Žena v Kremlu? Sobčaková odsoudila anexi Krymu, žádá svobodu pro politické vězně

Moskva - Ksenija Sobčaková (32) dnes uspořádala první tiskovou konferenci po oznámení své kandidatury na post ruské prezidentky. Vyzvala k propuštění ruských politických vězňů a postavila se proti anexi Krymu. Přiznala, že má podporu od bývalého ruského magnáta Michaila Chodorkovského.

Dcera bývalého petrohradského starosty, kterou moskevský bulvár řadí mezi ruské celebrity, se nikdy kritice kremelské politiky nevyhýbala, občas se i zapojovala do protestních demonstrací. Přímé útoky na prezidenta Vladimira Putina ale z jejích úst nikdy nezazněly.

Moderátorka, příležitostná herečka a módní návrhářka Sobčaková svou kandidaturu ohlásila před týdnem. Ruská opozice její krok nepřijala s velkým nadšením, podle mnohých, včetně protikorupčního aktivisty Alexeje Navalného, jen pomůže Kremlu k rozdrobení opozičních sil.

Na tiskové konferenci dnes řekla, že nestojí o dráhu profesionální političky. Chce se prý jen zapojit do voleb, aby "hlas její generace byl slyšet". O svých finančních rezervách či nákladech na volební kampaň odmítla hovořit, mlčela také o svých případných sponzorech. "Spoléhám samozřejmě na podnikatele, dohody jsou, konkrétní sumu neřeknu," uvedla.

Jejím plánem je "nastolit nová pravidla hry". Volby v Rusku Sobčaková označila za "nákladnou show nízké kvality".

Rezolutně se Sobčaková vyjádřila o záboru ukrajinského Krymu. "Z hlediska mezinárodního práva je Krym ukrajinský, v roce 1994 jsme dali slib (respektování ukrajinské celistvosti), který jsme porušili," řekla. Pro Rusko a Ukrajinu je teď důležité najít kompromis a obnovit "za každou cenu" přátelství.

Související

Moskva, Kreml

Rusko řeší nový problém. Kdo nahradí Putina? Ve hře je neobvyklá osoba

Když se ruská televizní moderátorka Xenija Sobčaková rozhodla kandidovat na prezidentku, už dopředu věděla, že její šance na vítězství jsou mizivé. Že klíče od Kremlu zůstanou i dalších šest let v rukou staronového prezidenta Vladimíra Putina bylo navýsost jasné. Ten však ve volbách 2024 nebude moct kandidovat znovu, a tak vyvstává otázka, koho si zvolí za svého nástupce nebo nástupkyni?

Více souvisejících

Ksenija Sobčaková volby v Rusku Rusko Krym Vladimír Putin Michail Chodorkovskij Alexej Navalnyj

Aktuálně se děje

před 16 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 9 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy