Podle vyjádření zástupců sektoru celý obor v Evropě krvácí a současný stav označují za průmyslovou sebevraždu.

před 1 hodinou

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení na Filipínách překročil tři desítky

Jihofilipínský ostrov Mindanao zasáhlo silné zemětřesení o bleskové síle 7,8 stupně Richterovy škály, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně 32 lidských životů. Otřesy propukly v pondělí v 7:37 místního času a vyvolaly varování před vlnami tsunami v široké oblasti zahrnující Filipíny, Indonésii, Japonsko i Austrálii, přičemž některé z těchto výstrah byly po několika hodinách zrušeny. Záběry z postižených míst ukazují zřícené budovy, včetně kompletně zničené restaurace rychlého občerstvení Jollibee, a v řadě oblastí jsou hlášeny rozsáhlé sesuvy půdy.

před 2 hodinami

Prezident Trump

Trump vyzval Írán a Izrael k okamžitému zastavení palby. Ukončili jsme operaci, reagoval Teherán

Mezi Íránem a Izraelem došlo k prudkému obnovení bojů. Jde o první vzájemné údery na vlastních územích od dubnového zavedení křehkého příměří. Nová vlna násilí propukla poté, co Izrael v neděli zaútočil na jižní předměstí libanonského hlavního města Bejrútu, což Teherán vyhodnotil jako porušení dohodnutého klidu zbraní. Izraelská armáda zásah dvou bytů ve dvou samostatných budovách, který si podle předběžných zpráv vyžádal dvě oběti, zdůvodnila cílením na infrastrukturu hnutí Hizballáh v reakci na raketové útoky mířící na severní Izrael.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Nikol Pašinjan, arménský premiér

EU slaví, Rusko zuří. V Arménii zvítězila ve volbách vládnoucí proevropská strana

Vládnoucí proevropská strana v Arménii zvítězila v parlamentních volbách, čímž potvrdila jednoznačný odklon této jihokavkazské země od jejího tradičního spojence, Ruska. Konečné výsledky ukázaly, že strana Občanská smlouva premiéra Nikola Pašinjana si zajistila těsnou většinu v zákonodárném sboru. Naopak opoziční aliance Silná Arménie, vedená rusko-arménským miliardářem Samvelem Karapetjanem, získala ve volbách pětadvacet procent poslaneckých mandátů.

před 5 hodinami

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Pavel z jednání vlády po pár minutách odešel. Povede delegaci na OSN

Prezident Petr Pavel v pondělí osobně dorazil do Strakovy akademie, aby se zúčastnil schůze vládního kabinetu. Hlavním důvodem jeho návštěvy byla snaha zkoordinovat s vládními představiteli vystupování českých ústavních činitelů na blížících se vrcholných mezinárodních fórech. Hlava státu chtěla s ministry přímo na místě probrat a vyjasnit své kompetence a možnosti zastupování České republiky navenek.

před 6 hodinami

Čínský prezident Si Ťin-pching

Si Ťin-pching dorazil na návštěvu Severní Koreje. Experti vysvětlují, proč přiletěl za Kimem

Čínský vůdce Si Ťin-pching v pondělí dorazil na oficiální návštěvu Severní Koreje. Cesta do Pchjongjangu přichází v době, kdy se Peking snaží znovu posílit svůj vliv nad strategicky významným, ale hluboce nepředvídatelným sousedem. Ačkoli obě země často označují své spojenectví za vztah zpečetěný krví s odkazem na korejskou válku, v posledních letech jejich vazby ochladly a provází je vzájemná nedůvěra. Aktuální návštěva tak podle diplomatických zdrojů BBC a analytiků odráží spíše snahu o získání strategické páky než projev upřímného přátelství.

před 6 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Londýně.

Zelenskyj se sešel s evropskými lídry. Definovali pět základních podmínek pro příměří

Lídři Ukrajiny, Velké Británie, Francie a Německa definovali pět základních podmínek pro dosažení spravedlivé a trvalé dohody o ukončení války s Ruskem. Ve společném prohlášení po jednání v Londýně to oznámili ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Všichni přítomní státníci zároveň deklarovali, že budou pevně stát na straně Ukrajiny. Mezi stanovenými body je okamžité zastavení bojů, zahájení vyjednávání ze současných pozic na bojišti a také poskytnutí robustních bezpečnostních záruk pro napadenou zemi.

před 7 hodinami

F-16 Israel Defense Forces

Netanjahu Trumpa neposlechl. Izraelská armáda zahájila bombardování Íránu

Izraelská armáda provedla letecké údery v západní a centrální části Íránu poté, co Teherán odpálil rakety směřující na severní Izrael. Jde o vůbec první přímý střet na vlastních územích obou států od chvíle, kdy před dvěma měsíci vstoupilo v platnost příměří. Teherán navíc pohrozil, že nynější útoky jsou pouze začátkem celého týdne nepřetržitých vojenských operací.

před 8 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Filipíny zasáhlo silné zemětřesení. Počet mrtvých roste

Jihofilipínský region Mindanao zasáhlo ničivé zemětřesení o síle 7,8 stupně Richterovy škály. Podle Úřadu pro geologický průzkum Spojených států amerických otřesy vyvolaly obrovskou paniku v různých částech souostroví, kde způsobily zřícení budov a vyžádaly si oběti na životech. K události došlo v pondělí v 7:37 hodin ráno místního času v hloubce přibližně 35 kilometrů, přičemž filipínské úřady uvádějí hloubku epicenter kolem 10 kilometrů.

před 10 hodinami

včera

Nikol Pašinjan, arménský premiér

Arménci dali Rusku košem. Ve volbách jasně vyhrává strana premiéra Pašinjana, ukazují odhady i první výsledky

V arménských parlamentních volbách přesvědčivě vede vládnoucí strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana. Podle prvních odhadů výsledků zveřejněných bezprostředně po uzavření volebních místností získalo premiérovo uskupení 56,7 procenta hlasů. Hlavní opoziční blok Silné Arménie vedený rusko-arménským oligarchou Samvelem Karapetjanem výrazně zaostal, když podle těchto prognóz obdržel pouhých 17,5 procenta hlasů. Oficiální předběžné výsledky plánuje Ústřední volební komise zveřejnit v pondělí.

včera

Velká cena Monaka 2026 Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Velkou cenu Monaka ovládl italský mladík Kimi Antonelli, stal se nejmladším vítězem závodu

Italský mladík Kimi Antonelli dominantním způsobem ovládl letošní Velkou cenu Monaka a připsal si již páté vítězství v řadě. Devatenáctiletý pilot týmu Mercedes si na městském okruhu v Monte Carlu suverénně poradil se všemi nástrahami chaotického závodu, který musel být kvůli nehodám a poškození trati dvakrát přerušen výjezdem bezpečnostního vozidla a následně dokonce vyvěšením červených vlajek. Antonelli, který se dnes stal nejmladším vítězem Velké ceny Monaka, si tímto triumfem upevnil vedení v šampionátu a před druhým Lewisem Hamiltonem má nyní náskok 66 bodů.

včera

včera

včera

Brexit, ilustrační foto

Odchod z EU stojí Británii miliardy liber. Lidé brexitu hořce litují

Odchod Velké Británie z Evropské unie byl aktem sabotáže, který zemi každoročně stojí patnáct až třicet miliard liber, což v přepočtu na výkon ekonomiky znamená ztrátu půl až jednoho procenta HDP. Bývalý britský ministr zahraničí David Miliband to uvedl v příspěvku pro novou knihu sira Anthonyho Seldona s názvem The Brexit Effect, jejíž části zveřejňuje deník The Independent v rámci své nové kampaně za obnovu vztahů s Evropou.

včera

Prezident Trump

Trump neplánuje stáhnout 50 tisíc vojáků z Blízkého východu. Válku v Íránu srovnal s Vietnamem

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici NBC prohlásil, že neplánuje stáhnout přibližně padesát tisíc amerických vojáků nasazených v konfliktu s Íránem, dokud nedojde k úplnému ukončení války. V interview, které bylo natočeno v pátek na farmě ve Wisconsinu a zveřejněno v neděli, uvedl, že vojáky nepovažuje za ohrožené. Podle jeho slov disponují Spojené státy nejlepší obranou i ofenzivou, jakou kdy svět viděl, a stažení jednotek před finální dohodou by považoval za bláhovost, protože armádu může ještě využít jako páku při vyjednávání.

včera

Černobylská jaderná elektrárna

Ruský bezpilotní letoun vážně poškodil jednu z budov Černobylu

Ruský bezpilotní letoun Šáhid v neděli kolem druhé hodiny ranní vážně poškodil přijímací budovu centrálního úložiště vyhořelého jaderného paliva, které se nachází přibližně patnáct kilometrů od odstavené Černobylské jaderné elektrárny. V zasaženém objektu se v době útoku žádné kontejnery s palivem nenacházely a státní operátor Energoatom i Mezinárodní agentura pro atomovou energii potvrdili, že radiace v místě zůstává v normě.

včera

včera

Rusko je ochotno opět jednat s USA. Míč je ale na straně Američanů, tvrdí

Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum se letos neslo v odlišném duchu než v minulých letech. Optimismus, který v zemi zavládl po srpnovém summitu ruského prezidenta Vladimira Putina s americkým protějškem Donaldem Trumpem na Aljašce, vystřídala realita patové situace na ukrajinském bojišti i v mírových rozhovorech.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy