Krym v krizi: Únosy, zatýkání, záhadná zmizení

Boj proti krymským Tatarům

„Každé ráno vstávám s myšlenkou na domov a bojím se číst si zprávy. Dějí se tam jen špatné věci," uvedl Enver Očilov, který se svou ženou a synem nyní žije ve Spojených státech, ale na Krymu má přátele a příbuzné.

„Bojí se příspěvků na Facebooku, bojí se telefonu. Když volám, bavíme se o počasí," řekl dále Očilov. Podle něj starší krymských Tatarů kvůli mnoha případům zmizení mladým mužům nedoporučují, aby ulicemi chodili sami.

„Od ruské anexe Krymu na začátku roku 2014 se často objevují zprávy o zadržení, zmizení a hromadném zatýkání krymských Tatarů. Ruské úřady trvají na tom, že všechna opatření jsou namířena na prevenci teroristických aktivit. Humanitární organizace ale nesouhlasí a tvrdí, že Rusko obviňuje krymské Tatary z islámského extremismu, protože tato malá etnická skupina nikdy nepřijala nároky Ruska na jejich domovinu," uvádí server.

Potlačování svobody?

Americká vyslankyně při OSN, Samantha Powerová, k situaci v dubnu uvedla: „Potlačování nespokojenosti na Krymu se dále prohlubuje s tím, jak jsou systematicky cíleni zbývající nezávislí novináři a další kritici. Ve výsledku tak došlo ke kriminalizaci v podstatě všech forem tatarského politického vyjadřování a organizací."

Brian Glyn Williams, profesor islámské historie na Univerzitě Massachusetts-Dartmouth, uvedl, že v březnu 2014, když byla anexe Krymu v rané fázi, ruský prezident Vladimír Putin pozval do Kremlu Mustafu Džemileva, který byl předsedou krymskotatarského Medžlisu, rady krymských Tatarů. Ten ale pozvání odmítl, což podle Williamse Putina „hluboce urazilo".

„Fotografie s lídrem krymských Tatarů by byla mocným propagandistickým nástrojem, který by bylo možné využít při snahách legalizovat okupaci," vysvětlil Williams. Domnívá se, že v důsledku toho byla „represe nevyhnutelná".

Ruská odpověď

Jak také Williams připomíná, Džemilev, kterého nazývá „krymským Nelsonem Mandelou", by ruskou okupaci nikdy nepřijal. V současnosti působí v ukrajinském parlamentu a na mezinárodní úrovni prosazuje konec ruské okupace Krymu.

Rusko v reakci na jeho činy prohlásilo Džemileva za extrémistu a na pět let mu zakázalo vstup na Krym. Ruská Federální služba bezpečnosti jej přidala na seznam nejhledanějších zločinců.

Jak také server připomíná, 26. dubna ruský soud zakázal krymskotatarský Medžlis a obvinil jej z extremismu. Podle serveru také dochází k raziím na krymské mešity. Rusko také podle místních zabránilo v konání vzpomínkové akce, která měla připomínat deportaci krymských Tatarů Josefem Stalinem 18. května 1944.