Maďarsko a Slovensko podají žalobu na Evropskou unii

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó uvedl, že Budapešť využije všech dostupných právních prostředků ke zrušení tohoto zákazu. Podle jeho slov opatření odporuje maďarským národním zájmům a povede k drastickému zvýšení nákladů na energie pro tamní domácnosti. Szijjártó zároveň kritizoval postup Bruselu, který zákon prosadil jako obchodní opatření vyžadující pouze kvalifikovanou většinu, čímž se vyhnul nutnosti jednomyslného schválení, které je vyžadováno u standardních sankcí.

Slovensko se k právním krokům připojí se stejnými výhradami. Slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár zdůraznil, že unijní řešení musí odrážet reálné možnosti a specifické okolnosti jednotlivých členských států. Bratislava i Budapešť dlouhodobě argumentují tím, že jejich infrastruktura je historicky nastavena na dodávky z východu a rychlý přechod na alternativní zdroje je technicky i finančně extrémně náročný.

Schválený harmonogram počítá s tím, že dovoz ruského zkapalněného zemního plynu (LNG) skončí nejpozději k 1. lednu 2027. U potrubního plynu je konečný termín stanoven na 30. září 2027, přičemž v odůvodněných případech souvisejících se zabezpečením zimních zásob lze toto období prodloužit do 1. listopadu téhož roku. Krátkodobé kontrakty by měly být ukončeny už v průběhu letošního jara a léta.

Právní bitva u Soudního dvora EU začne pravděpodobně v únoru, jakmile zákon oficiálně vstoupí v platnost. Evropská komise mezitím trvá na tom, že legislativa je v souladu s mezinárodním právem a je nezbytná pro zajištění dlouhodobé energetické nezávislosti Evropy. Kromě zákazu plynu se navíc v průběhu letošního roku očekává podobný návrh zaměřený na úplné zastavení dovozu ruské ropy.