Oděsa se změnilo v peklo na zemi. Pod ruskými útoky trpí každý den

Obyvatelé města, jako je pětatřicetiletá Anastasija, která se do Oděsy uchýlila po okupaci rodného Doněcku, pociťují rostoucí hrozbu na vlastní kůži. Nedávný nálet drona Šáhid na obytný komplex Kadorr, vzdálený jen půl kilometru od pobřeží, vyrazil zdi v nejvyšších patrech a zdemoloval auta na parkovišti. Pro lidi, kteří zde hledali bezpečí, se Oděsa stává místem neustálého strachu, kde dunění motorů sebevražedných dronů přerušuje spánek téměř každou noc.

Ruský tlak na Oděsu souvisí s obnovenou aktivitou v Černém moři. Poté, co ukrajinské síly koncem loňského roku zasáhly ruské tankery a námořní základnu v Novorossijsku, Vladimir Putin opětovně pohrozil, že město zcela odřízne od moře. Ačkoli námořní blokáda zůstává pro Moskvu díky ukrajinským protilodním střelám nereálná, ruské letectvo stále ovládá značnou část vzdušného prostoru nad mořem, což z 25 000 kilometrů čtverečních vodní plochy vytvořilo nebezpečnou „šedou zónu“.

Mluvčí ukrajinského námořnictva Dmytro Pletenčuk demonstruje intenzitu útoků na lednovém kalendáři, kde jsou dny bez náletů naprostou výjimkou. Podle něj Rusko cíleně útočí na energetickou infrastrukturu v době nejsilnějších mrazů v naději, že obyvatelstvo kapituluje. Situaci přirovnává k šachovnici, na které jsou hlavní figury zablokované, a boj se tak přenesl do roviny dálkového ostřelování a psychologického nátlaku.

Geografická poloha Oděsy navíc komplikuje její obranu. Zatímco vnitrozemská města, jako je Kyjev, mohou být chráněna vrstvenou protivzdušnou obranou ze všech stran, blízkost moře znemožňuje vybudovat hloubkovou ochranu stejným způsobem. Drony a rakety přilétající z okupovaného Krymu tak mají cestu k městu usnadněnou, což potvrzuje i gubernátor oděské oblasti Oleh Kiper s tím, že po masivních útocích z poloviny prosince zůstalo 60 % regionu bez proudu a tepla.

Kromě civilních cílů se Rusko soustředí na ochromení ukrajinského exportu. Oděsa a její okolní přístavy odbavují 90 % veškerého zemědělského vývozu země, což z námořního koridoru činí klíčovou ekonomickou tepnu. Útoky na přístavní terminály a infrastrukturu tak nejsou jen vojenskou taktikou, ale cíleným pokusem zdecimovat ukrajinské hospodářství a omezit schopnost země financovat vlastní obranu.

Vojenské velení v regionu, reprezentované podplukovníkem Denysem Nosicovem, se připravuje na všechny scénáře. I přes neustálé nálety armáda buduje kolem Oděsy kruhovou obranu zahrnující protitankové zátarasy a minová pole. Nosicov věří, že pokus o dobytí Oděsy by pro Putina znamenal největší porážku v regionu, přesto zdůrazňuje, že ruskou hrozbu je nutné brát se vší vážností i v kyberprostoru, kde probíhají masivní dezinformační operace.

Dopady války jsou vidět i v centru města, například na odborném lyceu pro stavebnictví a architekturu. Ředitel školy Igor Černěnko popisuje, jak budovu zasáhly tři drony Šáhed právě v době, kdy se země připravuje na budoucí obnovu. Útok zničil cenný archiv sahající až do roku 1945 a zanechal studenty i pedagogy v mrazivých učebnách bez vytápění. Černěnko se domnívá, že cílem je zabránit výchově odborníků, kteří budou jednou Ukrajinu znovu stavět.

Město, kterému se přezdívá „perla u moře“, se tak potýká s dvojím tlakem – fyzickým ničením a snahou o vyčerpání morálky. Podle místních představitelů Rusko stále vnímá Oděsu jako své vlastnictví a k jejímu získání nebo zničení používá metody, které ukrajinští oficiální činitelé otevřeně označují za teroristické. Každodenní realita zatemněných ulic a desetihodinových výpadků elektřiny se stala novou normou pro miliony lidí.

Budoucnost Oděsy zůstává úzce spjata s vývojem bojů v celém černomořském regionu. Zatímco Ukrajina usiluje o udržení exportních tras, Rusko sází na opotřebovávací válku vedenou z bezpečné vzdálenosti svých raketových základen. Pro obyvatele Oděsy to znamená jediné: každou noc sledovat oblohu a doufat, že protivzdušná obrana bude i tentokrát úspěšná proti rojům dronů, které se nad mořem objevují s děsivou pravidelností.