Češi a Slováci si u hrobu legionářů připomněli odkaz Zborova

U Zborova mezi 3500 legionáři bojovali za svobodný a svébytný stát Čechů a Slováků i pozdější generálové Jan Syrový, Ludvík Svoboda či Rudolf Medek. "Každý národ potřebuje své hrdiny. Hrdinové od Zborova, nebudete nikdy zapomenuti," zdůraznil před mohylou padlých bojovníků předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček. 

"Z krvavé setby u Zborova vzešly tisíce a tisíce bojovníků," připomněla citát prvního československého prezidenta Tomáše Masaryka místopředsedkyně Senátu Miluše Horská. Po Zborovu si i Rakousko-Uhersko a Německo musely připustit existenci hnutí Čechů a Slováků, dodala. Svůj projev na počest padlých legionářů ukončila zvoláním "Jsem hrdá, že jsem Češka!"

"Dějiny Česka, Slovenska i Ukrajiny jsou dějinami boje za svobodu a nezávislost," uvedl gubernátor Tarnobilské oblasti Stepan Barna, připomínající i současný boj na východě své vlasti "za zachování územní celistvosti a za evropské hodnoty".

"Zborov má obrovský význam pro českou armádu. Je to místo, kde se rodilo Československo. Je to místo, ke kterému se vracíme i v současnosti. Tato místa jsou pro příslušníky Armády ČR nesmírně důležitá. Snažíme se, aby naši vojáci byli pokračovateli tradic od Zborova," řekl ČTK náčelník generálního štábu Josef Bečvář.

"Zborov se na mne přenáší přes mého otce, děděčka jsem nikdy nepoznal," uvedl Václav Petřík, vnuk stejnojmenného generála, který u Zborova bojoval. "Zborov je v životě mého dědečka i celé rodiny něco výjimečného. Když si válkou člověk projde, pak to v něm musí do smrti zanechat následky. Ale Zborov, kde jsme se (čs. legionáři) poprvé představili jako samostatná jednotka a dosáhli hned v první bitvě tak obrovského úspěchu, je úplně nejvíce, na co můj děda celý život vzpomínal - a i já jako potomek," dodal.

"Jmenovitě známe 234 padlých legionářů, ale do toho jsou započítaní i nezvěstní," řekl Petr Tolar z Československé obce legionářské. Obec se snažila vypátrat i české a slovenské oběti, které u Zborova padly v rakousko-uherské uniformě; jmenovitě se dopočítala necelých dvou stovek, ale velice pravděpodobně bylo skutečné číslo mrtvých, raněných a nezvěstných vyšší. Legionáři útočili na pozice bráněné - kromě jiných jednotek - také plzeňským plzeňským 35. pěším plukem a jindřichohradeckým 75. pěším plukem.