Když se ruská televizní moderátorka Xenija Sobčaková rozhodla kandidovat na prezidentku, už dopředu věděla, že její šance na vítězství jsou mizivé. Že klíče od Kremlu zůstanou i dalších šest let v rukou staronového prezidenta Vladimíra Putina bylo navýsost jasné. Ten však ve volbách 2024 nebude moct kandidovat znovu, a tak vyvstává otázka, koho si zvolí za svého nástupce nebo nástupkyni?
Průzkumy veřejného mínění podle informací převzatých z magazínu Newsweek ukazují, že by většina Rusů správu své země raději svěřila do mužských než ženských rukou. Na vině bude s největší pravděpodobností tradičně patriarchální ruská kultura. Na druhou stranu nezapomínejme, že sousední Ukrajina si už ženu ve vrcholné politice vyzkoušela, byť mnozí při pomyšlení na ní skřípou zuby, a že funkci předsedy Rady federace zastává od roku 2011 bývalá petrohradská starostka Valentina Matvijenková.
Navíc je třeba připomenout, že skeptický postoj vůči něžnému pohlaví v Moskevském Kremlu vyjádřila pouze těsná většina Rusů (53 %), kteří pouze uvedli, že si v nadcházejících 10-15 letech nedokážou představit ženu v čele země. Stejný průzkum ovšem ukázal, že by 34 % respondentů představu ruské prezidentky uvítalo.
Ačkoliv mají ženy v ruské politice poměrně malé zastoupení, drtivá většina Rusů (71 %) jejich angažmá fandí. 61 % si dokonce myslí, že by jim měly být svěřovány důležité politické funkce. Zdánlivě konzervativní Rusko je možná liberálnější než by se mohlo na první pohled zdát. Problém však spočívá v tom, že ruští voliči neznají žádnou ženu, která by byla vhodným kandidátem na Putinova nástupce. Matvijenkovou by v případě kandidatury volilo pouhých 6 % respondentů.
První ženou, která se v Rusku účastnila klání o nejvyšší státní funkci, byla v roce 2004 Irina Hakamadová. Sehrála nicméně stejnou roli jako Sobčaková. Volily jí ani ne 4 % Rusů. Nyní se však poměry změnily. Existují neověřené informace, že se Putinův mediální tým poohlíží po případné ženské kandidátce, která by současnou hlavu státu vystřídala v úřadu. Důvody jsou prosté. Rusko se chce světu ukázat jako moderní a otevřená země.
Putin prokázal svojí schopnost využívat ženské pohlaví ve svůj prospěch už v roce 2012, kdy v Moskevském Kremlu vystřídal svojí odcházející pravou ruku Vladimíra Medvěděva. Sobčaková tehdy velmi dobře sehrála roli představitelky anti-putinovských nálad, ačkoliv se vedly spekulace o jejím blízkém vztahu s prezidentem. Otec Sobčakové byl totiž Putinovým politickým mentorem a objevily se dokonce i nepotvrzené informace, že odpůrkyně ruského prezidenta je ve skutečnosti jeho kmotřenkou.
Alexej Navalnyj, přední odpůrce Putinovy neliberální demokracie, nikdy nepovažoval politické angažmá Sobčakové za upřímné a neváhal jí dát nálepku karikatury liberální protikandidátky, jejímž jediným cílem je dodat legitimitu volbám s předem rozhodnutým výsledkem. Sobčaková toto odmítla. Pokud by však Navalnyj měl pravdu, pak by Putinovi nic nebránilo v tom, aby si za svého nástupce zvolil ženu, která nejenže bude pokračovat v jeho stylu politiky, ale dokonce "vylepší" obraz Ruské federace ve světě.
Související
Rusko přitvrzuje. Kreml zpřísnil své územní požadavky, Putin je ochoten jednat až po ovládnutí Doněcké oblasti
Rusko v noci podniklo největší raketový útok na Ukrajinu od začátku invaze
Rusko , Ksenija Sobčaková , Vladimír Putin
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V Náměšti nad Oslavou se zřítil armádní vrtulník s pěti vojáky na palubě
před 2 hodinami
Cena ropy po útoku Hútíů na saúdskoarabské tankery prudce roste. Blíží se hranici sta dolarů za barel
před 3 hodinami
Lavrov se po roce setkal s Rubiem. Varoval USA před podporou Ukrajiny
před 5 hodinami
Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání
před 6 hodinami
Ukrajina svolává mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN
před 7 hodinami
Důchodci by od státu mohli dostat jednorázový příspěvek, připustil Babiš
před 8 hodinami
Počasí o víkendu: Sobota vyzývá k výletům, v neděli se obloha pokazí
včera
Rusko přitvrzuje. Kreml zpřísnil své územní požadavky, Putin je ochoten jednat až po ovládnutí Doněcké oblasti
včera
Lavrov se po téměř roce sejde s Rubiem. Chce, aby mu vysvětlil Trumpovy výroky o míru
včera
Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami
včera
Pavel poprvé vetoval Babišově vládě zákon. Sněmovně vrátil spornou novelu rozpočtových zákonů
včera
Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu
včera
Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory
včera
Po zásahu na pražském magistrátu policie obvinila šest lidí a dvě firmy
včera
Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou
včera
„Nikdo nás nezachrání před bombami ani režimem.“ Jak se žije lidem v Íránu pod každodenními nálety?
včera
Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let
včera
Zelenskyj pod tíhou protestů odvolal Syrského. Fedorov se do funkce nevrátí
včera
Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší
21. července 2026 22:02
WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí
Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.
Zdroj: Libor Novák