Arménie otevřela nejdelší lanovku světa

Provoz lanovky vedoucí ke středověkému jihoarménskému klášteru Tatev zahájil v sobotu prezident Serž Sargsjan. Zatímco během ceremonie panovalo klidné počasí s malou oblačností, po jejím ukončení, když prezident odletěl vrtulníkem, se povětrnostní podmínky prudce změnily.

Zatáhlo se, začal vát prudký vítr s krupobitím. Jedna z kabin byla v půlce cesty. Pasažéři se vyděsili, protože kývající se kabina zůstala krátce stát nad proláklinou. Její hloubka dosahuje 360 metrů. Po krátké chvíli se ale lanovka znovu rozjela. Bouře trvala 10 minut.

Kabinová lanovka s délkou 5,7 kilometru představuje nejdelší dráhu svého druhu na světě. Dosud patřil primát lanovce na horu Sandia Peak v americkém státě Nové Mexiko, která měří 4,5 kilometru.

Lanovka má dvě kabiny, každá z nich je určena pro 25 lidí. Kabiny se pohybují rychlostí 37 kilometrů za hodinu a cesta ke klášteru trvá 11 minut. Jízdenka stojí tři tisíce dramů (145 korun).

Kromě Sargsjana se ceremonie zúčastnil Baku Saakjan, prezident Náhorního Karabachu – oblasti, o který se Arméni přou se sousedním Ázerbájdžánem. Nechyběl ani premiér Tigran Sargsjan, nebo nejvyšší představitel Arménské apoštolské církve Karekin II.

Lanovku stavěla švýcarská společnost Garaventa 11 měsíců. Celková cena projektu, který kromě lanovky počítá ještě i se stavbou turistické infrastruktury, se vyšplhala na téměř 50 milionů dolarů (868 milionů korun), z toho 28 milionů věnoval ruský podnikatel arménského původu Ruben Vardanjan.

Od nové lanovky si arménská vláda slibuje větší zájem turistů o jejich zemi, protože klášter je jednou z nejnavštěvovanějších arménských památek. Tatev stojí nedaleko stejnojmenné vesnice 280 kilometrů od arménské metropole Jerevan. V překladu z grabaru (staroarménštiny) znamená toto slovo "dej křídla" nebo "leť".

Klášterní areál byl postaven v devátém století našeho letopočtu a představoval významné centrum arménské vzdělanosti ve 14. a 15. století.